Slováci podle Amnesty International mohou referendem porušit mezinárodní právo

Bratislava - Slovenské referendum o ochraně tradiční rodiny a zákazu adopcí homosexuály by podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) mohlo vést k porušení mezinárodních norem v oblasti lidských práv. Referendum se koná v sobotu. Podle průzkumů se ho ale zúčastní pravděpodobně méně než 50 procent lidí, což by znamenalo, že nebude platné stejně jako šest ze sedmi dosavadních referend v historii Slovenska.

„Toto referendum může vést k významnému kroku zpět v oblasti lidských práv na Slovensku. Jestliže lidé na otázky referenda odpoví ano a na základě toho budou přijaté konkrétní zákony, Slovensko tak podpoří diskriminaci na základě sexuální orientace a podkope sexuální vzdělávání a výchovu ve společnosti,“ uvedla Jana Malovičová, ředitelka Amnesty International Slovensko.

Zákaz diskriminace na základě sexuální orientace je mezinárodně uznávaný princip a vztahuje se na celou řadu lidských práv zaručených v mezinárodních dokumentech. Článek 16 Všeobecné deklarace lidských práv například říká, že "muži i ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo bez jakéhokoli omezení z důvodů rasových, národnostních nebo náboženských, uzavřít sňatek a založit rodinu," píše Amnesty International na svých stránkách.

Otázky referenda

1) Souhlasíte s tím, aby se manželstvím označovalo jen spolužití jednoho muže a jedné ženy?

2) Souhlasíte s tím, aby páry stejného pohlaví nemohly adoptovat děti?

3) Souhlasíte s tím, aby děti nemusely na vyučování o sexu nebo eutanázii, když ony nebo jejich rodiče nesouhlasí s obsahem vyučování?

Zdroj: Aliance pro rodinu

Na referendum Slováci reagují rozporuplně

Aktivisté ze slovenské Aliance pro rodinu vystupují zejména proti adopcím dětí homosexuálními páry. Ve slovenské společnosti našli s podporou katolické církve širokou odezvu. Část obyvatel ale iniciativu vnímá negativně. Otázka na výuku o sexu například pobouřila i učitele. Podle nich se aliance zabývá problémem, který neexistuje. Sexuální výchovu totiž většina škol na Slovensku nezavedla. Běžně se žáci o lidském těle učí dvě hodiny ve čtvrté třídě a čtyři v sedmé. O vztazích a sexualitě se dozví i v občanské výchově.

Podle ředitele základní školy Richarda Savčinského je to tak správně. Mnoho rodičů podle něj s dospívajícími o sexu nemluví a učitelé pak často opravují mylné informace, které si žáci přečetli na internetu. „Vychází se podle mě z mylného předpokladu, že na základních školách se učí nějaký bezpečný sex nebo nějaké polohy. Ale to vůbec není pravda,“ říká Savčinský. Podle něj zatím nikdy rodiče nežádali, aby jejich děti uvolnil z vyučování, když se mluví o sexu. První podle něj ale mohou přijít právě teď, když aktivisté tuto možnost navrhli v referendu.

Referendum doprovází masivní kampaň

Aliance na podporu hlasování, které proběhne 7. února, uspořádala několik pochodů, spustila rozsáhlou kampaň a natočila i video, které ale slovenské televize odmítly vysílat. Na podporu hlasování aktivisté vyrábějí i vlastní billboardy a umisťují je na svých nemovitostech. Kolem silnic se tak množí reklamní plochy, které různými způsoby apelují na lidi, aby k referendu šli a zaškrtli třikrát ano. „Na Slovensku díky referendu vznikla obrovská občanská společnost. To se tady nepovedlo za 25 let,“ říká Anna Verešová, Aliance pro rodinu.

Slovensko v současné době právně neuznává svazky osob stejného pohlaví a v ústavě je manželství definováno pouze jako svazek mezi mužem a ženou. Aby byly výsledky referenda platné, je nutná účast nadpoloviční většiny občanů Slovenska, tedy minimálně dvou a půl milionu lidí. Na Slovensku se referendum konalo už sedmkrát. Úspěšné bylo ale jen jedno, a to v roce 2003 o vstupu země do Evropské unie. Zbylých šest je neplatných kvůli nízkému počtu hlasujících.

2 minuty
Sporné referendum: Jedna z otázek pobouřila i učitele
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...