Lídry států unijní osmadvacítky zaskočily nové požadavky Turecka. Premiér Ahmet Davutoglu přijel na mimořádný summit do Bruselu s tím, že chce další pomoc na zvládání uprchlické krize ve výši tří miliard eur. S mandátem na odsouhlasení nové finanční podpory ale na jednání nejel prakticky žádný stát, uvedl velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil.
Summit v Bruselu zkomplikovaly nečekané požadavky Turecka
Události ČT: Země EU jednají o migrační krizi, hledají dohodu s Tureckem (zdroj: ČT24)
Mezi nespokojenými s tureckými návrhy byl podle informovaných diplomatů například maďarský premiér Viktor Orbán, kterému vadí především Turky navržený systém „jednoho za jednoho“. Tedy že za každého syrského občana, kterého Ankara převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala v rámci rozsáhlého programu přesídlení jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl z Turecka.
Davutoglu partnerům z EU předložil „nové návrhy“ podle Financial Times na poslední chvíli. „Známe v tuto chvíli požadavky Turecka i to, co nabízí. S tím se nepochybně dá nějak pracovat a dá se hledat kompromis. Jsem si ale celkem jistý, že celkové řešení nebudeme schopni nalézt dnes,“ uvedl během přerušeného jednání velvyslanec ČR při EU Martin Povejšil v rozhovoru v Událostech, komentářích.
Šéfové států a vlád unijní osmadvacítky měli tureckého ministerského předsedu Ahmeta Davutoglua seznámit se svou reakcí na jeho návrhy během plánované společné večeře. Ta byla ale zrušena. Jak cituje Reuters jednoho z diplomatů, státy neměly dostatečný čas se na nové požadavky připravit.
Pracujeme společně – bok po boku – pro budoucnost našeho kontinentu.
Turci žádají další tři miliardy eur k už loni dohodnuté stejné částce, rychlejší zjednodušení vízové povinnosti a otevření nových kapitol přístupových rozhovorů. Zároveň Turecko chce, aby dříve slíbené tři miliardy eur obdrželo na svůj účet už během pondělí, respektive po dnešním summitu. Zaznívaly ale i hlasy, že by mohla turecká strana požadovat v souhrnu až dvacet miliard.
Někteří evropští diplomaté přirovnávají jednání k obchodování na tureckých tržnicích. Říkají, že Ankara schválně žádá mnohem více, aby to EU v první fázi mohla odmítnout a aby potom nastal dlouhý proces smlouvání.
Kámen úrazu vidí bývalý velvyslanec a prorektor CEVRO Institutu Tomáš Pojar i v otázce bezvízového styku. „Je politicky smrtelné na něco takového přistoupit, a to jak v danou chvíli, tak s potenciálními možnými dalšími problémy. Představte si, že se naplno rozhoří turecko-kurdský spor a Kurdové budou po nějakých vojenských střetech prchat v milionech do Evropy a bude to umožněno i na základě bezvízového styku,“ upozornil.
Turci přišli také s požadavkem na dohodu o rozsáhlém programu přijímání syrských uprchlíků z Turecka zeměmi EU, která by souvisela právě s tureckou ochotou brát zpět migranty, kteří se pokoušejí dostat na řecké ostrovy v Egejském moři. Analytik Břetislav Tureček upozorňuje, že nebude jednoduché řešit na tureckém územi, kdo má nárok na azyl v Evropě, „když to nedokážeme efektivně rozřešit ani tady“.
Turecký návrh s přebíráním uprchlíků z řeckých ostrovů ale počítá s tím, že opatření bude dočasné, odůvodněné jen humanitárními ohledy a EU by je financovala. EU by ovšem měla z dotyčných ostrovů nejprve odvézt všechny migranty, kteří se na nich nyní nacházejí. Repatriací se tak má začít využívat až vůči lidem, kteří se na ostrovy dostanou od dohodnutého data. Turci by na ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos umístili potřebný počet svých styčných důstojníků, aby celá operace mohla hladce fungovat.
