Přesně před 30 lety komunistický režim násilně potlačil pokojnou demonstraci za lidská práva v Bratislavě. Jeden z prvních velkých protestů proti poměrům v Československu vešel do dějin jako takzvaná svíčková manifestace. Proti několika tisícům demonstrantů tehdy mimořádně agresivně zasáhlo přes devět set příslušníků Veřejné bezpečnosti. V sobotu se uskutečnila rekonstrukce této události minutu po minutě.
Svíčkovou demonstraci potlačili komunisté před 30 lety. Šlo o první masovější protest na Slovensku
3 minuty
Události: Třicet let od svíčkové manifestace v Bratislavě
Takzvaná svíčková demonstrace z konce března 1988 byla prvním velkým protestem proti režimu v Československu. Svolali ji členové podzemí církve, aby upozornili na porušování základních práv a svobod.
„Ta informace se ovšem šířila přes Hlas Ameriky, vatikánský rozhlas, Svobodnou Evropu a zároveň se lidé organizovali kolem malých společenstev,“ doplnil historik František Neupauer.
Na Velký Pátek roku 1988 v Bratislavě pršelo. Lidé se schovávali pod deštníky i proto, aby jim nezhasly svíčky, které drželi v rukou. Zazněla hymna a modlitby. A v šest hodin večer přišel rozkaz pokojné shromáždění rozehnat – silou.
Do davu najížděla auta, přišly rány obušky a velitelé zásahu poslali pro posily. Proti lidem použili i vodní děla. Zraněné dodnes nikdo nespočítal, zatčených byly zhruba dvě stovky.
GALERIE
Svíčková demonstrace za náboženskou svobodu byla potlačena
„Člověk se nejdřív vyděsil, když viděl tu sílu, tu agresi, ale ta spolupatřičnost nám dodala odvahu,“ vzpomíná dnes Ľudmila Heribanová Tollarovičová, která se demonstrace před třiceti lety zúčastnila a později kvůli tomu skončila před soudem.
Protesty inicioval bývalý hokejista
Nápad uspořádat protesty proti porušování lidských práv přišel před 30 lety z ciziny od slavného hokejisty a tehdejšího místopředsedy Světového kongresu Slováků Mariána Šťastného, který na Slovensko tehdy nesměl. Chtěl uspořádat pokojné akce před československými zastupitelskými úřady v zahraničí. K tomu ale nedošlo.
Místo toho se demonstrovalo v Bratislavě. Když se Šťastný o potlačení protestů dozvěděl, vyděsil se. „Prožíval jsem určitou dávku strachu, co z toho vznikne, jestli jsem nezpůsobil něco, co způsobí krveprolití,“ vzpomínal Šťastný před pěti lety.
Památník Svíčkové demonstrace
Kromě něj se ale o zásahu proti svíčkové manifestaci dozvěděla i západní veřejnost, což dodalo Čechoslovákům odvahu. Protesty vyvrcholily v listopadu 1989, nejen na bratislavská náměstí vyšly desetitisíce lidí. Na Slovensku to byly – až do letoška – největší demonstrace.
Deštníky a svíčky jsou zpět – Kiska na koncert kvůli kotlebovcům nepřijde
Křesťanské spolky svolaly Slováky do centra Bratislavy i letos. Tentokrát si připomněli třicet let staré události tak, jak šly minutu po minutě.
„Vzpomínka na svíčkovou demonstraci je oslavou svobody, demokracie a odvahy lidí. Pozvání fašistů na večerní vzpomínkový koncert je proto mimořádně nešťastným způsobem připomínky 30. výročí této významné události,“ uvedl podle Denníku N Kiskův mluvčí Roman Krpelan.
Věděli, že za to mohou být postihováni, oni i jejich rodiny. Určitě měli strach, ale ukázali to, na co můžeme být vždy v naší historii hrdí, že se naši lidé umí postavit a ukázat nesouhlas s danou dobou.
Slovenský prezident rovněž označil svíčkovou manifestaci za jeden z nejúžasnějších okamžiků historie Slovenska. Hold účastníkům protestu vzdal spolu s bývalým prezidentem Německa Joachimem Gauckem. Ten podotkl, že manifestace tehdy dodala odvahu i Němcům z východní části tehdy rozdělené země, kteří rovněž žili v totalitní komunistické společnosti.
Vzpomínkového setkání se zúčastnili i zástupci slovenské vlády či církve.
Kromě toho připravila Konference biskupů Slovenska na večer koncert v bratislavské Redutě, na který pozvala prezidenta Andreje Kisku, stejně jako zástupce všech parlamentních stran včetně neofašistického hnutí Mariána Kotleby. Kiska se proto zúčastnit koncertu odmítl, místo toho přišel jen na setkání v centru města.
Slovenský prezident opakovaně označuje Lidovou stranu Naše Slovensko (LSNS) za fašistickou a úkolem politiků podle něho je, aby na nepřípustnost její ideologie upozorňovali. LSNS je jedinou stranou, kterou nezve k politickým jednáním.
Kotlebova strana se hlásí k válečnému slovenskému státu, který byl spjat s nacistickým Německem. Velebí rovněž prezidenta tehdejší Slovenské republiky, katolického kněze Jozefa Tisa, který byl po válce odsouzen a popraven.
