Bajkonur - Ruská vesmírná loď Sojuz s trojicí kosmonautů na palubě se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). První fáze mise dopadla úspěšně, i když ji provázely technické problémy jednoho ze solárních panelů. Následným krokem má být otevření průlezů mezi lodí a výzkumným modulem v ruské části ISS.
Sojuzu, který odstartoval v noci na dnešek z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu s Rusem Olegem Kononěnkem, Američanem Kjellem Lindgrenem a Japoncem Kimijou Juiem, se během šestihodinového letu neotevřel panel slunečních baterií nalézající se na levém boku, potíž nicméně neovlivnila hladké přistání u ISS.
Představitelé Roskosmosu navíc na tiskové konferenci v Bajkonuru později uvedli, že baterie se ještě před příletem k orbitálnímu komplexu přece jen otevřela. Panel na opačné straně se rozvinul podle plánu.
Zatímco Lindgren a Jui letí poprvé, Kononěnko je už na svém třetím letu. Ve stavu beztíže strávil již 391 dnů a třikrát vstoupil do vesmírného prostoru. Na ISS je očekává stávající posádka, kterou tvoří Rusové Gennadij Padalka a Michail Kornijenko a Američan Scott Kelly.
Let se opozdil přibližně o dva měsíce kvůli dubnové havárii nákladní lodi Progress. Podle původního plánu měl Sojuz odstartovat na konci května.
Ruský program na ISS potrvá až do roku 2024
Ruská vláda nedávno schválila prodloužení provozu ruské části ISS do roku 2024. Pozitivně na tuto informaci už zareagoval také představitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) William Gerstenmaier, který má v americké vesmírné agentuře na starosti výzkum a operace lidských posádek ve vesmíru. „To, že využití ISS prodloužily i ruská a kanadská vláda, znamená, že budeme dál postupovat společně,“ citoval jeho slova TASS. Spojené státy rozhodly o prodloužení životnosti své sekce ISS do roku 2024 už loni v lednu.
Orbitální komplex, jehož stavba stála více než 100 miliard dolarů (2,5 bilionu Kč), měl podle původních plánů sloužit do roku 2016. V roce 2010 bylo poprvé rozhodnuto o prodloužení jeho životnosti o čtyři roky.
Do projektu stanice je zapojeno pět vesmírných agentur - americká NASA, ruský Roskosmos, japonská JAXA, kanadská CSA a evropská ESA. Samostatné smlouvy pro konkrétní aktivity mají také agentury z Brazílie a Itálie.