Aby Turecko zabránilo proudu dalších uprchlíků směřujících přes Egejské moře dál do Evropy, potřebuje podle Davutoglua kapacity Severoatlantické aliance a pomoc Evropské unie. „Doufáme, že můžeme dosáhnout humanitárního přístupu zaměřeného na výsledek v jednání s EU,“ dodal.
GALERIE
Summit EU a Turecka komplikují nové požadavky Ankary
Plnění listopadové dohody s Tureckem
Evropští lídři si s tureckým premiérem Davutogluem podle dřívějšího vyjádření českého premiéra Bohuslava Sobotky musejí vyjasnit vzájemné pozice a potvrdit, že budou plnit akční plán, na němž se shodli loni v listopadu. Ten předpokládá, že Turecko zajistí snížení počtu běženců, kteří připlouvají do Řecka přes Egejské moře.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, turecký premiér Ahmet Davutoglu, předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropského parlamentu Martin Schulz
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila potřebu spolupráce s Ankarou v oblastech ochrany hranic či boje s nelegální migrací. „Chceme dosáhnout výrazného snížení počtu migrantů. Nejen v některých zemích, ale ve všech státech, to znamená i v Řecku. K tomu je potřeba trvalé řešení,“ poznamenala po příchodu na jednání.
Ochrana našich vnějších hranic a omezení ilegální migrace je možné jen ve spolupráci s Tureckem.
Vazby mezi EU a Tureckem hrají podle německé kancléřky v migračních záležitostech klíčovou roli, je proto třeba vyhnout se jednostranným krokům. EU od loňského listopadu sází ve snaze o výrazné snížení počtu migrantů, kteří přes moře připlouvají na řecké ostrovy, právě na spolupráci s Tureckem. „Ochrana našich vnějších hranic a omezení ilegální migrace je možné jen ve spolupráci s Tureckem,“ zopakovala Merkelová.
Angela Merkelová s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem
Návrh na uzavření balkánské trasy Merkelová odmítla
Návrh závěrů summitu počítal i s uzavření balkánské trasy. „Pokládám za důležité, abychom se dnes dohodli a vyslali signál, že balkánská trasa je uzavřena. Je důležité, aby to slyšeli jak pašeráci lidí, tak aby se to dostalo i k lidem v uprchlických táborech, kteří přemýšlí o tom, že by šli do Evropy. Evropané musí jasně říci, že takhle už to dál nejde,“ uvedl český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před jednáním na summitu Evropské unie a Turecka. Kancléřka Angela Merkelová ale později vystoupila a návrh odmítla.
Sobotka: Musíme se dohodnout a vyslat signál, že balkánská trasa je uzavřená (zdroj: ČT24)
Evropa musí vyslat jasný signál, že balkánská trasa už není průchozí, že se situace oproti loňskému roku změnila a že evropské státy byly schopné koordinovaně reagovat.
Sobotka upozornil, že už postupně začíná k uzavírání balkánské trasy docházet v důsledku rozhodnutí Rakouska, setkalo se to však s kritikou například z řecké strany. „Je důležité země v oblasti západního Balkánu včetně Makedonie, ale také Bulharska silněji podpořit, Česká republika je tam hodně aktivní a současně je potřeba pomoct Řecku, kde se v tuto chvíli hromadí uprchlíci, kterým už je zabráněno, aby pokračovali dál do středu Evropy,“ dodal.
Připustil, že uzavřením balkánské trasy se zvýší tlak na Řecko. Musí tak podle něj být rovněž vyslán signál Řecku, že mu Evropa pomůže, a to jak personálně, tak finančně. Koncentrace uprchlíků v Řecku by také měla zrychlit plné spuštění relokací uprchlíků podle kvót, na nichž se členské země dohodly minulý rok.