Před 225 lety se narodil Samuel Morse. Malíř a vynálezce, jenž vymyslel sestavu kódů, které převádí písmena latinky, čísla a některé speciální znaky do podoby teček a čárek. Morseova abeceda umožnila předávat zprávy elektromagneticky na dlouhé vzdálenosti. Morse je proto považován za otce telegrafu: „Co to Bůh stvořil?“ táže se Samuel Morse ve vůbec prvním odeslaném telegramu 24. května 1844, který doputoval z Washingtonu do zhruba šedesát kilometrů vzdáleného Baltimoru.
Vůbec první prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sice sestrojil v roce 1836 Carl Friedrich Gauss. Samuel Morse ale systém zdokonalil a připojil k němu i systém značek, takzvanou Morseovu abecedu. Traduje se, že úplně první telegraf sestrojil kvůli finanční tísni z věcí, které měl doma: přístroj tak složil např. z malířského stojanu nebo starého hodinového strojku.
„Původní americká verze obsahovala znaky, které už tam dnes nejsou: byla tam dlouhá čárka a ještě delší čárka, dokonce se tam používaly i mezery mezi slovy, nicméně poměrně záhy se v Německu zavedla varianta, která se používá dodnes jako mezinárodní morseova abeceda,“ popisoval ve Studiu 6 Vítězslav Kříha z elektrotechnické fakulty ČVUT.
Raná verze Morseova telegrafu totiž ještě nepracovala s jednotlivými písmeny, ale se skupinami čísel, jejichž význam musel příjemce vyhledat v dekódovací příručce. Teprve později Morse spolu s kolegou Vailem vymysleli praktičtější metodu. V ní už nešlo o přenos celých slov pomocí číselných šifer, ale o posílání jednotlivých hlásek prostřednictvím kombinací čárek a teček.
Při tvorbě Morseovy abecedy přitom vycházeli z četnosti hlásek v angličtině. Nejčastěji používanému písmenu „E“ proto přiřadili jednu tečku, zatímco kód pro méně frekventované hlásky se skládá z delších kombinací.
Telegram pohřbily mobilní telefony a internet
V českých zemích byla zřízena první telegrafní linka v roce 1846 z Vídně do Brna, o rok později byla prodloužena do Prahy. Od února 1850 mohla tuto službu na území dnešní České republiky využívat i veřejnost. Kolem roku 1900 bylo v Česku již téměř 800 telegrafních stanic.
Největšího rozmachu dosáhlo podávání telegramů v období mezi světovými válkami – Čechoslováci za první republiky odeslali ročně téměř čtyři miliony telegrafických zpráv. Za socialismu to bylo až deset milionů telegramů za rok.
Až koncem 20. století začal zájem o telegramy upadat v důsledku masového šíření mobilních telefonů a internetu, takže v řadě zemí tuto službu zrušili, v Česku to bylo v březnu 2010. S tím byl spojen i postupný opad zájmu o morseovu abecedu: „Morseovka už sice v dnešní době zdánlivě ztrácí smysl, ale je stále ještě velice populární, což je dobře, protože lidi učí uvažovat směrem k předávání zpráv pomocí kódu,“ dodává Vítězslav Kříha.
