Spory s Íránem řešme diplomaticky, shodly se USA a Rusko

Mnichov - Prostor pro diplomatické řešení sporů s Íránem o jeho jaderný program stále existuje, míč je ale teď na straně Teheránu. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes prohlásil americký viceprezident Joseph Biden. Stejný postoj zazněl i z ruské strany. Na tradičním setkání v bavorské metropoli se mimo jiné řešila i kritická situace v Sýrii. Rusko zde jako největší riziko vidí variantu použití chemických zbraní. Biden zároveň ujistil Evropu, že USA se od ní neodvracejí a vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby opustil vedení své země zmítané krvavou občanskou válkou.

„Je stále čas, je stále prostor pro úspěch diplomacie podpořené tlakem. Míč je ale teď na té straně kurtu, kde hraje teheránská vláda. A pro Teherán je nejvyšší čas, aby vážně a s dobrou vůlí přistoupil k jednání se (skupinou) 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo),“ prohlásil Biden a naznačil připravenost Washingtonu i k přímým rozhovorům USA s íránskými představiteli, „pokud k nim přistoupí vážně, a ne jen tak na zkoušku“.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle Teherán vyzval, aby nabídku Washingtonu k přímým jednáním přijal. „Ruka byla nabídnuta,“ apeloval na Írán, který by podle něj neměl připravenost USA k rozhovorům promeškat. Letošní rok označil za rozhodující pro nalezení diplomatického řešení sporu o íránský jaderný program. „Já také vidím prostor pro jednání. Jsem přesvědčen, že musíme jednat, jednat a jednat,“ přidal se český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

S požadavkem přímých a zároveň i férových jednání na mnichovské konferenci přišlo také Rusko, jeden z největších spojenců Ahmadínežádova režimu. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí mít Teherán jistotu, že rozhovory o jaderném programu nemají za cíl změnit politické uspořádání v zemi.

Paradoxně v době kdy v Mnichově probíhá mezinárodní bezpečnostní konference, představil Írán novou stíhačkou vlastní výroby. Jejím účelem je ale podle íránského vedení zastrašení nepřátel. „Je to signál míru, přátelství a bratrství. Naše vojenské úspěchy nepředstavují pro nikoho hrozbu. Nemají zneužívat práva ostatních, ale spíše chránit naši nezávislost a existenci,“ prohlásil íránský prezident Ahmadinežád.

Chemické zbraně se nesmí dostat do rukou rebelů

Na mnichovské konferenci se rovněž řešila situace v Sýrii. Rusko vidí největší nebezpečí v chemických zbraních. „Máme za to, že dokud bude mít vláda tyto zbraně pod kontrolou, je situace stabilizovaná. Naši partneři s námi souhlasí, že největším nebezpečím je ta možnost, že se chemických zbraní zmocní rebelové,“ prohlásil Lavrov s tím, že ruská diplomacie situaci v tomto ohledu monitoruje.

Šéf ruské diplomacie se v Mnichově vůbec poprvé setkal se šéfem spojené syrské opozice Ahmadem Muázem Chatíbem. Koalici sdružující řadu odbojných skupin od jejího vzniku loni v listopadu uznalo už mnoho arabských i západních států jako legitimního zástupce syrského lidu. Rusko, jeden z hlavních stoupenců Bašára Asada, s oficiální podporou váhá. O obsahu dnešního jednání dosud žádný z účastníků neinformoval.

Nahrávám video

Biden vyzval Bašára Asada k odchodu. "Je to tyran lpící na moci. Už není v pozici, aby vedl
svůj lid. Musí odejít,„ soudí Biden, který se dnes odpoledne na okraj mnichovské konference setkal se zvláštním emisarem OSN pro Sýrii Lachdarem Brahímím i Ahmadem Muázem Chatíbem. Schwarzengerg na Asadův odchod hledí skepticky. “Podle mého názoru se
pan Asad rozhodne podle svého, a nikoli podle výzev, které zazní v Mnichově," poznamenal. 

Evropa je základem našeho angažmá ve světě

Americký viceprezident rovněž ujistil Evropu, že obavy některých jejích představitelů, že USA se od ní odvracejí a zaměřují své zájmy do Asie a Tichomoří, jsou neopodstatněné. „Evropa je základním kamenem našeho angažmá ve světě a katalyzátorem pro spolupráci na celé planetě. Na tom se nic nezměnilo,“ zdůraznil.

