Šéf Kremlu Vladimir Putin odsouhlasil balík protiteroristických zákonů, který kritizuje řada obhájců lidských práv i ruských poslanců. Normy počítají s doživotním vězením za mezinárodní terorismus, tresty za veřejné vyzývání k násilnému svržení vlády, ale i povinným uchováváním obsahu hovorů a SMS po dobu půl roku. Proti zákonu brojil také Američan Edward Snowden, který našel v Rusku útočiště.
Sledování webů i mobilů, tvrdé tresty. Putin odsouhlasil sporné protiteroristické zákony
Trest nově hrozí v Rusku i tomu, kdo bude veřejně vyzývat k útokům na velvyslanectví nebo neoznámí, že se chystá atentát. Zákony rovněž snižují věk pro trestní odpovědnost za úmyslné teroristické činy na 14 let.
Operátoři budou muset tři roky uchovávat údaje o uskutečněných spojeních a zaslaných textových zprávách a po šest měsíců archivovat i jejich obsah. V případě poskytovatelů internetového připojení bude lhůta pro uchovávání údajů jeden rok.
Soubor právních předpisů schválily během června obě komory ruského parlamentu. Proti balíku brojí obhájci lidských práv, kremelští poradci či někteří zákonodárci. Šéf prezidentské Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva Michail Fedotov nabádal Putina, aby normy nepodepsal a vrátil je parlamentu k přepracování.
Ruský prezident Vladimir Putin na jednání bezpečnostní rady
Opozice zákony napadala jako nedemokratické, jako další utahování šroubů, další krok k ještě silnějšímu autoritářskému státu. Můžeme k tomu přidat vznik národní gardy a začneme mít pocit, že vzniká vysloveně policejní stát.
Státní rada Tatarstánu podotkla, že je „zapotřebí širší diskuse a zákony by se neměly uspěchat“ – platit mají od roku 2018. Ministr pro komunikaci a masová média Nikolaj Nikiforov již uvedl, že bude zapotřebí hodně dodatků, aby mohly být zákony implementovány.
Proti normám se postavila také organizace SOVA, která sleduje možné zneužívání protiextremistické legislativy. Ta prohlásila, že nové zákony „omezují práva občanů, když umožňují jejich potrestání ještě před rozhodnutím soudu“.
Mobilní operátoři varují před vyššími cenami
Přední mobilní operátoři zase označili ukládání uživatelských dat za „technicky a ekonomicky nepraktické“. Ceny hovorů by se podle nich mohly zvednout na dvojnásobek až trojnásobek.
Proti zákonům vystoupil také bývalý konzultant amerických špionážních služeb Edward Snowden. „Masový dohled nefunguje. Tento návrh zákona vezme peníze a svobodu všem Rusům, aniž zlepší bezpečnost. Neměl by být podepsán,“ napsal koncem června na Twitteru.
Snowden zveřejnil v roce 2013 kompromitující údaje o rozsáhlých aktivitách amerických rozvědek. Krátce poté se uchýlil do Ruska, kde dostal povolení k pobytu na osobní přímluvu prezidenta Vladimira Putina.
Zveřejnění tajných informací poškodilo pověst USA v zahraničí a vedlo k přehodnocení aktivit americké Národní agentury pro bezpečnost. V USA Snowdenovi hrozí až 30 let vězení.
Komentátor ČRo Plus Dvořák: Na boj proti terorismu slyší v Rusku každý (zdroj: ČT24)