Islámábád - Světová banka půjčí 900 milionů dolarů Pákistánu, který se potýká s následky ničivých povodní. Země zažívá nejhorší záplavy ve svých dějinách, kvůli přírodní katastrofě již podle pákistánského velvyslance v Británii Vadžída Šamsula Hasana zahynulo 2000 lidí. Další obyvatelé bojují s hladem i zoufalým nedostatkem pitné vody. Podle OSN je až 3,5 milionu dětí vystaveno hrozbě smrtelných chorob ze závadné vody. Podle Hasana by obnova Pákistánu po povodních mohla stát deset až 15 miliard dolarů a trvat až pět let.
Mohutné záplavy celkově zasáhly 20 milionů lidí. OSN stále razantněji varuje, že potřebné suroviny i finanční pomoc přichází do země pomalu. Pákistán získal zatím jen třetinu ze 460 milionů dolarů, o které požádal. Světová banka nyní nabízí dvojnásobnou sumu. „Měníme priority tak, aby byly příslušné fondy okamžitě k dispozici,“ prohlásila mluvčí banky Mariam Altafová.
Povodně zasáhly pětinu pákistánského území a poznamenaly životy minimálně desetiny obyvatel Pákistánu, jehož populace čítá 170 milionů lidí. Dva miliony osob zůstaly po záplavách bez střechy nad hlavou a nyní jsou natěsnány v provizorních stanových městečkách a v dalších útulcích. Podle dnešního vyjádření OSN se k mnohým z postižených nedostala ještě vůbec žádná pomoc.
OSN zaznamenala v zatopených oblastech první případy cholery. Ve svém prohlášení vydaném v New Yorku uvedla, že největším zdravotním rizikem jsou průjmová onemocnění a úplavice, ale nebezpečí představují také žloutenka typu A a E a tyfus. „Lidé doslova plavou ve vodě, v níž se nahromadila veškerá špína a bacily, které byly v zemi a na místech, kde chyběla standardní hygienická zařízení. Lidé se koupou v kontaminované vodě, což evidentně znamená zdravotní riziko,“ podotkl Thomas Batardy z organizace Lékaři bez hranic.
Ohroženo nemocemi je podle zástupců charity kolem šesti milionů Pákistánců. S obavami je očekávána také příští úroda, protože velká voda zatopila 700 tisíc hektarů zemědělské půdy porostlé pšenicí, rýží a cukrovou třtinou. Experti OSN varovali, že pokud se rolníkům v těžce poznamenaných provinciích Paňdžáb a Sindh nepodaří zasít jako obvykle v polovině září zimní úrodu, hrozí v Pákistánu, který patří k nejchudším asijským zemím, hlad. Více než 70 procent obětí záplav se živí zemědělstvím.
