Zápletka s jasným vítězem, ale jeho nejasnou pozicí. Tak se dají charakterizovat probíhající parlamentní volby na Slovensku. Vedle nepochybného favorita – levicového Smer-SD – zde cítí šanci pravicová Sieť, které průzkumy předvídají druhé místo, ale také protestní strany. Ty těží z únavy a oslabené důvěry lidí v zavedené politické značky.
Slovenské volby 2016
- 5:11
Slovenské parlamentní volby vyhrála strana Smer-SD premiéra Roberta Fica. Po sečtení 87,85 % okrsků jsou výsledky následující: Smer-SD 28,7 %, SaS 11,3 %, OĽaNO 10,7 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,2%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,5 %.
Tímto ukončujeme on-line přenos a loučíme se s vámi.
- 4:34
Aktuální průběžné výsledky (sečtených 81,32 % okrsků): Smer-SD 28,8 %, SaS 11 %, OĽaNO 10,6 %, SNS 8,8 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,7 %, Sme rodina 6,5 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.
- 4:07
Aktuální průběžné výsledky (sečtených 72,95 % okrsků): Smer-SD 28,9 %, SaS 11 %, OĽaNO 10,6 %, SNS 8,9 %, Ľudová strana Naše Slovensko 8,3%, Most-Híd 6,6 %, Sme rodina 6,6 %, Sieť 5,4 %, KDH 4,9 %.
Jak slovenské voliče zaujmout? Hned několik menších stran nabízí poměrně razantní variantu – kompletně zastavit státní výdaje na církve. „Ani vatikánská smlouva, kterou by bylo nejlepší zrušit, není překážkou, abychom udělali finanční odluku církví od státu. Ani církevní restituce nejsou překážkou, protože ty už proběhly a byly ukončené,“ říká zástupce strany Slovenská občianska koalícia (SKOK) Martin Chren.
Většina mimoparlamentních stran ale přichází s osvědčenými slogany jako nová pracovní místa nebo nižší daně zaměstnanců. Oblíbený je také boj s korupcí – a hlavně vymezení vůči těm, kteří dosud vládli. Prakticky během každého volebního období se na Slovensku objevila nová strana a posbírala protestní hlasy.
Některé nové strany čelí podezření, že je financují oligarchové. Jejich motivem má být další rozbití pravice a propadnutí několika procent hlasů. Profitovat by z toho mohla sociální demokracie. Šéfové malých partají ale svorně tvrdí, že peníze od podnikatelů spojovaných s vládnoucí stranou Smer-SD by nikdy nepřijali.
„Nemá žádný program, jádro ani členskou základnu – jen relativně vysokou, dvoucifernou podporu občanů zklamaných z vlastní předchozí volby,“ popsal politolog Michal Horský modelový příklad strany, kterých je v letošních volbách mnoho. Průzkumy přitom dávaly mírnou naději jen hnutí Sme rodina milionáře Borise Kollára.
Kiska mluví o volbách desetiletí
Na 4,4 milionu oprávněných voličů si může vybrat z více než dvou desítek stran a hnutí, z nichž asi třetina má reálnou šanci dostat se do sněmovny. O 150 poslaneckých mandátů se v součtu uchází téměř 2900 kandidátů a hlasuje se v bezmála 6000 volebních místnostech. Volby skončí dvě hodiny před půlnocí, relevantní výsledky budou známé po půlnoci.
Slovenský prezident Andrej Kiska hlasoval v rodném Popradu a záhy poté již poněkolikáté vyzval občany, aby se hlasování zúčastnili rovněž. Podle prezidenta jde o jedny z nejdůležitějších voleb desetiletí - a těmto slovům by odpovídal i zájem, kterému se volby těší. V některých volebních místnostech v Bratislavě i v jiných městech museli voliči čekat, až na ně dojde řada.
