Srílanský parlament zvolil prezidentem Vikremesingheho, mezi voliči je nepopulární

Srílanští zákonodárci zvolili novou hlavou státu dosavadního premiéra Ranila Vikremesingheho. Prezidentský úřad by měl zastávat do roku 2024. Vikremesinghe se stal nástupcem svrženého Gotabaji Radžapaksy, který po rozsáhlých lidových protestech uprchl ze země. Výsledek středečního hlasování však může podle agentury Reuters znovu vyvolat nepokoje, protože Vikremesinghe je nepopulární mezi voliči, kteří ho považují za pozůstatek Radžapaksovy vlády.

Nová hlava státu působí v parlamentu už pětačtyřicet let. V reakci na své zvolení Vikremesinghe uvedl, že je mu ctí obsadit nejvyšší ústavní funkci. „Nemusím vám říkat, v jakém stavu se naše země nachází. Teď, když je po volbách, musíme zase zemi sjednotit a jsem připraven vést s vámi dialog,“ řekl a požádal ostatní politické strany o spolupráci. 

Nyní podle nově získaných pravomocí může jmenovat premiéra podle svého uvážení. Bývalý prezident Radžapaksa jmenoval Vikremesingheho předsedou vlády v květnu v naději, že přinese stabilitu do země zmítané nejhorší hospodářskou krizí ve své historii. 

V důsledku hlubokých ekonomických problémů se dvaadvacet milionů obyvatel Srí Lanky potýká s nedostatkem základních potravin, léků či pohonných hmot, zatímco vláda vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o finanční pomoci. Současná situace vyvolává obavy, zda bude nová vláda stačit na nápravu ekonomiky a uklidnění veřejnosti.

Třiasedmdesátiletý Vikremesinghe má bohatou diplomatickou praxi. Vedl například klíčová jednání o záchranném balíčku pro ekonomiku s MMF a byl podporován členy roztříštěné vládnoucí koalice.

Prezidenta na Srí Lance obvykle volí přímo občané. Odpovědnost připadá parlamentu pouze v případě, že se úřad uvolní před oficiálním ukončením funkčního období. 

Spojení s Radžapaksou

Před volbou veřejnou podporu pro Vikremesingheho ohlásilo pouze několik zákonodárců, a to hlavně kvůli tomu, že veřejnost jej nemá v oblibě a spojuje jeho působení s předchozí politickou garniturou. Při nepokojích kromě prezidentské rezidence okupovali demonstranti právě i sídlo premiéra a požadovali jeho rezignaci.

Desítky politiků loajálních Radžapaksovi, jejichž domy demonstranti v květnu vypálili, prohlásili, že podpoří Vikremesingheho pouze tehdy, pokud je ujistí, že následně tvrdě potrestá pachatele a udrží v zemi pořádek.

Při středečním rozhodování se Vikremesinghe díky 134 hlasům dostal před poslance Dullase Alahapperumu, který získal dvaaosmdesát hlasů. Třetí, levicový kandidát obdržel hlasy pouze tři. Všech 225 poslanců včetně předsedy parlamentu mělo právo hlasovat, dva poslanci se zdrželi hlasování a několik hlasovacích lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 5 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 8 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 10 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 11 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 11 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...