Americký prezident Donald Trump podepsal vyhlášku, která ukládá Národní gardě účast při ostraze hranice s Mexikem. V memorandu určeném ministrům obrany a vnitřní bezpečnosti uvedl, že „situace na hranicích dosáhla krizového stavu“. Zdůraznil, že je třeba zabránit pašování drog a zastavit proud migrantů.
Protiprávnost na jižní hranici je podle prezidentova prohlášení „neslučitelná s bezpečností a svrchovaností amerického lidu“. Americká vláda za těchto okolností „nemá jinou možnost, než jednat“.
O chystaném opatření už předem informovala veřejnost ministryně pro vnitřní bezpečnost Kirstjen Nielsenová. „Prezident nařídil ministerstvu obrany a ministerstvu pro vnitřní bezpečnost spolupracovat s našimi guvernéry při rozmístění Národní gardy na jihozápadní hranici, kde bude pomáhat pohraniční stráži,“ uvedla Nielsenová na tiskové konferenci v Bílém domě.
Jednejte s námi uctivě, žádá Mexiko
Trumpovo nařízení přivítali guvernéři Nového Mexika a Texasu. S odmítavým stanoviskem se ale setkalo v Mexiku. Tamní Senát v prohlášení vyzval prezidenta Enrigueho Peňu Nieta, aby dočasně pozastavil spolupráci s USA v oblasti migrační a bezpečnostní politiky. Mexická vláda by měla „odmítnout pokusy militarizovat společnou hranici a vyzvat americký Kongres, aby přiměl prezidenta k uctivému jednání s Mexikem“.
Trump v nařízení vyzval ministry obrany, spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti, aby ho do 30 dnů informovali o dalších krocích, které je možné v zájmu ochrany hranic podniknout. Podle agentury AP se první jednotky Národní gardy vydají na hranici už ve čtvrtek.
Gardisté nebudou mít podle Nielsenové policejní pravomoci, jejich role tak bude výhradně podpůrná. Předpokládá se, že pohraniční stráži pomohou mimo jiné s leteckým dohledem nad americko-mexickým pomezím.
Gardisty poslali k hranici s Mexikem i Obama a Bush
Trump není prvním americkým prezidentem, který na hranice povolal Národní gardu, což je rezervní složka amerických ozbrojených sil pod kontrolou federální a místní vlády. V roce 2010 tehdejší demokratický prezident Barack Obama vyslal na pomezí s Mexikem 1600 gardistů a během mandátu Obamova předchůdce George Bushe mladšího zde v rámci bezpečnostní operace působilo až 6000 příslušníků gardy.
Americký Vládní kontrolní úřad (GAO) hodnotil působení gardistů v rámci Obamovy a Bushovy mise rozporuplně. Ve své zprávě uvedl, že obě operace, které vyšly celkem na 1,35 miliardy dolarů, měly přínos v podobě zastrašení zločinců a posílení vztahů mezi americkými ozbrojenými složkami. Samotnou vojenskou výpomoc pak GAO hodnotil jako improvizovanou a bez jasně definované strategie. Úřad tehdy k nevýhodám připočítal i možné poškození vztahů s Mexikem.
