Moskva - Politická vražda na zakázku, ale také dílo islamistů, souvislost zločinu s válkou na Ukrajině či podnikatelskými aktivitami zavražděného, takové jsou hypotézy ruských kriminalistů, kteří vyšetřují páteční vraždu bývalého vicepremiéra a pozdějšího předáka ruské opozice, pětapadesátiletého Borise Němcova. Žádné podezřelé se podle médií dosud dopadnout nepodařilo. Kreml označil vraždu spáchanou jen pár kroků od sídla státní moci za provokaci. Opozice a Západ se dožadují odhalení a potrestání vrahů známého kritika režimu.
Představitelé ruské opozice se domnívají, že se jednalo o politicky motivovanou vraždu, která - ne náhodou - přišla před plánovaným nedělním protestem proti vládě Vladimira Putina. Organizátoři zmiňované demonstrace nyní žádají na moskevské radnici, aby se mítink mohl stát i smutečním pochodem za Němcova a směla se odehrát v centru ruské metropole. „Smuteční pochod se uskuteční v neděli od 15:00 (místního času) v centru Moskvy,“ upřesnil posléze zpravodaj ČT Miroslav Karas, že radnice výše uvedenému požadavku vyhověla.
„Boris Němcov byl neúprosným lídrem opozice, který kritizoval ty nejvýše postavené státní představitele v této zemi, včetně prezidenta Vladimira Putina. Jak vidíme, taková kritika je v Rusku životu nebezpečná,“ citovala reakci jednoho z nejmladších opozičních předáku Ilji Jašina agentura AP. Další opoziční aktivista Vladimir Milov se domnívá, že za útokem mohli stát i nacionalisté ovlivnění kremelskou propagandou.
Politolog Stanislav Bělkovskij ale v rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že podle něj Němcovova smrt nemůže nijak posloužit Putinovým zájmům. Ruský prezident ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova vraždu odsoudil a uvedl, že to mohla být vražda na objednávku.
Němcova zastřelili z kolemjedoucího auta neznámí pachatelé. Podle mluvčího vyšetřovatelů Vladimira Markina vypálili z jedoucího vozu „nejméně sedm či osm ran“; čtyři z nich Němcova zasáhly.
Na případ jsou podle agentury Interfax nasazeni nejzkušenější kriminalisté, kteří vyslýchají očité svědky, prozkoumávají místo činu, vyhodnocují nalezené nábojnice a pátrají po autech zachycených v době vraždy pouličními kamerami. Vyšetřovatelé podle serveru newsru.com prohledávají také Němcovův byt a počítač. „Posuzujeme všechny verze, včetně nájemné vraždy,“ podotkla moskevská vyšetřovatelka Julija Ivanovová.
Němcov se podle mluvčí ministerstva vnitra Jeleny Alexejevové stal terčem palby v okamžiku, kdy se procházel s nejmenovanou Ukrajinkou. Dívka, kterou se snaží vyslechnout vyšetřovatelé, je zřejmě v péči psychologů. Před vraždou údajně Němcov s dívkou večeřel naproti Kremlu ve známém obchodním domu GUM a dvojice zřejmě byla sledována během následující procházky přes Rudé náměstí a most přes řeku Moskvu, kde následoval útok.
Jaceňuk na adresu Němcova: Byl to ruský vlastenec a zároveň přítel Ukrajiny
Zabití Němcova odsoudili světoví státníci, mj. americký prezident Barack Obama. Ve zveřejněném prohlášení vyzval ruskou vládu, aby uskutečnila „rychlé, nestranné a transparentní“ vyšetřování s cílem přivést pachatele před soud. Obama a Němcov se setkali v Moskvě v roce 2009.
Ukrajinského prezidenta Petra Porošenka zabití Němcova šokovalo. „Zabili Borise. Je těžké tomu uvěřit. Nepochybuji o tom, že pachatelé budou potrestáni. Dříve nebo později,“ napsal Porošenko na Twitteru. Němcov byl zastáncem prozápadního kurzu Ukrajiny. To ve svém příspěvku na sociální síti Twitter ocenil i ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk, který napsal: „Ruský vlastenec a zároveň přítel Ukrajiny. Takhle nám zůstane v paměti Boris Němcov.“
Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky lidé v Kyjevě pokládají od dnešního rána květiny před ruské velvyslanectví. Představitelé ruské opozice je nicméně vyzvali, aby tak spíše činili na Majdanu, neboť ten je místem více odpovídajícím politickému smýšlení Borise Němcova.
