Americký prezident Donald Trump oficiálně vyhlásil stav nouze na jižní hranici USA s Mexikem, což mu umožní získat peníze na zeď. Část výdajů schválil v noci na pátek Kongres, zbytek prezident hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu. Cestu k financím mu mají otevřít exekutivní rozhodnutí, mimo jiné právě vyhlášení stavu nouze. To se chystají napadnout demokraté. Čeká se série žalob a velká právní bitva.
Trump vyhlásil stav nouze. Sleduje tím získání více peněz na stavbu zdi na hranicích s Mexikem
Jednat může i Kongres, aby však zneplatnil prezidentův dekret, musí zákonodárci příslušné usnesení schválit dvoutřetinovou většinou, což komentátoři považují za nepravděpodobné.
„Bojujeme ve světě, ale své hranice nechráníme,“ řekl Trump novinářům. Situace na hranicích je podle něj natolik vážná, že lze mluvit o invazi, neboť do země proudí drogy, zbraně, kriminálníci a migranti bez dokladů. Prezident je přesvědčen, že zeď tento problém vyřeší.
Celá ta právní bitva se povede o to, zda prezident může vyhlásit stav nouze, tedy zda je skutečně situace na jižní americké hranici natolik kritická, že ohrožuje národní bezpečnost Spojených států.
Zároveň očekává, že dekret o stavu nouze vyvolá sérii žalob a že věc nakonec skončí u Nejvyššího soudu. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf senátních demokratů Chuck Schumer již ve společném prohlášení pohrozili možnými právními kroky.
„Kongres bude bránit naše ústavní práva v Kongresu, u soudů a před veřejností. K nápravě použije všechny dostupné prostředky. Kongres nemůže nechat prezidenta cupovat ústavu,“ dodali.
Trump pak rovněž podepsal zákon, který zabrání opětovné platební neschopnosti federálních úřadů. Ten schválil z noci na pátek Kongres. Pokud by zákon přijat nebyl, neměla by od soboty část federálních úřadů peníze na svůj provoz.
Trump vyhlásil kvůli zdi stav nouze. Je to finta vůči Kongresu? (zdroj: ČT24)
Stav nouze není výjimkou, neobvyklé jsou prezidentovy důvody
Vyhlášení stavu nouze, které je rovněž exekutivním příkazem, není v americké politické praxi žádnou výjimkou. Prezident Bill Clinton ho vyhlásil sedmnáctkrát, George Bush mladší třináctkrát a Barack Obama dvanáctkrát. Od roku 1978 bylo v USA vyhlášeno 58 stavů nouze, z nichž 31 zůstává v platnosti, napsala agentura AP.
Důvody dřívějších prezidentů ale byly diametrálně odlišné od příčin, které k vyhlášení stavu nouze přivádějí Trumpa. Šlo například o reakci na teroristické útoky v roce 2001 či na pandemii chřipky z roku 2009, o zablokování majetku cizinců porušujících lidská práva nebo o odpověď na provokace Kremlu.
Trumpovy motivy jsou ale odlišné. „Aby prezident vyhlásil stav nouze kvůli vnitrostátnímu infrastrukturnímu projektu, který navíc Kongres výslovně odmítl financovat, je krajně neobvyklé,“ konstatoval právní expert Andrew Boyle. Očekávají se vleklé soudní spory a zřejmě i odmítavé rezoluce Kongresu, kde Trumpův záměr kritizují nejen demokraté, ale i nevelká část republikánů.
Demokraté už ve čtvrtek Bílý dům před vyhlášením stavu nouze naléhavě varovali. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová a šéf frakce demokratů v Senátu Chuck Schumer v prohlášení uvedli, že by to byl „akt bezpráví a hrubé zneužití prezidentských pravomocí“. Žalobu prý připravují generální prokurátoři států unie, které ovládají demokraté.