Spojené státy nečekaně zasáhly do víc než půl století starého sporu Indie a Číny, když uznaly hraniční území Arunáčalpradéš za indický stát. Peking proti kroku Washingtonu ostře protestuje. Indie a Spojené státy v poslední době posilují vztahy kvůli rostoucímu čínskému vlivu v Asii a Indo-Pacifiku.
Drsnému kraji západního Himaláje Arunáčalpradéši se hindsky říká „země hor osvětlených úsvitem“. Historicky a duchem má blízko k buddhistickému Tibetu. Indie, která drtivou většinu území spravuje, ho považuje za svůj nejvýchodnější stát. Čína má ale Arunáčalpradéš za součást Tibetu, který okupuje.
Víc než tři tisíce kilometrů společné hranice v hornatém terénu jsou z velké části špatně značené. Cedule o přátelství mezi Čínou a Indií moc neznamená, proti sobě stojí opevněná stanoviště obou armád a pravidelně dochází k násilným střetům. Střelba by mohla situaci eskalovat, vojáci tak často do rukou berou kameny nebo tyče obalené ostnatým drátem z plotu, který si obě strany na hranicích staví. I to ale na usmrcení stačí.
Rostoucí napětí
Do sporu se nyní vložily Spojené státy, které v posledních letech posilují vztahy s Indií. „Spojené státy považují Arunáčalpradéš za indické území a rozhodně odmítají jakékoli jednostranné pokusy prosadit nároky invazí nebo vojenskými a civilními zásahy,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Peking se okamžitě ohradil. „Čínská strana to důrazně odsuzuje, jsme zásadně proti. Hraniční spor mezi Čínou a Indií je věcí právě těchto dvou zemí a Spojené státy s tím nemají nic společného,“ zdůraznil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Čínský vliv v Indo-Pacifiku
Dvě nejlidnatější země světa a jaderné mocnosti spolu soupeří nejen o Arunáčalpradéš, ale i o vliv v oblasti Indického oceánu, přes nějž proudí osmdesát procent světového námořního obchodu.
Čínské delegace se v oblasti aktivně snaží budovat novou Hedvábnou stezku – teď úspěšně třeba na Maledivách, které jsou kromě turistického ráje i strategicky významným bodem. „Čína se může v příštím desetiletí pokusit v oblasti Indického oceánu zřídit víc námořních základen, míst pro taktickou leteckou podporu nebo logistických center,“ míní indický politický geograf Šrikant Kondapíllí z Univerzity Džaváharlála Néhrúa.
Po vítězství pročínského kandidáta Muhammada Muíze v loňských prezidentských volbách se Maledivy rychle sbližují s Čínou. Tamní vláda už s Pekingem podepsala bezpečnostní smlouvu. Malá indická vojenská posádka naopak musí pryč. Podle dohody opustí celkem 75 indických vojáků souostroví do 10. května.
