Ukrajina staví zábrany na hranicích s Ruskem, příměří bylo opět přerušeno

Kyjev - Ukrajina začala budovat ochranné a výstražné systémy na hranicích s Ruskem, které mají v budoucnu znemožnit pronikání ozbrojenců a ruských vojenských „dobrovolníků“ na ukrajinské území. Podle informace kyjevské Rady národní bezpečnosti a obrany bude součástí složitého a nákladného zařízení 1 500 kilometrů komunikačních linií, 8 000 okopů pro speciální techniku a 4 000 pozorovacích stanovišť. Délka pozemní ukrajinsko-ruské hranice přesahuje 1 500 kilometrů. Ukrajinští představitelé dnes navíc potvrdili, že některé země NATO začaly ukrajinským jednotkám dodávat zbraně.

Za nejcitlivější sektor označuje Kyjev hranici mezi Ruskem a Doněckou a Luhanskou oblastí, která je dlouhá přes 400 kilometrů. Budování hraničních zábran ale začalo mimo oblast bojové zóny, první výkopové práce byly zahájeny v Charkovské oblasti. Samotný Donbas, který je od dubna místem proruského povstání separatistů, přijde podle ukrajinské vlády na řadu po urovnání konfliktu.

Základem se má stát příkop široký čtyři a hluboký dva metry, který bude doplněn pozorovatelnami s elektronikou. Na hranicích Donbasu má navíc jít o systém zátarasů se signalizačními přístroji schopnými varovat před nebezpečím i v noci. K práci na budování hraničních příkopů chce ukrajinské ministerstvo vnitra povolat nezaměstnané.

V Doněcku se bojuje, Luhansk se ze střetů vzpamatovává
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Zurab Dzhavakhadze

Při financování náročného procesu Ukrajina podle premiéra Arsenije Jaceňuka počítá se zahraniční pomocí. Peníze má Kyjev jen pro budování první etapy, podle Jaceňuka vláda zatím uvolnila na budování hraničních zařízení prvních 100 milionů hřiven (přes 160 milionů korun).

Ukrajinská armáda obvinila proruské povstalce z ohrožování mírového procesu

Podle agentury AFP dnes bylo příměří opět porušeno ostřelováním doněckého letiště, které je, na rozdíl od samotného města, pod kontrolou ukrajinských vládních sil.
 
„Teroristické akty ohrožují mírový plán ukrajinského prezidenta“ Petra Porošenka, řekl dnes armádní mluvčí Volodymyr Poljovyj, podle něhož vzbouřenci útočí na armádní kontrolní stanoviště. Poljovyj dnes novinářům řekl, že ukrajinští vojáci v noci na dnešek odrazili útok asi 200 bojovníků na doněcké letiště. Na straně armády podle něj nebyly žádné oběti.

  • Zástupci ukrajinské armády a povstalců si dnes nedaleko Doněcku vyměnili další skupinu zajatců. Podle sdělení separatistů z každé strany vyšlo na svobodu 73 zadržovaných bojovníků.

Ukrajinský ministr obrany Valerij Heletej dnes řekl, že některé země NATO začaly ukrajinským jednotkám dodávat zbraně. „Proces předávání běží,“ řekl Heletej televizní stanici 5. kanal. Také ministr zahraničí Pavel Klimkin podle agentury DPA potvrdil, že se jedná o dodávkách zbraní. „A řeknu vám zcela upřímně, že jde o více než pět zemí. Je jich hodně,“ řekl Klimkin.

V napjaté atmosféře se USA a další státy NATO chystají v pondělí zahájit na Ukrajině manévry s účastí zhruba 1 300 vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 3 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 4 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko nesmí být černý pasažér, řekl k výdajům na obranu Pavel

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.
před 6 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 9 hhodinami
Načítání...