Vrahem Olofa Palmeho byl grafický designér Stig Engström, řekl státní zástupce, který zároveň dodal, že případ uzavírá bez obvinění. Důvodem je skutečnost, že podezřelý v roce 2000 zemřel. Sociálnědemokratický politik byl zastřelen v noci 28. února 1986, když šel ve Stockholmu společně s manželkou a synem z kina.
„Tím mužem byl Stig Engström. Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit,“ prohlásil státní zástupce Krister Petersson na středeční napjatě očekávané tiskové konferenci. Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku.
Engström v roce 2000 spáchal sebevraždu. Původně v případu působil jako svědek, ale protože dával často velmi odlišné výpovědi, rozhodla se ho policie z vyšetřování vyjmout. Teorii, že byl Engström ve skutečnosti premiérův vrah, zpopularizoval v roce 2018 novinář Thomas Pettersson. Ten přinesl výpověď Palmeho syna Mårtena, který uvedl, že těsně před atentátem viděl k otci přicházet muže, který se Engströmovi podobal.
Několik novinářů poté přineslo výpovědi dalších svědků, které Engströmovu přítomnost u vraždy podpořily. Média podezřelého překřitila na „Muže ze Skandie,“ což mělo odkazovat na pojišťovací firmu, ve které pracoval. Engström ve společnosti pracoval jako grafický designér.
Nejdelší a největší pátrací akce v historii
Švédský premiér Olof Palme, který ovlivňoval politiku své země více než třicet let, byl zavražděn ve Stockholmu 28. února 1986. Atentát na populárního, ale často i kontroverzního státníka zmobilizoval vyšetřovatele k největší a také nejdelší pátrací akci v historii Švédska.
Rodák ze Stockholmu byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.
Palme měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární, jak ukázaly několikeré volby. Politiku země ovlivňoval více než tři desetiletí.
Po smrti premiéra se objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim.
