Slovenské vlaky Intercity vyjely naposled, Regiojet vyhrál

Slovenský státní železniční dopravce ZSSK ukončí příjezdem spoje IC 1502 do Bratislavy provoz vlaků Intercity, které v posledních letech provozoval na své náklady bez státní objednávky. Vlaky IC jezdily na Slovensku od roku 1993, nyní však dopravce oznámil jejich zánik kvůli ztrátovému provozu. Mezi komerčními vlaky tak zůstávají na Slovensku osamocené spoje dopravce Regiojet.

Vlaky IC jezdily na Slovensku takřka vždy jenom po páteřní trase z Bratislavy do Košic v některých obdobích s prodloužením do Vídně. Pouze od předloňského léta jezdil jeden spoj z Bratislavy přes Prešov do Humenného. Ještě na počátku platnosti současného jízdního řádu jezdily až tři páry vlaků denně. To však již bylo zřejmé, že po měsíci skončí. Za pádem slovenských Intercity nestojí jen úspěch konkurenčního Regiojetu. Po stejné trase jako vlaky IC a Regiojet jezdí také státem objednávané rychlíky, ve kterých platí jízdné zdarma zavedené loni pro děti, studenty a seniory.

Ve vlacích Intercity se naopak jízdné platilo, i když po zavedení konkurenčních spojů a bezplatných rychlíků zanikl zvláštní příplatek za vlak vyšší kvality a vznikl dynamický ceník.

Intercity bylo nejrychlejší, ale také dražší

Své výhody přesto slovenské vlaky vyšší kvality začaly postupně ztrácet. Po dvě desetiletí byl cestujícím odměnou za dražší jízdenky kromě vyšší rychlosti také komfort modernizovaných či nových vozů. Ty však již jsou mezi Bratislavou a Košicemi standardem i na rychlících. Na druhou stranu až do konce držely vlaky IC trumf v podobě pětihodinové jízdní doby. Oproti rychlíku je o hodinu kratší a s přimhouřenýma očima odpovídá jízdní době autem.

Regiojet však dokáže rychlé vlaky ZSSK zastoupit co do rychlosti, jízdní dobu má pouze o pět minut delší. Když loni soukromá společnost zaváděla své dálkové vlaky na Slovensku, přišla i s alternativní politikou zastávek. Zatímco vlaky IC zastavovaly pouze v Bratislavě, Trnavě, Trenčíně, Žilině, Liptovském Mikuláši, Popradu, Kysaku a Košicích, Regiojet přidal také zastavení v Ružomberku či Spišské Nové Vsi, na druhé straně menší města mezi Bratislavou a Košicemi jako Piešťany či Púchov ponechal rychlíkům. Na to ale státní dopravce odpověděl přidáním zastávek i pro své vlaky Intercity, které přitom zůstaly na trase nejrychlejší.

  • Intercity: 5 hodin 3 minuty
  • Regiojet: 5 hodin 8 minut
  • rychlík: 5 hodin 57 minut

Bude místo pro cestující ze zrušených vlaků?

Jiná otázka je, zda se do regiojetů vejdou všichni cestující ze zrušených Intercity. Majitel společnosti Radim Jančura totiž loni oznámil, že během letošního roku provoz svých vnitrostátních vlaků na Slovensku utlumí. Když ale ZSSK krátce poté ohlásila zrušení svých Intercity, situace se změnila. Přesto však nyní jezdí mezi Bratislavou a Košicemi pouze tři páry regiojetů, tedy stejný počet jako v době, kdy současně navíc jezdil stejný počet spojů IC. Soukromý dopravce oznámil posílení svých spojů dalšími vozy. Původně jich mělo jezdit třináct, deník SME však v týdnu přinesl informaci, že to Železnice Slovenské republiky (ŽSR – protějšek české SŽDC) nedovolily kvůli nedostatečné délce nástupišť v Bratislavě.

Jediné nástupiště na hlavním nádraží, které dokáže tak dlouhé vlaky odbavit, totiž využívá ZSSK pro své rychlíky. Ty dlouhodobě jezdí nejméně jedenáctivozové, společnost slibuje po zrušení Intercity ještě další posílení v nejvytíženějších dnech. Mírně se také mění jízdní řád některých rychlíků, aby alespoň v části trasy nahradily spoj Intercity.

Kapacitní soupravy slovenských rychlíků Bratislava – Košice posílí i vozy, které dopravce získá ukončením provozu vlaků IC
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Náhlé rozhodnutí

Konec vnitrostátních slovenských vlaků Intercity, které svým významem pro ZSSK odpovídaly  pendolinům Českých drah, přišel nečekaně a také nestandardně. Obvykle se podobně významné změny dějí v termínu pravidelné změny jízdních řádů, která byla 13. prosince. Předloni při této změně například přestal jezdit tradiční spoj Vindobona, na letošní prosincový řádný termín zase německý dopravce DB chystá ukončení provozu  sítě nočních vlaků CNL. Slovenská Intercity ale zanikají měsíc po termínu.

Z vnějšího pohledu přišlo rozhodnutí o konci provozu prémiových vlaků ZSSK zcela náhle. Ředitel společnosti Pavol Gábor oznámil, že Intercity přestanou jezdit, 4. prosince, tedy jen devět dnů před začátkem platnosti nového grafikonu. „Po příchodu konkurence počet cestujících klesl. Nedokážeme tak dostat tyto vlaky do kladných čísel,“ zdůvodnil tehdy šéf ZSSK ukončení provozu Intercity.

  • V posledních deseti letech přestalo jezdit mnoho vlaků zvučných jmen. Loni dojezdila Vindobona, v roce 2009 ukončil provoz původní Orient Express, ještě déle lze jen vzpomínat na spoje Prinz Eugen. Nyní k nim přibývá také Tatran. V minulých letech musel několikrát ustoupit komerčním názvům vlaků, například loni se příslušný spoj jmenoval místo Tatranu DPD. Letos se Tatran nakrátko vrátil, jméno patřilo vlaku IC 503. Jeho kořeny sahaly až do období Tisovy Slovenské republiky. Název Tatran dostal rychlý spoj Bratislavy a Košic, na kterém jezdily nově pořízené motorové vozy Arpád. Od 60. let již vlak měl klasickou soupravu, zprvu s ním ještě jezdily parní lokomotivy „Albatros“. Po roce 1993 byl název Tatran svázán výhradně s kategorií Intercity.

Slovenská státem vlastněná železniční společnost bude nadále provozovat kromě regionálních vlaků a rychlíků také expresní mezistátní vlaky Eurocity, Supercity a Euronight. Ty jezdí ze Slovenska do Česka a Maďarska, několika je možné dojet do třetí země – Polska či Německa. Vzájemné přeshraniční spojení Slovenska s Rakouskem, Polskem a Ukrajinou ale zajišťují pouze osobní vlaky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...