Trump přivítal v Bílém domě Lavrova. Oba chtějí lepší vztahy zemí

Spojené státy usilují o „pragmatické vztahy“ s Ruskem, stejně jako šéf Kremlu stojí o konkrétní výsledky. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poté, co ho v Bílém domě hostil Donald Trump. Zhruba 40minutové jednání bylo podle něj zaměřeno hlavně na Sýrii, kde obě velmoci mohou spolupracovat při vytváření klidových zón.

Lavrov je nejvyšším představitelem Ruska, se kterým se prezident od lednového nástupu do funkce setkal. Sám Trump označil schůzku s Lavrovem za „velice dobrou“. Zdůraznil, že zabíjení v Sýrii musí přestat, a ocenil kroky v tomto směru.

Pokud jde o možnou schůzku Trumpa s Putinem, Lavrov připomněl, že oba prezidenti se telefonicky domluvili, že se setkají na okraji červencového summitu velkých světových ekonomik (G20) v Hamburku.

„Nehovořili o rozhodující roli Ruska v americké politice,“ ironicky odrážel Lavrov dotazy týkající se amerického vyšetřování ohledně údajného vměšování Ruska do loňských prezidentských voleb v USA.

Nahrávám video
Dění kolem FBI přehlušilo jinak mimořádně sledovanou schůzku v Bílém domě
Zdroj: ČT24

Šéf ruské diplomacie opět přičetl odpovědnost za nynější stav bilaterálních vztahů předchozí vládě Baracka Obamy, která uvalila na Rusko sankce po anexi Krymu a rozpoutání bojů na východě Ukrajiny. O sankcích se ale podle Lavrova nejednalo.

Ještě předtím jednal s Lavrovem také jeho americký protějšek Rex Tillerson. Jednali spolu hlavně o Sýrii či krize na Ukrajině. Lavrov má stejně jako Tillerson později během dne namířeno na Aljašku, kde se oba zúčastní zasedání Arktické rady. Schůzka na úrovni ministrů zahraničí se uskuteční ve čtvrtek.

Sergej Lavrov a Rex Tillerson
Zdroj: Reuters

Setkání se odehrálo na pozadí skandálu kolem údajného ruského vměšování do loňských prezidentských voleb, které vyšetřuje FBI a tři výbory amerického Kongresu. Rusko obvinění důrazně odmítá.

Právě šéf federálního vyšetřovacího úřadu FBI nyní končí – kvůli rozhodnutí, které americká média hodnotí jako dosud nejpřekvapivější krok prezidenta Trumpa.

James Comey byl prý odvolán kvůli slabému vyšetřování Hillary Clintonové a jejího užívání soukromých e-mailů v době ministrování. Demokraté ale pronášejí příměry s novodobým Watergate a tvrdí, že ve skutečnosti jde o zametání stop.

Někdejší náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti Sally Yatesová v pondělí prohlásila, že Bílý dům už dřív varovala před tím, že Trumpův exporadce Michael Flynn může být vzhledem ke svým vazbám „ruskou stranou vydírán“.

Její svědectví před výborem Kongresu tak posunulo příběh o údajných vazbách Trumpovy kampaně na Rusko znovu do popředí médií.

Minulý týden Trump v rozhovorech znovu vyjádřil skepsi nad možností, že Moskva s pomocí hackerů ovlivnila loňské volby. Americké zpravodajské úřady nicméně tvrdí opak.

Trump v minulém týdnu také poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem poté, co v dubnu nařídil raketový útok na syrskou leteckou základnu – za rázného protestu Ruska. Trumpův krok donutil tehdy Lavrova prohlásit, že „je smutné, jak toto poškodí už tak špatné vztahy mezi Ruskem a USA“.

Lavrov je zkušeným diplomatem, který vede zahraniční úřad už více než dekádu. Předtím deset let zastupoval Rusko v OSN. Podle údajů na svých stránkách má s diplomacií zkušenosti 45 let, zatímco jeho americký protějšek zhruba tři měsíce.

Oba mají podle Tillersona řešit hlavně ukončení bojů na východní Ukrajině a v Sýrii. „Ohledně Sýrie chce ministr diskutovat o úsilí zmírnit násilí, navýšit humanitární pomoc a nastolit půdu pro politické urovnání konfliktu,“ uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo zahraničí USA.

Právě Rusko – klíčový spojenec syrského prezidenta Asada – převzalo spolu s Tureckem záštitu nad mírovými rozhovory o Sýrii. Mimo ně zatím zůstávají Spojené státy. Jejich vklad se tak stále promítá hlavně do náletů mezinárodní koalice směřované na cíle Islámského státu.

Po moskevském setkání s Putinem a Lavrovem minulý měsíc Tillerson přiznal, že vztahy mezi USA a Ruskem „jsou na nízké úrovni“. Sám ale směrem k Moskvě několikrát nabídl vstřícnou ruku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 7 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...