Berlín – První výsledky testů klíčků luštěnin zatím nepotvrdily, že by nákaza bakterií E. coli pocházela z farmy v Dolním Sasku. Ze 40 testovaných vzorků jich bylo 23 negativních. Německé úřady upozorňují, že proces potvrzování zdroje nemoci bude trvat déle. Nemoci podlehlo už 22 lidí, přes dva tisíce se nakazily. Stále se tak neví, odkud se infekce rozšířila. Zítra se kvůli střevní infekci mimořádně sejdou ministři zemědělství EU, dnes o ní v Lucemburku jednali unijní ministři zdravotnictví.
Němečtí experti jsou asi znovu ve slepé uličce. Od víkendu si byli téměř jistí, že za smrtící nákazou jsou zeleninové výhonky. „Zdá se, že zdrojem nákazy by mohla být farma z okresu Uelzen, která produkuje a nabízí různé druhy luštěninových klíčků,“ tvrdil ministr zemědělství Dolního Saska Gert Lindemann. „Z této společnosti v Bienenbüttelu čerpali skoro všichni dodavatelé, kteří dodávali zboží společnostem, kde pak lidé onemocněli kmenem E. coli. Je to nejpřesvědčivější stopa,“ dodal.
Jenže se zřejmě mýlil. Dosavadní testy nákazu nepotvrdily, odborníci vyvrátili výskyt nebezpečné mutace bakterie E. coli u 23 vzorků ze 40. Zbytek výsledků by měl být ještě dnes.
Přesvědčení, že za nemocí jsou skutečně infikované výhonky, ale zatím neupadá. Gert Hahne, mluvčí dolnosaského ministerstva zemědělství vysvětluje: „Je dost možné, že na té farmě nenajdeme další stopy po bakterii, protože teď už funguje správně a v souladu s hygienickými předpisy. A jestli jedna várka byla nakažená, tak je možné, že ji už prostě nedohledáme.“
Podezření padlo na 18 směsí s klíčky například fazolí, brokolice, hrachu, česneku, čočky, ředkviček a dalších. Dotyčná farma, která je prodává hlavně v severním Německu, musela zastavit provoz.
Hygieniky k ní dovedly záznamy jednoho zelinářského velkoobchodu. „Kupujeme pouze od certifikovaných výrobců, takže můžeme produkty zpětně vystopovat. A v Dolním Sasku je pouze jeden producent zeleninových klíčků, který dodává do celého Hamburku,“ vysvětluje ředitelka velkoobchodu s ovocem a zeleninou Fruchthof Johanna Trammová.
Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová přesto dnes varovala před konzumací zeleninových klíčků, dokud se podezření proti nim zcela nevyvrátí. Ze stejného důvodu podle ní dál platí upozornění před konzumací syrového salátu, rajčat a okurek, které úřady vyhlásily již dříve.
Nákaza se zpomaluje
Podle evropských zdravotních expertů se šíření infekce zpomaluje, což potvrdilo i Dolní Sasko a Hamburk. „Stojí za to podotknout, že z nových případů E. coli za posledních osm dní vykazuje první příznaky jen 17 lidí. Může to znamenat, že jsme překonali to nejhorší. Jsem opatrná optimistka,“ uvedla hamburská senátorka pro zdraví a ochranu spotřebitelů Cornelia Pruefer-Storcksová. Řada nakažených je ale podle lékařů stále v ohrožení života. Číslo 22 jako dosavadní počet obětí tak zdaleka nemusí být konečné.
Nemocnice v hamburském regionu praskají ve švech. Úřady zvažují, že povolají penzionované lékaře a sestry. Po čtyřech týdnech epidemie je personál vyčerpaný.
V Lucemburku dnes o situaci s nákazou na evropské úrovni jednali ministři zdravotnictví Evropské unie. Španělská zástupkyně tam vznesla požadavek na změny v systému unijního varování před nebezpečnými potravinami.
V Německu si nynější epidemie dosud vyžádala 21 obětí, přes 1 500 potvrzených případů nákazy EHEC a další stovky podezření na ni. U více než 600 německých pacientů byl diagnostikován nebezpečný hemolyticko-uremickým syndrom (HUS). Mimo Německo je zatím jedna oběť potvrzena ve Švédsku, celkem je ve světě zjištěno na 100 nakažených EHEC. K nedělnímu večeru z toho mělo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 71 osob prostou nákazu EHEC a 31 nebezpečnější HUS.
Španělsko se bude bránit, jejich okurky to nebyly
Česká Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ode dneška monitoruje zeleninové výhonky, které by mohly být z Německa dodány do České republiky.
Pesimismus navíc dál vládne ve Španělsku. Ani nalezení zdroje nákazy v Německu nezmenší zoufalství tamních zelinářů. Kvůli prvnímu nařčení odhadují denní ztráty na 200 milionů eur, a ani teď jejich okurky a rajčata nikdo nechce. Španělsko chce kvůli tomu v Evropě změny v systému varování Evropské unie před nebezpečnými potravinami. O odškodném pro krachující zelináře budou zítra v Lucemburku na své mimořádné schůzce debatovat unijní ministři zemědělství. „Vyjádřím naše znepokojení se způsobem, jak byla tato krize řešena, neboť to bude mít vážné dopady na zájmy naší země,“ prohlásila španělská ministryně zdravotnictví Leire Pajínová.
Náhradu škod žádají i zemědělci z dalších zemí
Španělsko navíc není jedinou zemí, kde farmáři volají po náhradě škod. Podobné hlasy se ozývají i z Německa, Nizozemska či z Francie. „Zítra (v úterý) se uskuteční mimořádné zasedání ministrů zemědělství, kde Evropská komise navrhne konkrétní kompenzační opatření,“ řekla mluvčí komise.
Také Rumunsko požádalo Evropskou unii, aby přijala „mimořádná opatření“ k finančnímu odškodnění výrobců zeleniny. Podle rumusnkého ministerstva zemědělství zemi postihl pád prodeje v důsledku bakteriální epidemie. Pokud bude nynější krize pokračovat, očekává podle něj hlavní rumunské sdružení pěstitelů zeleniny do konce srpna ztrátu devět milionů eur (219 milionů korun). Evropská komise dnes oznámila, že chce navrhnout finanční kompenzace, aby pomohla pěstitelům ovoce a zeleniny, jimž v důsledku epidemie klesl odbyt. V zásadě ale jenom členové profesních organizací mají právo dostat mimořádnou pomoc, a to ve výši pěti až deseti procent z roční hodnoty jejich produkce. Takových organizovaných pěstitelů je v EU v průměru jen 35 procent. Ostatní fungují jako nezávislí.
