Švédský sen hořkne. Sílí nacionalisté, vláda hovoří o velkých deportacích

13 minut
Reportéři ČT: Švédský sen
Zdroj: ČT24

Země bohatá, štědrá a otevřená s obyvateli přátelskými, poctivými a nápomocnými. Švédové si takovou pověst jistě zaslouží. Během uprchlické krize přijali v poměru k počtu obyvatel vůbec nejvíce uprchlíků ze všech zemí Evropské unie. Nyní však sílí diskuse, zda by Švédsko nemělo svůj postoj přehodnotit, a politici dávají najevo, že v zemi nebude moct zůstat až polovina z lidí, kteří v posledních letech přišli. Jaká panuje v zemi nálada v týdnu po teroristickém útoku v centru Stockholmu, popsala Markéta Kutilová z pořadu Reportéři ČT.

Švédsko v posledních třech letech přijalo 163 tisíc uprchlíků. Někteří z nich šli na venkov, kde si je k sobě vzali místní obyvatelé. Například pár seniorů ze dvoutisícového Älvdalenu ubytoval ve svém domě pětičlennou rodinu z Afghánistánu.

Vybrali si ji podle toho, že je matka rodiny zubařka – stejně jako hostitelé. „Mysleli jsme si, že pro ně bude lepší zůstat s námi, protože bydleli ve velkém kempu,“ podotkl pán domu. V Älvdalenu tak nyní žije 76 uprchlíků.

Mnohem více jich ale zůstalo v anonymním městském prostředí. Tam nově příchozí nebydlí v rodinách, naopak. Dopady příchodu tisíců migrantů jsou na stockholmských předměstích evidentní. „Je souvislost mezi kriminalitou a migrací, to nemůžeme popřít,“ řekl policista ze čtvrti Rinkeby Hanif Azizi.

Jeho čtvrť patří mezi 50 švédských no go zón, tedy oblastí, které mají problém s kriminalitou. „Zároveň zde máme mnoho imigrantů, kteří dělají skvělou práci a kteří jsou na opačné straně. Velmi nám pomáhají a my jako policie jsme na nich závislí,“ dodal policista.

Švédští demokraté sílí, od neonacistické minulosti se distancují

Jenže část Švédů se začíná cítit nepříjemně v přítomnosti uprchlíků nejenom ve Stockholmu, nýbrž například i v Älvdalenu a dalších místech v severní části země, kam dříve migranti takřka nepřicházeli.

Sílí pozice nacionalistické strany Švédských demokratů, která chce omezit migraci. V posledních volbách získala necelých 13 procent hlasů a její älvdalenský místopředseda Rolf Knuts očekává ještě velkolepější budoucnost. „Poslouchám, co mi lidé říkají, když jdu nakupovat. Říkají, že dostaneme víc než 50 procent hlasů,“ podotkl.

Švédští demokraté hovoří o znásilňování nebo nevhodném chování mladých imigrantů na jaře, kdy místní ženy vytáhnou ze šatníku lehčí jarní oděvy. „Mnoho žen tady v Älvdalenu se bojí jít ven,“ řekl Rolf Knuts.

Podle švédského politologa Matse Brauna, který působí na Metropolitní univerzitě v Praze, měla strana v počátcích napojení na neonacistickou scénu, ale s tím skoncovala. „V současné době se snaží od minulosti distancovat a ukázat velice korektní tvář,“ přiblížil. Dodal, že jsou se stranou spojena „některá média, která se dají nazvat alternativními“.

Vyhnat, nebo poučit?

Ne všichni Švédové se ale stavějí k uprchlíkům tak vyhraněně jako Rolf Knuts. Ředitelka gymnázia ve městě Mora Anette Markstörmová je přesvědčena, že problém s chováním uprchlíků, kteří spatří jarně oděnou dívku, překlene osvěta.

„Musíme jim vysvětlit, že tohle je naše kultura,“ míní. Také potomek československých imigrantů a obyvatelka stockholmského Rinkeby Veronika Koutný Sochman je přesvědčena, že „Švédi musí dát těm klukům dobrý výklad, jak se tady chovat“.

S tím, jak sílí diskuse, začíná být také zřejmé, že zdaleka ne každý, kdo přijde do Švédska žádat o azyl, ho dostane. Kolem 40 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl už bylo deportováno zpět do svých zemí původu. Jejich číslo by však podle švédského premiéra mohlo být až 85 tisíc, což je polovina přijatých uprchlíků. Podobně se v minulosti vyjadřovali i další švédští politici či šéf přistěhovaleckého úřadu.

Zatím není zřejmé, jak se na přístupu Švédska k žadatelům o azyl projeví páteční teroristický útok, který spáchal Uzbek Rachman Akilov, na kterého se zaměřily tajné služby kvůli sympatiím k radikálním islamistickým skupinám včetně Islámského státu a který měl být deportován.

Podle Matse Brauna je možné, že útok nezesílí postavení protiimigračních stran, nýbrž vlády, neboť právě změna politiky a rozšíření strachu je cílem teroristů. „Budou daleko více ochotni podporovat současnou vládu, současné politiky, protože nechtějí dovolit, aby takový útok vedl ke změně politiky,“ míní švédský politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nemůžeme si dovolit selhat.“ Summit EU řeší půjčku pro Ukrajinu

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholné schůzky se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 55 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie. Nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
11:23Aktualizovánopřed 59 mminutami

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.
01:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 4 hhodinami

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...