Srílanský parlament zvolil prezidentem Vikremesingheho, mezi voliči je nepopulární

Srílanští zákonodárci zvolili novou hlavou státu dosavadního premiéra Ranila Vikremesingheho. Prezidentský úřad by měl zastávat do roku 2024. Vikremesinghe se stal nástupcem svrženého Gotabaji Radžapaksy, který po rozsáhlých lidových protestech uprchl ze země. Výsledek středečního hlasování však může podle agentury Reuters znovu vyvolat nepokoje, protože Vikremesinghe je nepopulární mezi voliči, kteří ho považují za pozůstatek Radžapaksovy vlády.

Nová hlava státu působí v parlamentu už pětačtyřicet let. V reakci na své zvolení Vikremesinghe uvedl, že je mu ctí obsadit nejvyšší ústavní funkci. „Nemusím vám říkat, v jakém stavu se naše země nachází. Teď, když je po volbách, musíme zase zemi sjednotit a jsem připraven vést s vámi dialog,“ řekl a požádal ostatní politické strany o spolupráci. 

Nyní podle nově získaných pravomocí může jmenovat premiéra podle svého uvážení. Bývalý prezident Radžapaksa jmenoval Vikremesingheho předsedou vlády v květnu v naději, že přinese stabilitu do země zmítané nejhorší hospodářskou krizí ve své historii. 

V důsledku hlubokých ekonomických problémů se dvaadvacet milionů obyvatel Srí Lanky potýká s nedostatkem základních potravin, léků či pohonných hmot, zatímco vláda vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o finanční pomoci. Současná situace vyvolává obavy, zda bude nová vláda stačit na nápravu ekonomiky a uklidnění veřejnosti.

Třiasedmdesátiletý Vikremesinghe má bohatou diplomatickou praxi. Vedl například klíčová jednání o záchranném balíčku pro ekonomiku s MMF a byl podporován členy roztříštěné vládnoucí koalice.

Prezidenta na Srí Lance obvykle volí přímo občané. Odpovědnost připadá parlamentu pouze v případě, že se úřad uvolní před oficiálním ukončením funkčního období. 

Spojení s Radžapaksou

Před volbou veřejnou podporu pro Vikremesingheho ohlásilo pouze několik zákonodárců, a to hlavně kvůli tomu, že veřejnost jej nemá v oblibě a spojuje jeho působení s předchozí politickou garniturou. Při nepokojích kromě prezidentské rezidence okupovali demonstranti právě i sídlo premiéra a požadovali jeho rezignaci.

Desítky politiků loajálních Radžapaksovi, jejichž domy demonstranti v květnu vypálili, prohlásili, že podpoří Vikremesingheho pouze tehdy, pokud je ujistí, že následně tvrdě potrestá pachatele a udrží v zemi pořádek.

Při středečním rozhodování se Vikremesinghe díky 134 hlasům dostal před poslance Dullase Alahapperumu, který získal dvaaosmdesát hlasů. Třetí, levicový kandidát obdržel hlasy pouze tři. Všech 225 poslanců včetně předsedy parlamentu mělo právo hlasovat, dva poslanci se zdrželi hlasování a několik hlasovacích lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 4 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 6 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 10 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 10 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 10 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 10 hhodinami

Evropský pohled