Bejrút – Syrská radikální islamistická fronta An-Nusra se přihlásila k teroristické organizaci al-Káida. Šéf fronty abú Muhammad Džulání přísahal věrnost vůdci al-Káidy Zavahrímu. Islamistická organizace bojující na území Sýrie zřejmě stojí za mnoha sebevražednými bombovými útoky na vládní cíle. Syrská opozice se přitom dnes znovu ozvala se žádostí, aby jim Západ poskytl vojenskou pomoc.
„My, fronta An-Nusra, jsme přísahali věrnost šajchu Ajmánu Zavahrímu,“ prohlásil Džulání. Fronta An-Nusra hraje stále výraznější roli v syrském protivládním povstání, které si za dva roky trvání vyžádalo na 70 tisíc životů. Uskupení se přihlásilo k odpovědnosti za stovky útoků a desítky sebevražedných pumových atentátů. Spojené státy zařadily frontu An-Nusra na seznam teroristických organizací.
An-Nusra se snaží získat si podporu zejména v oblastech, které v Sýrii ovládají rebelové. Hlavní opoziční hnutí Svobodná syrská armáda (FSA) se ovšem od islamistické fronty distancovalo. Mluvčí FSA prohlásil: „Nepodporujeme ideologii hnutí An-Nusra.“ Dodal: „Nikdy se na velitelské úrovni nerozhodlo spolupracovat s hnutím An-Nusra.“ Připustil nicméně, že ke spolupráci mezi bojovníky FSA a přívrženci An-Nusry v ojedinělých případech došlo.
Džulání zároveň dnes popřel spojení s iráckou odnoží Islámský stát v Iráku (ISI), o kterém překvapivě v úterý v audiozáznamu zveřejněném na jednom islamistickém webu informoval šéf ISI Ibráhím al-Badrí alias abú Bakr Bagdádí.
„Dozvěděli jsme se tu informaci z médií a pokud se ukáže být autentická, s námi ji nikdo nekonzultoval,“ řekl Džulání a ujistil, že Fronta An-Nusra „zůstane věrná své identitě“.
Západ se již delší dobu zdráhá vyzbrojovat syrské rebely kvůli obavám, že by zbraně mohly padnout do rukou islamistických radikálů. Právě prohlášení šéfa islamistické fronty teď toto téma znovu otevírá. Britský ministr zahraničí William Hague proto navrhl řešit krizi v Sýrii i na schůzce ministrů zahraničí G8, která se koná v Londýně.
Na schůzce přitom dnes od syrské delegace znovu zazněl požadavek, aby Spojené státy vojensky podpořily opozici. Jenže ministr Kerry žádnou konkrétní nabídku nepřednesl. A k žádné konkrétní podpoře rebelů se nezavázaly ani státy Evropské unie, ve kterých stále platí zbrojní embargo proti Sýrii.
Dodávkám zbraní jsou sice nejvíc nakloněny Británie a Francie, Spojené státy ale váhají - už kvůli zkušenosti během sovětské války v Afghánistánu, kdy vyzbrojily bojovníky, kteří se pak obrátili proti nim. Prosazují proto raději mírnější postup. Důraznějšímu postupu proti režimu Bašára Asada ale brání Rusko a Západ začíná mít obavy i z nevyzpytatelných poměrů uvnitř samotné syrské opozice.
