Rusko vyhostilo v minulých týdnech čtyřicet tisíc ilegálních imigrantů. Většinou šlo o občany bývalých středoasijských sovětských republik, kteří hledali v Moskvě práci. Do ruské metropole z tohoto regionu přišly odhadem už dva miliony lidí. Podle magistrátu se často dostávají do problémů kvůli neznalosti poměrů. Vydal proto obrázkovou brožuru, která nově příchozím vysvětluje pravidla chování ve městě i záludnosti ruské gramatiky.
Není slušné otáčet se za ženami a hlasitá debata na ulici obtěžuje lidi kolem. To vše nyní v komiksu vysvětlují imigrantům postavy z ruských pohádek. Sněhurka, moudrá Vasilisa a tři bohatýři radí také s legalizací pobytu či chováním při policejní kontrole.
Tato publikace je vůbec první svého druhu v Rusku. V jejím obsahu se promítly osobní zkušenosti mnoha lidí. „Využili jsme pomoc samotných migrantů, kteří přišli do Ruska už před nějakou dobou. Dnes jsou odborníky na migrační legislativu a s migranty se stále stýkají,“ říká Elda Medojevová, která se na moskevském magistrátu zabývá meziregionálními vztahy.
Život v Moskvě bez peněz, dokladů i pomoci dobře zná Tachmína z Tádžikistánu. Když před lety přijela, nevěděla které úřady oslovit, jak legalizovat pobyt. Byla zoufalá a dostávala jen rady, které jí příliš nepomohly.
„Řekli mi, že jediná možnost je vrátit se do rodné země. Ale to já nemůžu. Není tam práce ani normální život. Tady ti řeknou, abys jel domů a žil tam. Ale jaký domov, když zde žiju a chodila jsem tu do školy,“ táže se Tádžička.
Tachmína nakonec našla podporu u neziskové společnosti Výbor pro občanskou pomoc. Stejně jako stovkám dalších lidí i jí pomohli s jednáními na úřadech. Velmi často řeší případy dělníků, kteří nedostanou za práci zaplaceno, nebo je jinak podvede jejich zaměstnavatel.„Nedodržují podmínky ubytování dělníků. Žijí pak v kontejnerech, obytných přívěsech nebo unimobuňkách přímo na staveništi,“ popisuje Varvara Tretjaková z výboru.
Brožura má zahraniční dělníky připravit i na nebezpečí, kterým mohou v Rusku čelit. Kostěj nesmrtelný proto v publikaci záludně nabízí nelegální práci, kvůli které mohou migranti přijít o právo k pobytu. Ruskou mluvnici, kterou jsou mladí lidé ze středoasijských republik většinou nepolíbení, zas v několika kapitolách vysvětluje Sněhurka.
Rusko nastavilo dělníkům z postsovětských republik méně vlídnou tvář
Migrační koridor mezi Ruskem a středoasijskými postsovětskými republikami je jedním z nejstabilnějších a nejsilnějších na světě. Odhady hovoří o 2,7 až 4,2 milionech lidí, což zahrnuje 10 až 16 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva střední Asie. Migrace v tak velkém měřítku zákonitě ovlivňuje politickou, ekonomickou i demografickou situaci všech zúčastněných zemích.
I na středoasijské imigranty v Rusku silně dolehla ekonomická krize. Začalo ubývat pracovních míst a klesaly platy, imigranti zůstávali v Rusku prakticky bez šance na uplatnění a začali představovat riziko pro sociální stabilitu země.
Kvůli omezení přílivu imigrantů ze zemí bez vízové povinnosti přistoupilo Rusko v roce 2013 ke zpřísnění zákonů. Zájemci o práci v Rusku si musí nově pořídit pracovní povolení, musí projít zkouškou z ruštiny, historie a ruských zákonů. Povinné jsou i testy na HIV, tuberkulózu, drogy a vyšetření kvůli kožním nemocem. Pokud tohle všechno nestihne imigrant vyřídit během jednoho měsíce, hrozí mu pokuta 10 tisíc rublů. Ti, kteří neprojdou, jsou automaticky považováni na nelegální přistěhovalce. Následuje deportace.
Podle lidskoprávních organizací bylo mezi roky 2013 a 2015 z Ruska vyhoštěno víc než půl milionu lidí. Téměř všichni (98 procent) právě na základě zákonů přijatých v roce 2013.
Uzbekové se poohlížejí po práci v Zálivu i Koreji
V průběhu roku 2016 počty pracovníků ze středoasijských zemí přicházejících do Ruska začaly opět růst a přiblížily se k předkrizové úrovni. Vedle Ukrajiny přichází stále nejvíc lidí z Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Rusko přitom přestává být hlavně pro Uzbeky tím největším tahákem. Jejich prezident Islam Karimov se sice snažil během návštěvy Moskvy lobbovat za zjednodušení pravidel pro své občany, věc se ovšem nepodařila a mnoho Uzbeků proto začíná zaměřovat svou pozornost na státy Perského zálivu, Turecko a Jižní Koreu.
Podle oficiálních dat pracovalo začátkem loňského roku v Rusku kolem 1,9 milionů Uzbeků, což bylo o 15 procent méně než ve stejnou dobu v roce 2015. Moskevská centrální banka také potvrdila, že Uzbekové poslali v roce 2015 domů 3 miliardy dolarů, přitom o rok dříve to byl skoro dvojnásobek.
„Zahraniční pracovníci si teď můžou v Rusku vydělat 20 až 30 tisíc rublů měsíčně. Ale pokud chcete něco ušetřit a poslat to domů, potřebujete minimálně 40 až 45 tisíc,“ vysvětlil Uzbek Suyun Usmanov serveru The Guardian, proč se už pro něj není Rusko atraktivní.
Řada (zejména podřadných prací) se přitom v Rusku bez imigrantů neobejde. A s ohledem na stárnoucí a zmenšující se ruskou populaci potřeba dělníků ze zahraničí v budoucnu poroste. Situace v zemích střední Asie tomu jde přímo na ruku, protože podle odhadů se zde budou počty ekonomicky aktivních obyvatel zvyšovat. Projekce ukazují, že do roku 2050 v Uzbekistánu přibude 6 milionů lidí v produktivním věku, v Tádžikistánu skoro tři miliony a v Turkmenistánu další milion. O uplatnění v zahraničí zřejmě nouzi mít nebudou - i když už jejich cílem nebude jen Rusko.
