Bejrút - Nejméně 11 mrtvých a přes 20 zraněných si vyžádaly tři dny střetů mezi libanonskou opozicí a provládními stoupenci. Uvedla to agentura AP s odvoláním na libanonské bezpečnostní zdroje. Ozbrojenci z opozičního hnutí Hizballáh dnes přinutili všechny sdělovací prostředky, které patří rodině vůdce protisyrské parlamentní většiny Saada Harírího, ukončit vysílání. Vládní koalice to označila za "ozbrojený převrat", který má za cíl přivést zpátky do země Sýrii a sloužit zájmům Íránu. Podle agentury Reuters se to uvádí v prohlášení, které přečetl vůdce koaličních křesťanů Sámir Džadža.
Skupina členů Hizballáhu vtrhla do televizní stanice Future News a přinutila osazenstvo zastavit vysílání. Spolu s ní pak satelitní i kabelová televize Future TV, deník Mustakbál a rozhlasová stanice Radio-Orient uzavřely své areály a jsou nyní pod kontrolou armády. Šíitští radikálové z Hizballáhu podpálili v Bejrútu také několik kanceláří novin patřících synovi zavražděného libanonského expremiéra Rafíka Harírího.
Boje v ulicích města pokračovaly v noci a až do dopoledních hodin, kdy se ozývala střelba z automatických zbraní i výbuchy raket odpalovaných z ručních zbraní, z nichž jedna zasáhla rezidenci Harírího, ale nikoho nezranila. Střety se soustřeďují do západních čtvrtí města. Armáda po městě rozmístila početné oddíly a staví zátarasy. Rovněž letecká doprava zůstává téměř paralyzována, opozice už od středy blokuje silnici vedoucí k mezinárodnímu letišti. Kvůli bojům dnes zastavil veškerý provoz také přístav.
Násilí iniciovalo rozhodnutí vlády o nezákonnosti telekomunikační sítě Hizballáhu
V násilné střety mezi stoupenci a odpůrci kabinetu přerostla středeční stávka v Bejrútu, původně svolaná na protest proti vládní hospodářské politice a za zvýšení minimální mzdy. Nicméně násilnosti iniciovalo především rozhodnutí prozápadní vlády premiéra Fuáda Siniury, která v úterý přijala opatření proti soukromé telekomunikační síti Hizballáhu zřízené tímto hnutím po celé zemi. Televizi označila za nezákonnou. Dále sesadila šéfa letištní bezpečnostní služby za to, že údajně dovolil Hizballáhu instalovat na letišti špionážní kamery. Podle vůdce Hizballáhu šajcha Hasana Nasralláha se tento krok rovnal vyhlášení války a hnutí „useká ruce každému, kdo se pokusí jeho telekomunikační síť rozebrat“.
Současné napětí je dalším projevem vleklé politické krize v zemi, která je už od listopadu bez prezidenta. Jeho zvolení se opakovaně odkládá kvůli neschopnosti prosyrské opozice a protisyrského kabinetu dohodnout se na budoucím rozdělení moci. Hizballáh podporovaný Sýrií a Íránem vytrvale požaduje zvýšení počtu svých zástupců v kabinetu a přiřčení práva veta.
Jako východisko z krize Nasralláh požadoval, aby vláda upustila od kroků namířených proti telekomunikační síti Hizballáhu a také rozhodnutí propustit šéfa bezpečnostní služby na bejrútském letišti kvůli tomu, že je osobou blízkou tomuto hnutí. Zároveň požaduje, aby vláda přistoupila na národní dialog.
Harírí naopak požadoval, aby „rozhodnutí (ohledně telekomunikační sítě) bylo předáno armádě“, šéf armády Michel Sulajmán byl neprodleně zvolen prezidentem republiky a byl zahájen národní dialog, který bude řídit právě Sulajmán. Podle televizní stanice Hizballáhu Al-Manar opozice tuto iniciativu odmítla.
Libanonské noviny už rýsují paralely mezi současnou situací a úvodem k ničivé válce, která zuřila v Libanonu v letech 1975 až 1990.
Svět varuje Hizballáh
Rostoucí napětí v Libanonu vzbuzuje obavy i v oblasti Blízkého východu. Klíčové arabské velmoci Egypt a Saúdská Arábie obnovily podporu libanonskému premiérovi a varovaly Hizballáh před kroky, jež by mohly situaci zhoršit.
Znepokojení nad nejnovějším vývojem v Libanonu vyjádřily OSN a Spojené státy. Vysoký představitel OSN Terje Roed-Larsen na zasedání Rady bezpečnosti obvinil Hizballáh z budování státu ve státě. To podle něj negativně ovlivňuje monopol státu na uplatňování práva a pořádku v zemi a zároveň ohrožuje mír a bezpečnost v regionu. Bílý dům zareagoval prohlášením, že si Hizballáh musí vybrat, zda bude teroristickou organizací, nebo politickou stranou. „Musí se ale přestat snažit být obojím,“ řekl mluvčí Bílého domu.
