Švédsko a Dánsko spustily pasové kontroly na hranicích

Švédsko v reakci na uprchlickou krizi začalo prověřovat cestující, kteří míří do země. Kontroly musí nově provádět všichni dopravci pod hrozbou pokuty až 50 tisíc švédských korun (téměř 150 tisíc korun). Opatření kritizují provozovatelé vlaků, autobusů a trajektů, ale i dánská vláda. Ta v reakci na krok Švédska zavedla dočasné pasové kontroly na hranici s Německem. Norsko mezitím oznámilo, že chystá na základě azylového systému EU vrátit do unijních států asi 5 tisíc běženců.

Zavedení hraničních kontrol na dánsko-německých hranicích oznámil na tiskové konferenci premiér Lars Lökke Rasmussen. Kodaň tak prý musela reagovat na obdobný krok Švédska, které nařídilo dopravcům kontrolovat totožnost svých pasažérů mířících do země z Dánska.

Zatímco desetimilionové Švédsko svou otevřenou politiku vůči migrantům prudce změnilo teprve nedávno pod tlakem více než 160 tisíc žadatelů o azyl, Dánsko tvrdou azylovou politiku prosazuje už delší dobu. Přísnější postup Dánsko slíbilo už před loňskými červnovými volbami, Švédsko pak v polovině listopadu obnovilo pasové kontroly na hranici u Malmö.

Loni Dánsko snížilo finanční podporu žadatelům o azyl. Na konci listopadu parlament schválil také soubor legislativních změn, které dál zpřísňují azylovou politiku této severské země. Kritiku vyvolal návrh zabavovat migrantům šperky a další cennosti, jejichž prodejem by Kodaň získala prostředky na jejich ubytování, zdravotní péči a vzdělání.

Švédské státní dráhy SJ již oznámily, že od pondělí ruší veškeré železniční spoje s Dánskem, neboť společnost nebude schopná kontrolu totožnosti cestujících provádět. Další železniční přepravci omezují počet souprav a varují, že cesta mezi oběma zeměmi by se mohla výrazně prodloužit.

První den povinných kontrol totožnosti na cestách mezi Kodaní a jihošvédským Malmö se ale podle listu The Local obešel bez závažnějších komplikací. Například na kodaňském letišti, kde vlaky ze Švédska a do Švédska začínají a končí, bylo ověřování dokumentů plynulé a dlouhé fronty se netvořily. Mnoho lidí si ale i tak na internetu stěžovalo na to, že vlaky jezdí ve 20minutovém intervalu a ne po deseti minutách, jako tomu dosud bylo.

K hraničním kontrolám kvůli krizi přistoupily již i další země v Evropě. Patří mezi ně Německo, Rakousko, Francie či Belgie. Odůvodňují to mimořádnými okolnostmi týkajícími se bezpečnosti a hrozeb terorismu.

Skandinávské země zpřísňují kontroly kvůli běžencům (zdroj: ČT24)

Student Agency: Pro nás se nic nemění

Český autobusový dopravce Student Agency, který provozuje pravidelnou linku z Prahy do několika švédských destinací, uvedl, že v souvislosti s nově zavedenými kontrolami totožnosti cestujících se pro stevardky a stevardy nic nemění.

Ověření totožnosti a shody jména cestujícího na jízdním a cestovním dokladu prováděli prý na mezinárodních linkách při nástupu už před zavedením zpřísněných opatření a kontrol v rámci fungování schengenského prostoru.

„Současně ověřují, zda daný cestující má u sebe doklad, který splňuje podmínky pro překročení hranic v rámci zemí, do kterých daná linka směřuje. Jedná se samozřejmě o základní ověření v rozsahu možností palubního personálu,“ uvedl mluvčí dopravce Aleš Ondrůj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

U Los Angeles se rychle šíří další požár

Severně od kalifornského města Los Angeles se rychle šíří další požár, kvůli němuž úřady nařídily evakuaci více než třiceti tisíc lidí. Oheň zachvátil přes čtyřicet čtverečních kilometrů poblíž druhého největšího města Spojených států v době, kdy hasiči stále bojují se dvěma požáry, které v minulých týdnech zničily tisíce domů a zabily desítky lidí. Hasiči odhadují, že nový požár bude patrně jednodušší zkrotit.
05:27Aktualizovánopřed 18 mminutami

LinkedIn zneužil soukromé zprávy k učení AI, tvrdí hromadná žaloba

Prémioví klienti zažalovali profesní sociální síť LinkedIn ze skupiny Microsoft. Tvrdí, že platforma bez souhlasu zpřístupnila jejich soukromé zprávy třetím stranám za účelem trénování generativní umělé inteligence (AI). Žaloba požaduje neupřesněnou náhradu škody za porušení smlouvy a kalifornského zákona o nekalé soutěži a tisíc dolarů (přes 24 tisíc korun) na osobu za porušení federálního zákona o uložené komunikaci.
před 1 hhodinou

Podnikatelé od Trumpa očekávají náskok v AI, obchodní válku ne

Donald Trump opět úřaduje v Bílém domě a strhává na sebe pozornost celého světa. Ve středu pohrozil Rusku sankcemi, pokud se brzy nedomluví s Ukrajinou na příměří. Číně vyhrožuje cly, ekonomických dopadů se obává i Evropa. O možných dopadech Trumpova prezidentství na ekonomiku a náskoku USA v oblasti umělé inteligence hovořili v Událostech, komentářích podnikatelé Zbyněk Frolík, Dalibor Dědek a ředitel asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
před 3 hhodinami

Korejští vyšetřovatelé doporučili obžalovat sesazeného prezidenta

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.
06:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pamětníci pomáhají udržovat povědomí o dopadech protižidovské nenávisti

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.
před 4 hhodinami

Trump hrozí Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy dohoda o konci války na Ukrajině

Nový americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Představil také projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Trump také znovu mluvil o zavedení cel na sousední země i Čínu nebo Evropskou unii.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Černá Hora čelí ruským kybernetickým útokům, i kvůli ambicím vstupu do EU

Černá Hora kvůli svým ambicím stát se členem Evropské unie (EU) i členství v NATO čelí počítačovým útokům z Ruska. V boji proti nim nově pomůžou specialisté z českého úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podpořit balkánskou zemi v její cestě do sedmadvacítky přijel i prezident Petr Pavel.
před 14 hhodinami

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 14 hhodinami
Načítání...