Palermo - Druhým slyšením pokračoval v sicilském Palermu proces s bývalými italskými politickými špičkami a mafiánskými bossy. Ti podle obžaloby uzavřeli v 90. letech nezákonnou „dohodu o neútočení“, která sice měla oficiálně zajistit klid zbraní, odstranila ale největší bojovníky proti mafii. Ostře sledovaný soud začal v pondělí, dnes znovu řešil procedurální otázky a další jednání stanovil na 27. června.
Na lavici obžalovaných je desítka lidí. Devět jich čelí obžalobě z vydírání státu, někdejší ministr vnitra Nicola Mancino z křivého svědectví. Mezi obžalovanými je i dřívější šéf Cosy Nostry Salvatore „Toto“ Riina, který si už odpykává doživotní trest za jiné přečiny, jeho nástupce ve vedení sicilské mafie Bernardo Provenzano, někdejší vrchní velitel zvláštních služeb pro boj s mafií (ROS) Mario Mori či bývalý senátor a spoluzakladatel Berlusconiho strany Vzhůru, Itálie Marcello Dell'Utri.
Případ projednává porotní soud (Corto di Assise), který má v Itálii pravomoc soudit ty nejzávažnější trestné činy. Líčení se odehrávají v opevněné soudní síni v areálu palermské věznice Ucciardone.
O co vlastně v procesu jde?
V 90. letech vrcholil tvrdý boj italské justice se sicilskou mafií. V jejím čele stál tehdy chladnokrevný vůdce Riina. Osobně zabil desítky lidí, další stovky nechal zlikvidovat - včetně soudce Giovanniho Falconeho, nesmiřitelného bojovníka proti sicilské mafii, který spolu se svým kolegou Paolem Borsellinim představoval symbol naděje na definitivní konec Cosa Nostry.
Mafiáni na Riinovu objednávku v květnu 1992 použili skoro půl tuny trhaviny, aby se Falconeho zbavili. Výbuch nálože nastražené na dálnici u sicilského Palerma byl tak silný, že ho zaznamenali i seismologové na svých přístrojích. Falcone zahynul spolu se svou manželkou a třemi členy ochranky. Dokonce se objevila i podezření, že některé složky státu o přípravě atentátu věděly. Dva měsíce nato zabili mafiáni i Borselliniho. Ten se ještě před smrtí svěřil rodině, že jeho neústupnost překáží společnému jednání státu a mafie a že se ho někdo bude chtít zbavit.
Před strachem z dalších atentátů začal stát s mafiány vyjednávat. Výsledkem měla být dohoda, podle níž měli dostat zajatí mafiáni za mřížemi mírnější podmínky; úřady je nakonec zmírnily víc než 300 členům mafie. Podle obžaloby ale ústupky vedly naopak k dalšímu krveprolití. Jeho obětí se stal i kněz Giuseppe Puglisi, který se mafii postavil. Teď ho za to svatořečili - a vyzdvihl ho i papež František. Svatořečení přihlíželo přímo v Palermu na 80 tisíc lidí.
Monstrózní proces chce zjistit, kam až sahala chapadla Costa Nostry a jak měly dohody státní moci a mafie vypadat a kteří úředníci měli jít mafiánům na ruku. Vypovídat má 178 svědků, včetně řady prominentních. Předvolán byl dokonce i současný italský prezident Giorgio Napolitano, ale i jeho předchůdce Carlo Azeglio Ciampi, expremiér Giuliano Amato či bývalý předseda italského parlamentu Luciano Violante.
Mafie si předloni přišla na 25,7 miliardy eur
Soud sleduje celá Itálie, kde má mafie dodnes velkou moc. Podle studie italského ministerstva vnitra si svou nezákonnou činností přišla v roce 2011 na 25,7 miliardy eur (662,6 miliardy Kč), což odpovídá 1,7 procenta hrubého domácího produktu Itálie. Z toho asi 10,6 miliardy eur (0,7 procenta HDP) představuje čistý zisk.
Největší podíl získala Camorra působící v oblasti Neapole, která měla čistý zisk kolem 3,75 miliardy eur, kalábrijská 'Ndrangheta si přišla na 3,5 miliardy a sicilská Cosa Nostra 1,87 miliardy. Nejvýnosnějším podnikáním mafie bylo tradičně vydírání, které představovalo 44 procent z celkového zisku.
Studie také ukázala, že mafiáni své nezákonně vydělané peníze nejraději utrácejí za pozemky a domy. Ty představují více než 52 procent jejich výdajů. Dále si pak kupují luxusní auta a jachty, aby zdůraznili své „lepší“ společenské postavení. Pouze devět procent jejich peněz slouží jako investice do podnikání - tradičně jsou přítomní hlavně ve stavebnictví, těžebním průmyslu, maloobchodu, pohostinství a hoteliérství.
