Před americkým soudem vypovídali svědci bombového útoku na maraton v Bostonu. Otec dvou dětí Bill Richard vyprávěl, jak se musel rozhodovat, jestli se postarat o umírajícího syna, nebo pomoci těžce zraněné dceři. Jeff Bauman, který přišel osudného dne o nohy, uvedl, že těsně před útokem potkal jednoho z bratrů Carnajevových. „Byl sám. Nesledoval závod,“ podotkl Bauman. Jejich pohledy se prý setkaly.
Richardův osmiletý syn Martin byl nejmladší ze tří lidí zabitých při útoku. Richard porotě vyprávěl, jak trávil krásný den s manželkou a třemi malými dětmi. Maraton byl prý rodinný rituál. Děti několik minut před výbuchem chtěly zmrzlinu. „Dokonce vím, co si každý z nich objednal,“ poznamenal otec.
Exploze Martina smrtelně zranila. „Věděl jsem, že není žádná šance. Věděl jsem, že musím jednat rychle, jinak nepřijdeme jen o Martina, ale ztratíme i Jane,“ konstatoval Richard. Martin pak zemřel v náručí své matky, zatímco Richard se snažil zachránit život alespoň sedmileté dceři.
Jane nakonec přežila, lékaři jí ale museli amputovat levou nohu. Sám Richard utrpěl popáleniny a zranil ho šrapnel. Má problémy se sluchem. „Stále ale slyším hudbu a krásné hlasy mé rodiny,“ poznamenal u soudu. Jeho žena Denise oslepla na jedno oko. Jejich nejstarší syn Henry byl jediný, kdo vyvázl bez vážného zranění.
Dalším svědkem byl Alan Hern, jehož syn byl vážně zraněn. Hern popsal, jak se lidé neúspěšně pokoušeli Martina oživit. „Poslední věc, co jsem viděl, byl Martin Richard na chodníku, kde se ho dva lidé stále snažili oživit. Viděl jsem jasně jeho oči a nemyslel jsem si, že žije,“ uvedl Hern, který na maraton přijel z Kalifornie, aby v závodě podpořil svou manželku.
Bauman pak u soudu popisoval, jak zvláštní měl pocit, když se se starším z bratrů – Tamerlanem - střetl pohledem. Později v nemocnici poskytl policii jeho popis. Bauman se stal jedním ze symbolů útoku. Svět totiž obletěly fotografie, na kterých ho záchranáři na kolečkovém křesle s utrženými nohami a trčícími kostmi odvážejí z místa exploze.
Chaos a krev, popisoval policista chvíle po výbuchu
O prvních okamžicích po výbuchu dvou podomácku vyrobených bomb hovořil policista Frank Chiola, který stál poblíž cíle. „Všude jsem viděl krev,“ řekl. „Nebylo možné poznat, kdo je živý a kdo mrtvý,“ dodal s tím, že vypukl chaos. Chiola pomáhal s neúspěšným oživováním 29leté Krystle Campbellové, která je jednou ze tří obětí.
Ve středu na úvod procesu obžaloba prohlásila, že Džochar věřil, že útok provedl jako voják svaté války proti Američanům. Obhajoba řekla, že Džochar o čin skutečně stál, chce ale během procesu poukázat na to, do jaké míry byl starším Tamerlanem ovlivňován. Tamerlan zemřel při přestřelce s policií.
Proces s Carnajevem formálně začal počátkem ledna výběrem poroty z takřka 1400 kandidátů. Tvoří ji celkem dvanáct členů a šest náhradníků. Úkolem poroty bude určit, zda Džochar má čin opravdu na svědomí.
Pokud tuto vinu porotci uznají, bude následovat fáze procesu rozhodující o trestu. Porota bude mít na výběr doživotní vězení, nebo trest smrti. Předpokládá se, že proces potrvá několik měsíců.
