Při teroristických útocích přišlo loni v Evropské unii 142 lidí o život a dalších 379 bylo zraněno. Z toho naprostou většinu mrtvých (135 lidí) si vyžádaly útoky islámských radikálů. Vyplynulo to z nově vydané zprávy evropského policejního úřadu Europol. Jeho šéf Rob Wainwright uvedl, že Evropa zažila v letech 2016 a 2015 „bezprecedentní formu útoků džihádistického teroru“. Ten měl mezinárodní charakter, a proto je potřeba mezinárodní odpovědi bezpečnostních sil.
Ve 40 procentech útoků bylo použito vybušnin, přičemž se do nich stále více zapojují ženy, mladí dospělí a dokonce i děti. Každý čtvrtý zadržený v souvislosti s terorismem byla loni žena (26 %), zatímco o rok dříve to bylo „jen“ 18 procent.
Pro srovnání, v roce 2015 zabili džihádisté v Evropské unii 150 lidí, celkově pak terorismus v Evropě stál život 151 lidí. V roce 2014 si terorismus, a to výhradně islámský, v Unii vyžádal čtyři mrtvé.
Výbušniny jsou používány kvůli jejich „velkému dopadu a symbolické síle“, uvedla zpráva. Ta rovněž poznamenala, že současný trend používání dronů (bezpilotních letounů) v konfliktech typu Sýrie a Irák může inspirovat džihádisty a jejich stoupence.
Džihádističtí teroristé se všeobecně zaměřují na „měkké cíle“ se záměrem dosáhnout velkého množství obětí. Takovými cíli byly letiště, železniční nádraží, obchodní prostory a velké sportovní události.
Zpráva uvádí, že zatím nebyl hlášen žádný útok s využitím chemických, biologických, radiologických či jaderných zbraní. Ve dvou případech (Itálie a Řecko) anarchisté hrozili kontaminací potravin pomocí toxických chemických látek. V listopadu 2016 se pak na Slovensku objevily podezřelé obálky kontaminované radiací (malé množství Americia-241).
Loni islámští radikálové v EU provedli 13 útoků (z nich šest mělo přímo vazbu na teroristickou organizaci Islámský stát), o rok dříve to bylo 17 teroristických činů. To je citelný nárůst proti roku 2014, kdy Europol zaznamenal čtyři teroristické útoky související s islámem, při kterých zahynuli čtyři lidé.
Dva případy v Česku
Zátahy proti teroristům se loni uskutečnily v 17 unijních zemích, týkaly se zejména islámského radikalismu, ale také pravicového a levicového. Z 1002 zadržených osob byla jedna třetina (291) mladší 25 let. Jen desetina (9 procent) zadržených byla starší 40 let.
Dva lidé byli zadrženi také v České republice, jeden v souvislosti s islámským terorismem a jeden kvůli levicovému radikalismu.
Europol dvojici lidí zadržených v Česku neupřesnil, v té době byl ale zadržen Čech Jan Silovský, který se chtěl přidal v Sýrii k IS, za což mu soud letos uložil šest let vězení.
Český případ levicového extremismu by mohl souviset se zadržením ruského studenta Igora Ševcova, který podle obžaloby házel na dům ministra obrany Martina Stropnického zápalné lahve. Soud Ševcova viny zprostil a nařídil jeho vyhoštění, které však odvolací soud zrušil.
Financování terorismu
Zpráva předpokládá, že čtyřicet procent teroristických útoků je přinejmenším částečně financováno ze zločinu, zejména z obchodu s drogami, loupežemi a krádežemi, prodejem padělaného zboží a úvěrovými podvody.
V loňském roce se také zvýšil počet jednotlivců souzených u soudů kvůli teroristickým trestným činům – bylo jich 580. O rok dříve 513 a v roce 2014 pak 444. Udělené tresty odnětí svobody se pohybovaly od 6 týdnů do 397 let. Průměrná výše trestu byla pět let. To bylo méně než v letech 2015 (7) a 2014 (6).
Nejvyšší tresty byly uděleny u levicového terorismu (meziroční růst z 12 na loňských 28 let). U islámského a separatistického teroru to bylo v průměru 5 let a u pravicového pak 4 roky. Průměrná doba odsouzení se výrazně lišila podle zemí: u Švédska a Řecka to bylo 28 let, zatímco například v Rakousku tři a v Německu čtyři roky.
