Schopnost naslouchat a říkat, co chtějí voliči slyšet; volit jasná, jednoduchá řešení – recept, kvůli kterému Robert Fico už deset let zásadně ovlivňuje svou zemi. Spolu se stranou SMER-SD se profiluje jako sociální demokrat, pragmatismem a populismem ale dokázal přilákat třeba nacionalisty. „Problém strany je, že není rozhodně levicová ani sociálně demokratická,“ tvrdí bývalá premiérka za SDKÚ-DS Iveta Radičová a šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.
Na Slovensku se začalo volit v 7:00, hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Konečné výsledky by měly být známy v neděli.
Kampaň k volbám poznamenala migrační krize, během které se Ficova vláda postavila proti přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU na základě povinných kvót a rozhodnutí o kvótách loni napadla u unijního soudu.
Letos se do popředí předvolební kampaně zase dostaly protesty zdravotníků a učitelů kromě jiného za vyšší mzdy, což odstartovalo debatu o vzdělávacím systému a špatném stavu slovenského zdravotnictví.
Právě od těchto protestů Ficově straně SMER-SD výrazně klesly volební preference, nejvíce křesel v Národní radě ale podle všeho získá právě ona. Menších stran se však může do parlamentu dostat více než nyní a vyloučena není ani širší koalice proti Ficovi. Podobná spolupráce v minulosti fungovala mezi čtyřmi stranami, s čímž má zkušenosti i někdejší pravicová premiérka za SDKÚ-DS Iveta Radičová (v letech 2010-2012).
Ficovi, který pravděpodobně ztratí nadpoloviční většinu, ale může nahrát vzestup nacionálně laděné Slovenské národní strany – někdejšího parlamentního spojence, jak připomíná šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Představy o pravo-levém rozdělení politiky tak jsou na Slovensku stále méně relevantní. To podle Kostolného platí i o řadě stran z tzv. pravicové opozice.
Podle průzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky byly kvůli moratoriu zveřejněny naposledy před dvěma týdny, by se do sněmovny mohlo dostat až osm politických stran a hnutí. Popularita hned několika z nich se ale pohybovala kolem hranice pěti procent, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro získání křesel ve sněmovně. Volební zisky stran a hnutí patrně ovlivní nerozhodnutí voliči. Účast ve volbách by se podle odhadů mohla pohybovat mezi 55 až 60 procenty, před čtyřmi lety dosáhla 59,11 procenta.
