Spory s Íránem řešme diplomaticky, shodly se USA a Rusko

Mnichov - Prostor pro diplomatické řešení sporů s Íránem o jeho jaderný program stále existuje, míč je ale teď na straně Teheránu. Na mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes prohlásil americký viceprezident Joseph Biden. Stejný postoj zazněl i z ruské strany. Na tradičním setkání v bavorské metropoli se mimo jiné řešila i kritická situace v Sýrii. Rusko zde jako největší riziko vidí variantu použití chemických zbraní. Biden zároveň ujistil Evropu, že USA se od ní neodvracejí a vyzval syrského prezidenta Bašára Asada, aby opustil vedení své země zmítané krvavou občanskou válkou.

„Je stále čas, je stále prostor pro úspěch diplomacie podpořené tlakem. Míč je ale teď na té straně kurtu, kde hraje teheránská vláda. A pro Teherán je nejvyšší čas, aby vážně a s dobrou vůlí přistoupil k jednání se (skupinou) 5+1 (pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo),“ prohlásil Biden a naznačil připravenost Washingtonu i k přímým rozhovorům USA s íránskými představiteli, „pokud k nim přistoupí vážně, a ne jen tak na zkoušku“.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle Teherán vyzval, aby nabídku Washingtonu k přímým jednáním přijal. „Ruka byla nabídnuta,“ apeloval na Írán, který by podle něj neměl připravenost USA k rozhovorům promeškat. Letošní rok označil za rozhodující pro nalezení diplomatického řešení sporu o íránský jaderný program. „Já také vidím prostor pro jednání. Jsem přesvědčen, že musíme jednat, jednat a jednat,“ přidal se český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

S požadavkem přímých a zároveň i férových jednání na mnichovské konferenci přišlo také Rusko, jeden z největších spojenců Ahmadínežádova režimu. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí mít Teherán jistotu, že rozhovory o jaderném programu nemají za cíl změnit politické uspořádání v zemi.

Paradoxně v době kdy v Mnichově probíhá mezinárodní bezpečnostní konference, představil Írán novou stíhačkou vlastní výroby. Jejím účelem je ale podle íránského vedení zastrašení nepřátel. „Je to signál míru, přátelství a bratrství. Naše vojenské úspěchy nepředstavují pro nikoho hrozbu. Nemají zneužívat práva ostatních, ale spíše chránit naši nezávislost a existenci,“ prohlásil íránský prezident Ahmadinežád.

Chemické zbraně se nesmí dostat do rukou rebelů

Na mnichovské konferenci se rovněž řešila situace v Sýrii. Rusko vidí největší nebezpečí v chemických zbraních. „Máme za to, že dokud bude mít vláda tyto zbraně pod kontrolou, je situace stabilizovaná. Naši partneři s námi souhlasí, že největším nebezpečím je ta možnost, že se chemických zbraní zmocní rebelové,“ prohlásil Lavrov s tím, že ruská diplomacie situaci v tomto ohledu monitoruje.

Šéf ruské diplomacie se v Mnichově vůbec poprvé setkal se šéfem spojené syrské opozice Ahmadem Muázem Chatíbem. Koalici sdružující řadu odbojných skupin od jejího vzniku loni v listopadu uznalo už mnoho arabských i západních států jako legitimního zástupce syrského lidu. Rusko, jeden z hlavních stoupenců Bašára Asada, s oficiální podporou váhá. O obsahu dnešního jednání dosud žádný z účastníků neinformoval.

Nahrávám video

Biden vyzval Bašára Asada k odchodu. "Je to tyran lpící na moci. Už není v pozici, aby vedl
svůj lid. Musí odejít,„ soudí Biden, který se dnes odpoledne na okraj mnichovské konference setkal se zvláštním emisarem OSN pro Sýrii Lachdarem Brahímím i Ahmadem Muázem Chatíbem. Schwarzengerg na Asadův odchod hledí skepticky. “Podle mého názoru se
pan Asad rozhodne podle svého, a nikoli podle výzev, které zazní v Mnichově," poznamenal. 

Evropa je základem našeho angažmá ve světě

Americký viceprezident rovněž ujistil Evropu, že obavy některých jejích představitelů, že USA se od ní odvracejí a zaměřují své zájmy do Asie a Tichomoří, jsou neopodstatněné. „Evropa je základním kamenem našeho angažmá ve světě a katalyzátorem pro spolupráci na celé planetě. Na tom se nic nezměnilo,“ zdůraznil.

„My vás potřebujeme stejně, jako vy potřebujete nás. Zůstáváte naším nenahraditelným partnerem,“ prohlásil Biden, čímž zopakoval své páteční vyjádření ze setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně.

Joseph Biden a Angela Merkelová
Zdroj: ISIFA/EPA/Maurizio Gambarini

Podle něj na tom nic nemění ani fakt, že USA mají své zájmy i na druhé straně zeměkoule podobně jako třeba Rusko. „Zůstaneme pacifickou i atlantickou velmocí,“ ujistil Biden, který je v Evropě jako první představitel administrativy prezidenta Baracka Obamy po jeho znovuzvolení do Bílého domu. Vyslovil se také pro co nejrychlejší dojednání
transatlantické zóny volného obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 41 mminutami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 3 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 3 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 8 hhodinami
Načítání...