Solární elektrárny mohou ve vesmíru fungovat do 30 let

Washington - Už za 30 let by mohly dodávat elektrickou energii solární elektrárny umístěné na oběžnou dráhu Země, a to ekonomicky efektivním způsobem. O této možnosti hovoří studie mezinárodní studijní skupiny při Mezinárodní akademii astronautiky (IAA), kterou získala agentura Reuters. Ovšem celkové náklady projektu studie neodhadla a skeptici o ekonomické průchodnosti projektu silně pochybují.

„Je zřejmé, že solární energie dodávaná z kosmu by mohla hrát ve 21. století ohromně významnou roli v uspokojování globální poptávky po energii,“ uvádí studie vedená dlouholetým pracovníkem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Johnem Mankinsem. Autoři o výzkumu hovoří jako o prvním široce založeném mezinárodním zhodnocení možných způsobů získávání sluneční energie ve vesmíru a jejího posílání na Zemi pomocí bezdrátových technologií.

Podle studie se na orbitu nad rovníkem vyšle postupně celý šik geostacionárních satelitů, které budou přeměňovat sluneční energii na elektřinu a poté ji posílat pomocí mikrovlnných antén nebo laserů tam, kde bude zapotřebí. Technicky může být projekt údajně uskutečnitelný za jedno až dvě desetí.

Otázku ekonomické efektivity studie zodpověděla tak, že vyhlídky se zde za posledních deset let zčásti díky rozvoji fotovoltaických technologií výrazně zlepšily. Skeptici však považují celý projekt za zbožné přání do té doby, než se náklady na vyslání solárních elektráren na orbit nesníží nejméně na desetinu současné úrovně. Mezi další překážky budou patřit vysoké náklady na vývoj, nárůst kosmického odpadu a absence tržních studií.

  • Solární panely ve vesmíru autor: NASA, zdroj: wikipedia.org
  • Solární panely ve vesmíru zdroj: National Space Society

Projekt kosmické energie ale zřejmě budou muset podpořit vlády. Přestože budou soukromé finance nutné, nepůjdou do toho samy, protože s fázemi vývoje a předvádění budou spojeny značné ekonomické nejistoty a délka projektu je komerčně neúnosná.

Studie se spoléhá na levné jednorázové nosiče

Celkově ovšem studie vidí velký příslib ve výrazném snížení nákladů na pilotní projekt díky levným jednorázovým nosičům, které se nyní vyvíjejí pro jiné kosmické účely, prohlásil Mankins. Omezené předvedení tak může stát podstatně méně, než se předpokládalo. I tak ale bude vývoj a realizace projektu stát desítky miliard dolarů.

Podle Jeffa Peacocka, který u amerického výrobce letecké a kosmické techniky Boeing vede divizi výroby satelitů, by teoreticky objem takto získané sluneční energie mohl dosáhnout dvojnásobku solárních technologií rozmístěných na povrchu Země. Důvodem je mimo jiné to, že satelity mají fungovat 24 hodin denně.

Idea získávání elektrické energie ve vesmíru se studuje už čtyři desítky let a její výzkum motivují obavy o budoucí vyčerpávání zdrojů a starosti o životní prostředí. Studijní skupina při IAA považuje za potřebné, aby výzkum a vývoj organizovaly vlády společně a děl se za spolupráce vládních a soukromých výzkumných institucí, průmyslových společností i nevládních organizací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...