Německá kancléřka Angela Merkelová se cítí „otřesena podlou vraždou“ kritika ruské vlády. Vyzvala prezidenta Putina, aby se postaral o vyšetření zločinu a potrestání pachatelů. „Hnusnou vraždu odvážného a neúnavného obránce demokracie“ odsoudil francouzský prezident François Hollande.
„Boris Němcov byl jasný zastánce moderního, prosperujícího a demokratického Ruska, otevřeného světu,“ prohlásila šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Zprávu o vraždě prý vyslechla s rozhořčením a hlubokým smutkem. Svůj šok z Němcovovy smrti dal na Twitteru najevo také náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow. „Je to pro svobodu v Rusku další tragická ztráta,“ napsal Vershbow.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg zdůraznil, že kdokoliv spáchal tento ohavný zločin, velmi tím Rusko poškodil. „Je to strašná událost, která pro budoucnost Ruska nevěstí nic dobrého. Boris Němcov byl výrazným a významným politikem, jenž čestně vedl ruskou opozici,“ dodal bývalý ministr zahraničních věcí ČR.
Kdo byl Boris Němcov?
- Narodil se 9. října 1959 v Soči v rusko-židovské rodině. Počátkem 80. let absolvoval radiofyzikální fakultu univerzity v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod). Byl otcem čtyř dětí.
- Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod) a toto angažmá mu v roce 1990 pomohlo k zisku křesla v parlamentu.
- V srpnu 1991 podpořil prezidenta Borise Jelcina, čelícího pokusu o komunistický převrat. Po potlačení puče byl Němcov jmenován zmocněncem prezidenta v oblasti Nižnij Novgorod a následně gubernátorem této oblasti.
- Prvním vicepremiérem ruské vlády byl od března 1997 do dubna následujícího roku. Od března do listopadu 1997 navíc zastával i post ministra paliv a energetiky. Od dubna 1998 do srpna téhož roku byl řadovým vicepremiérem. Zpočátku se o něm spekulovalo i jako o možném nástupci prezidenta Jelcina. Ekonomická krize, která zemi zasáhla v roce 1998, jej však stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice.
- Na konci roku 1998 založil liberální politickou stranu Mladé Rusko, která se stala součástí koalice Svaz pravicových sil (SPS). V letech 2000 až 2003 řídil Němcov poslaneckou frakci SPS ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS. Jím vedená SPS se výrazně vymezovala vůči prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ve volbách v roce 2003 však ztratila zastoupení v parlamentu.
- Po vynuceném odchodu z parlamentu pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu. Za účast na těchto akcích strávil v roce 2011 několik dní ve vězení. V poslední době kritizoval Kreml především za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních Olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v současné krizi na Ukrajině.
Výběr útoků na veřejně známé osobnosti v Rusku v posledních letech
- ANNA POLITKOVSKÁ - Osmačtyřicetiletá novinářka byla zastřelena v říjnu 2006 ve výtahu moskevského domu, ve kterém žila. Politkovská patřila k nejznámějším ruským novinářům a obráncům lidských práv. Ve svých článcích pranýřovala porušování práv civilního obyvatelstva v Čečensku ruskými jednotkami a byla nesmlouvavým kritikem Kremlu v čele s Vladimirem Putinem. Loni v červnu poslal soud za vraždu Politkovské do vězení na doživotí Lom-Aliho Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Další tři lidé dostali mnohaleté tresty. Advokáti odsouzených oznámili, že se odvolají.
- ALEXANDR LITVINĚNKO - Zemřel koncem listopadu 2006 v Londýně na otravu radioaktivním poloniem. Jako agent pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko, později ale začal kritizovat vedení své země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Než se tak stalo, obvinil ze své vraždy prezidenta Vladimira Putina. Britské úřady od začátku považují za hlavní podezřelé tehdejší ruské agenty Dmitrije Kovtuna a Andreje Lugového.
- SERGEJ MAGNITSKIJ - Zemřel v polovině listopadu 2009 ve vyšetřovací vazbě. Magnitského si coby právníka najal William Browder, bývalý šéf investičního fondu v Rusku Hermitage Capital. Browder byl z Ruska vyhoštěn v roce 2005, a tvrdí, že se stal obětí korupčního spiknutí. Magnitskij obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. Krátce poté byl zatčen za údajné daňové úniky a o rok později za nevyjasněných okolností zemřel v moskevské vazební věznici.
