Švédský sen hořkne. Sílí nacionalisté, vláda hovoří o velkých deportacích

Nahrávám video

Země bohatá, štědrá a otevřená s obyvateli přátelskými, poctivými a nápomocnými. Švédové si takovou pověst jistě zaslouží. Během uprchlické krize přijali v poměru k počtu obyvatel vůbec nejvíce uprchlíků ze všech zemí Evropské unie. Nyní však sílí diskuse, zda by Švédsko nemělo svůj postoj přehodnotit, a politici dávají najevo, že v zemi nebude moct zůstat až polovina z lidí, kteří v posledních letech přišli. Jaká panuje v zemi nálada v týdnu po teroristickém útoku v centru Stockholmu, popsala Markéta Kutilová z pořadu Reportéři ČT.

Švédsko v posledních třech letech přijalo 163 tisíc uprchlíků. Někteří z nich šli na venkov, kde si je k sobě vzali místní obyvatelé. Například pár seniorů ze dvoutisícového Älvdalenu ubytoval ve svém domě pětičlennou rodinu z Afghánistánu.

Vybrali si ji podle toho, že je matka rodiny zubařka – stejně jako hostitelé. „Mysleli jsme si, že pro ně bude lepší zůstat s námi, protože bydleli ve velkém kempu,“ podotkl pán domu. V Älvdalenu tak nyní žije 76 uprchlíků.

Mnohem více jich ale zůstalo v anonymním městském prostředí. Tam nově příchozí nebydlí v rodinách, naopak. Dopady příchodu tisíců migrantů jsou na stockholmských předměstích evidentní. „Je souvislost mezi kriminalitou a migrací, to nemůžeme popřít,“ řekl policista ze čtvrti Rinkeby Hanif Azizi.

Jeho čtvrť patří mezi 50 švédských no go zón, tedy oblastí, které mají problém s kriminalitou. „Zároveň zde máme mnoho imigrantů, kteří dělají skvělou práci a kteří jsou na opačné straně. Velmi nám pomáhají a my jako policie jsme na nich závislí,“ dodal policista.

Švédští demokraté sílí, od neonacistické minulosti se distancují

Jenže část Švédů se začíná cítit nepříjemně v přítomnosti uprchlíků nejenom ve Stockholmu, nýbrž například i v Älvdalenu a dalších místech v severní části země, kam dříve migranti takřka nepřicházeli.

Sílí pozice nacionalistické strany Švédských demokratů, která chce omezit migraci. V posledních volbách získala necelých 13 procent hlasů a její älvdalenský místopředseda Rolf Knuts očekává ještě velkolepější budoucnost. „Poslouchám, co mi lidé říkají, když jdu nakupovat. Říkají, že dostaneme víc než 50 procent hlasů,“ podotkl.

Švédští demokraté hovoří o znásilňování nebo nevhodném chování mladých imigrantů na jaře, kdy místní ženy vytáhnou ze šatníku lehčí jarní oděvy. „Mnoho žen tady v Älvdalenu se bojí jít ven,“ řekl Rolf Knuts.

Podle švédského politologa Matse Brauna, který působí na Metropolitní univerzitě v Praze, měla strana v počátcích napojení na neonacistickou scénu, ale s tím skoncovala. „V současné době se snaží od minulosti distancovat a ukázat velice korektní tvář,“ přiblížil. Dodal, že jsou se stranou spojena „některá média, která se dají nazvat alternativními“.

Vyhnat, nebo poučit?

Ne všichni Švédové se ale stavějí k uprchlíkům tak vyhraněně jako Rolf Knuts. Ředitelka gymnázia ve městě Mora Anette Markstörmová je přesvědčena, že problém s chováním uprchlíků, kteří spatří jarně oděnou dívku, překlene osvěta.

„Musíme jim vysvětlit, že tohle je naše kultura,“ míní. Také potomek československých imigrantů a obyvatelka stockholmského Rinkeby Veronika Koutný Sochman je přesvědčena, že „Švédi musí dát těm klukům dobrý výklad, jak se tady chovat“.

S tím, jak sílí diskuse, začíná být také zřejmé, že zdaleka ne každý, kdo přijde do Švédska žádat o azyl, ho dostane. Kolem 40 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl už bylo deportováno zpět do svých zemí původu. Jejich číslo by však podle švédského premiéra mohlo být až 85 tisíc, což je polovina přijatých uprchlíků. Podobně se v minulosti vyjadřovali i další švédští politici či šéf přistěhovaleckého úřadu.

Zatím není zřejmé, jak se na přístupu Švédska k žadatelům o azyl projeví páteční teroristický útok, který spáchal Uzbek Rachman Akilov, na kterého se zaměřily tajné služby kvůli sympatiím k radikálním islamistickým skupinám včetně Islámského státu a který měl být deportován.

Podle Matse Brauna je možné, že útok nezesílí postavení protiimigračních stran, nýbrž vlády, neboť právě změna politiky a rozšíření strachu je cílem teroristů. „Budou daleko více ochotni podporovat současnou vládu, současné politiky, protože nechtějí dovolit, aby takový útok vedl ke změně politiky,“ míní švédský politolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost. Infantinovo jednání kritizoval také provozní ředitel FIFA Kevin Lamour.
12:52AktualizovánoPrávě teď

Trump mluví o dohodě o odzbrojení Hamásu. Izrael ji zatím nepotvrdil

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 1 mminutou

Tři čtvrtiny lidí, kteří ve čtvrtek vtrhli do Ceuty, jsou zpět v Maroku

Tři čtvrtiny z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělské Ceuty, se už vrátily zpět, uvedla odpoledne španělská vláda. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice v menší míře pokračovaly i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Pracovní život Estonců by se mohl prodloužit na skoro 45 let, ukazuje prognóza

Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.
před 27 mminutami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 2 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.