Barevný parlament očekává i Fico
Jasným vítězem by měl být Smer-SD, který podle sondáží ovšem nezopakuje výsledek z předčasných voleb v roce 2012, kdy získal 44,4 procenta hlasů. To si ostatně připouští i samotný šéf socialistů Robert Fico, který svůj hlas vhodil do urny v jedné z bratislavských základních škol. „Mají to v rukou voliči, já budu respektovat jakýkoliv výsledek,“ prohlásil s tím, že by se do parlamentu mohl dostat rekordně vysoký počet stran.
Samotný Smer stavěl kampaň na stávající běženecké krizi a národnostním ostnu. „Nedovolíme, aby naše cíle ohrozili migranti a politická nestabilita. Děláme pro lidi a chráníme Slovensko,“ prohlašoval Fico v předvolením spotu své strany.
Právě výroky o potřebě chránit Slovensko před přílivem migrantů, vyzdvihováním rizik spojených s migrační krizí, odmítnutím kvót na přerozdělování migrantů v rámci EU a podáním žaloby vůči tomuto rozhodnutí většiny unijních států udával Fico již loni tón předvolební kampaně. Čelil sice kritice opozice a části medií, že téma migrační vlny, která Slovensko přímo nezasáhla, zneužívá v souboji o hlasy voličů, preference strany ale byly vysoké a zaručovaly Smeru-SD opětovný zisk většiny parlamentních křesel.
V lednu a na začátku února do kampaně zasáhly hromadné výpovědi zdravotních sester a stávka části učitelů, kromě jiného za vyšší mzdy. Ačkoli protestní akce zdravotníků chod většiny nemocnic neochromily a učitelé základních a středních škol nakonec stávku přerušili, aniž dosáhli splnění svých požadavků, nelichotivý stav slovenského zdravotnictví a školství se dostal do popředí kampaně i na přední místa zpravodajství slovenských médií. Opozice také častěji začala zmiňovat přešlapy Ficovy vlády včetně předražených nákupů ve zdravotnictví či udělování štědrých zakázek dřív málo známým firmám. Právě v té době začaly preference Smer-SD klesat, udržely se ale kolem 30 procent.
Fico se opakovaně nechal slyšet, že voliči rozhodnou buď o stabilní vládě s účastí jeho Smeru-SD, nebo o zopakování široké koalice stran pravého středu, kterou nazval „pravicovým slepencem“. Strany pravého středu vytvořily na Slovensku vládu již v roce 2010, kabinet premiérky Ivety Radičové se ovšem už po roce a čtvrt rozpadl kvůli otázce pomoci zadluženým zemím eurozóny; předčasné volby pak přesvědčivě vyhrál Smer-SD.
Procházka: Jsem připravený být premiérem
Hlavním vyzyvatelem Smeru-SD v nynějších volbách je podle většiny sondáží nová strana Sieť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky, jejíž popularita ale výrazně zaostává za preferencemi sociálních demokratů. Sieť vsadila na novou generaci lidí v politice, na potřebu zamezit klientelismu a odmítla povolební koalici se Smer-SD.
Procházka volil v západoslovenské Trnavě a po odhlasování prohlásil, že je připravený chopit se role předsedy nové slovenské vlády. „Musejí to posoudit lidé, rozhodnou výsledky voleb,“ dodal. „Pokud dostaneme mandát, budeme se snažit udělat všechno pro to, aby lidé byli s výkonem spokojeni.“ Počítá však i s tím, že konec Ficovy éry může být ještě běh na dlouhou trať.
Ficovi se ovšem rýsují i případní koaliční partneři, a Smeru tak akutně nehrozí, že by se mohl dostat do izolace. Mezi nejpopulárnější politická seskupení v zemi se zařadila nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), jež byla součástí vládní koalice v letech 2006–2010, kdy byl Fico premiérem poprvé.
Právě SNS, opoziční stranu Most-Híd a křesťanské demokraty (KDH) představitelé Smeru-SD označili za standardní strany, s nimiž by po volbách upřednostnili jednání o zformování koalice. Případné spojenectví Smer-SD a SNS by na základě průzkumů mohlo mít těsnou většinu v Národní radě.
