Násilnosti v Arakanském státě na severovýchodě Barmy si zřejmě vyžádaly přes tisíc obětí, oznámila zvláštní vyslankyně OSN. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo z Barmy do Bangladéše za poslední dva týdny 270 tisíc Rohingů. Někteří uprchlíci vypráví, jak jim byli vypáleny vesnice a jak umírali jejich nejbližší.
„Je možné, že bylo zabito už přes tisíc lidí,“ prohlásila zvláštní vyslankyně OSN pro Barmu I Jang-i. Její odhad je přitom více než dvakrát vyšší než čísla, jež předkládá barmská vláda. „Do konfliktu jsou sice zapojeny dvě strany, ale oběti pocházejí hlavně z populace Rohingů,“ zdůraznila.
Dvacítka muslimů a hinduistů, kteří nalezli útočiště v Bangladéši, vylíčila agentuře Reuters, jak byli 25. srpna vypuzeni ze své vesnice Kcha Maun Seik v barmském Arakanském státě. „Vojáci s sebou přivedli arakanské buddhisty a vesnici vypálili,“ prohlásil 55letý Kádil Husajn. „Všech zhruba 10 tisíc muslimů z naší obce uteklo,“ dodal.
Pohřbívat blízké je moc nebezpečné
Běženci tvrdí, že barmské ozbrojené síly a buddhisté se je snaží ze země vypudit. Jeden z nich, 28letý Body Alom, se po příchodu vojáků do vesnice schoval s tisíci dalších v lese. Než se vydal zpět najít svou rodinu, přečkal v něm celé hodiny. V rýžových polích viděl těla, a nakonec narazil i na svou matku a bratra: oba byli zastřeleni. „Nebylo to tam bezpečné, a tak jsem je tam nechal. Nemohl jsem je pohřbít,“ vysvětlil.
„Prchal jsem do úkrytu v čele velké skupiny. Když jsem se ohlédl, viděl jsem, že vojáci střílí do lidí vzadu,“ popsal situaci 28letý Abúl Husajn. Obyvatelé vesnice z lesa pozorovali, jak vojáci a civilisté drancují a vypalují domy. „(Civilisté) pomáhali shromažďovat těla a plenit,“ řekl uprchlík Alom. „Brali peníze, šaty, dobytek, všechno. Potom domy vypálili,“ dodal.
Podle uprchlíků přispěl k nárůstu napětí plán vlády přiznat hinduistům občanství, násilí v Arakanském státě v roce 2012 i záměr zavést průkazy totožnosti, který Rohingové zamítli, protože z něj vycházeli jako cizinci.
V říjnu bylo k vesnici převeleno více vojáků a pohraniční policie. Jejich hlídky prováděly domovní prohlídky a zatýkaly kohokoli, na nějž padlo podezření, že je napojen na muslimské povstalce, říkají běženci.
V uprchlických táborech v příhraničních oblastech Bangladéše už není pro nové Rohingy místo, a tak přebývají v improvizovaných přístřeších, které si staví u silnic i jinde. „Většina z nich jsou ženy, včetně matek s novorozeňaty, rodiny s dětmi. Jsou ve špatném stavu, na pokraji vyčerpání, sužuje je hlad a nutně se potřebují někam uchýlit,“ uvedla mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Vivian Tanová.
Statisíce lidí chtějí odebrat Su Ťij Nobelovu cenu míru
Barmská armáda tvrdí, že během střetů zemřelo 430 osob, z toho 15 členů bezpečnostních sil. Slova barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, podle níž vláda brání všechny obyvatele barmského Arakanského státu „nejlepším možným způsobem“, označila mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International za hanebné. Statisíce lidí z celého světa již podepsaly petici, která požaduje, aby byla Su Ťij odebrána Nobelova cena za mír.
Barma tvrdí, že její ozbrojené síly bojují proti „teroristům“. Státní média připisují vypálené vesnice a zabité civilisty rohingským ozbrojencům. Země nepřiznává menšině čítající 1,1 milionu Rohingů občanství a považuje toto etnikum za imigranty, kteří do Barmy přišli nelegálně z Bangladéše, většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