„My vás potřebujeme stejně, jako vy potřebujete nás. Zůstáváte naším nenahraditelným partnerem,“ prohlásil Biden, čímž zopakoval své páteční vyjádření ze setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně.

Joseph Biden a Angela Merkelová
Zdroj: ISIFA/EPA/Maurizio Gambarini

Podle něj na tom nic nemění ani fakt, že USA mají své zájmy i na druhé straně zeměkoule podobně jako třeba Rusko. „Zůstaneme pacifickou i atlantickou velmocí,“ ujistil Biden, který je v Evropě jako první představitel administrativy prezidenta Baracka Obamy po jeho znovuzvolení do Bílého domu. Vyslovil se také pro co nejrychlejší dojednání
transatlantické zóny volného obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump Tower v Tbilisi má stát na pozemku patřícímu synovi sankcionovaného Ivanišviliho

Mrakodrap Trump Tower, jehož výstavba se plánuje v gruzínském hlavním městě Tbilisi, má být postaven na pozemku, jehož spoluvlastníkem je syn zakladatele vládnoucího Gruzínského snu Bidziny Ivanišviliho, na kterého USA dříve uvalily sankce. Vazby mezi konglomerátem Trump Organization a Ivanišviliho rodinou vyvolávají obavy ohledně střetu zájmů, píše britský deník The Guardian.
před 2 mminutami

V Belgii se srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou čtyři mrtví

V Buggenhoutu na severu Belgie se v úterý ráno srazil vlak se školním autobusem, na místě jsou čtyři mrtví a dva těžce zranění, uvedl tamní ministr dopravy Jean-Luc Crucke. Ministr vnitra Bernard Quintin na síti X vyjádřil soustrast rodinám obětí a popřál mnoho sil zraněným. Podle médií se v autobuse kromě řidiče nacházelo sedm žáků a jedna doprovázející osoba.
11:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rusko předalo českému diplomatovi protest proti zatčení Ilariona

Český diplomat přijel na ruské ministerstvo zahraničí kvůli zadržení metropolity ruské pravoslavné církve Ilariona v Česku. Zástupci velvyslance Janu Ondřejkovi, který v budově strávil deset minut, byl předán důrazný protest proti zadržení duchovního, napsala ruská státní agentura TASS. Krok českých úřadů označila Moskva za neopodstatněný a požaduje Ilarionovo okamžité propuštění. Duchovní byl zadržen pro podezření z převozu zakázaných látek.
před 49 mminutami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 52 mminutami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 1 hhodinou

Francie kvůli mimořádným vedrům hlásí oběti

Současná vlna veder si ve Francii podle předběžných informací úřadů zatím přímo či nepřímo vyžádala nejméně sedm lidských životů, z toho pět lidí se utopilo a dva zahynuli při sportu. Francie v pondělí zaznamenala nejteplejší květnový den své historie a meteorologové očekávají, že v úterý teploty vystoupají ještě výše. Rekordní květnové teploty hlásí i Británie. Ve Španělsku mohou teploty tento týden vystoupat až k 38 stupňům Celsia, zatímco část Itálie omezila práci pod širým nebem.
před 1 hhodinou

Lidská rychlost už v kyberbezpečnosti nestačí, míní šéf evropské agentury ENISA

V kybernetické bezpečnosti dochází k erozi pracovních míst na takzvané vstupní úrovni, částečně i kvůli umělé inteligenci, řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) Juhan Lepassaar v rozhovoru pro Českou televizi. Firmy proto podle něj potřebují změnit nábor nových zaměstnanců. Lidé chybí i agentuře ENISA. Její práce mimo jiné zahrnuje přípravu cvičení proti kybernetickým útokům, které přicházejí například z Ruska – od února 2022 se jejich intenzita ještě zvýšila.
před 1 hhodinou

Demonstrace v Bolívii pokračují i přes příslib prezidenta snížit platy vládě

Bolivijský prezident Rodrigo Paz v pondělí oznámil, že si nechá snížit svůj plat o polovinu. O stejný podíl se sníží také platy ministrů, píše agentura EFE. Pazovo rozhodnutí souvisí s protivládními protesty, které se v posledních týdnech odehrávají v hlavním městě. Plat bolivijského prezidenta je pětadvacet tisíc boliviano měsíčně, což je zhruba 75 tisíc korun. Ani úsporný plán však neodradil tisíce lidí od pokračování demonstrací.
před 1 hhodinou
Načítání...