Světový humanitární den připomíná, jakým hrozbám aktivisté čelí

Působení humanitárních pracovníků je podle OSN v posledních letech čím dál složitější, nebezpečnější a nepředvídatelnější. Zatím nejhorší byl rok 2013, kdy jich v konfliktech 457 zahynulo.

V posledních dvou letech počet obětí válek z řad humanitárních pracovníků klesl, v roce 2014 jich při své práci zemřelo 329 a loni 109. Není to ale tím, že by se zlepšila bezpečnostní situace, vysvětluje Tomáš Kocián z organizace Člověk v tísni. „Vypovídá to spíš o zásadním omezení pohybu v poli těch pracovníků samotných,“ dodává Kocián, který vede humanitární projekty v Sýrii, Iráku a na Ukrajině.

Podle Kociána roste počet konfliktů, v jejichž průběhu nejsou dodržovány mezinárodní úmluvy. Zvyšuje se proto počet zemí, kde humanitární pracovníci čelí hrozbám. 

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres mezi ně už loni zařadil Afghánistán, Burundi, Středoafrickou republiku, Irák, Libyi, Mali, Nigérii, Jižní Súdán, Somálsko, Sýrii, Ukrajinu a Jemen. Pod jeho úřadem pracuje zhruba deset tisíc lidí, naprostá většina z nich přímo v terénu.

OSN připravila při příležitosti Světového humanitárního dne řadu projektů, na webu akce si lidé například můžou ve speciálním kvízu vyzkoušet, jak složitým volbám jsou vystaveni lidé žijící v krizových oblastech. Cílem dne je také upozornit na Agendu pro lidskost, na které se během květnového Světového humanitárního summitu v Istanbulu shodli zástupci vlád, občanské společnosti a byznysu.

Nejvíc uprchlíků je ze Sýrie

Humanitární pomoc potřebuje podle OSN 130 milionů lidí. Pokud jde o uprchlíky, nejvíc jich pochází ze Sýrie. Tam zůstává nejhorší situace v Aleppu. Jak upozornil Kocián, město už není zcela obklíčené a opozici se podařilo vytvořit určitý koridor, ten ale není úplně bezpečný pro převoz potravin. 

Zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve čtvrtek předčasně ukončil pravidelnou schůzku o humanitární pomoci. Řekl, že nemá smysl jednat, když se v Sýrii stále bojuje a OSN není schopna tam dopravit pomoc. Koordinační schůzky se konají pravidelně každý týden, tu poslední de Mistura ukončil po osmi minutách.

Obyvatelé zničeného Aleppa
Zdroj: Rodi Said/Reuters

Ruské ministerstvo obrany nedlouho na to oznámilo, že je Moskva ochotná podpořit návrh OSN na každotýdenní 48hodinové humanitární příměří v Aleppu. Poprvé by boje mohly být zastaveny již příští týden.

Světový humanitární den připomíná události z 19. srpna 2003, kdy při teroristickém útoku na ústředí OSN v Bagdádu zahynulo 22 humanitárních pracovníků včetně zvláštního představitele generálního tajemníka OSN v Iráku.

  • Na světě je víc než 65 milionů lidí, kteří museli nuceně opustit své domovy.  
  • Přes 21 milionů lidí má status uprchlíka.
  • 54 % uprchlíků pochází ze tří zemí – téměř pět milionů ze Sýrie, necelé tři miliony z Afghánistánu a jeden milion ze Somálska.
  • Nejvíc uprchlíků hostí Turecko – 2,5 milionu. Následují Pákistán (1,6 mil.), Libanon (1,1 mil.), Írán (979 tis.), Etiopie (731 tis.) a Jordánsko (664 tis.).

Syrské demokratické síly zveřejnily fotografie, z nichž je patrné, že Islámský stát k přesunu svých jednotek využívá civilisty jako živé štíty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že zahájila novou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
před 1 mminutou

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 7 hhodinami

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 8 hhodinami
Načítání...