Trump vyhlásil stav nouze. Sleduje tím získání více peněz na stavbu zdi na hranicích s Mexikem

Americký prezident Donald Trump oficiálně vyhlásil stav nouze na jižní hranici USA s Mexikem, což mu umožní získat peníze na zeď. Část výdajů schválil v noci na pátek Kongres, zbytek prezident hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu. Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné právě vyhlášení stavu nouze. To se chystají napadnout demokraté. Čeká se série žalob a velká právní bitva.

Jednat může i Kongres, aby však zneplatnil prezidentův dekret, musí zákonodárci příslušné usnesení schválit dvoutřetinovou většinou, což komentátoři považují za nepravděpodobné.

„Bojujeme ve světě, ale své hranice nechráníme,“ řekl Trump novinářům. Situace na hranicích je podle něj natolik vážná, že lze mluvit o invazi, neboť do země proudí drogy, zbraně, kriminálníci a migranti bez dokladů. Prezident je přesvědčen, že zeď tento problém vyřeší.

Celá ta právní bitva se povede o to, zda prezident může vyhlásit stav nouze, tedy zda je skutečně situace na jižní americké hranici natolik kritická, že ohrožuje národní bezpečnost Spojených států.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Zároveň očekává, že dekret o stavu nouze vyvolá sérii žalob a že věc nakonec skončí u Nejvyššího soudu. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátních demokratů Chuck Schumer již ve společném prohlášení pohrozili možnými právními kroky.

„Kongres bude bránit naše ústavní práva v Kongresu, u soudů a před veřejností. K nápravě použije všechny dostupné prostředky. Kongres nemůže nechat prezidenta cupovat ústavu,“ dodali.

Trump pak rovněž podepsal zákon, který zabrání opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Ten schválil z noci na pátek Kongres. Pokud by zákon přijat nebyl, neměla by od soboty část federálních úřadů peníze na svůj provoz.

Nahrávám video

Stav nouze není výjimkou, neobvyklé jsou prezidentovy důvody

Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.

Důvody dřívějších prezidentů ale byly diametrálně odlišné od příčin, které k vyhlášení stavu nouze přivádějí Trumpa. Šlo například o reakci na teroristické útoky v roce 2001 či na pandemii chřipky z roku 2009, o zablokování majetku cizinců porušujících lidská práva nebo o odpověď na provokace Kremlu.

Trumpovy motivy jsou ale odlišné. „Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je krajně neobvyklé,“ konstatoval právní expert Andrew Boyle. Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.

Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl „akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“. Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
před 12 mminutami

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
před 16 mminutami

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
před 32 mminutami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 5 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 7 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 9 hhodinami
Načítání...