Na Sibiři plánují usmrtit více než třetinu zde žijících sobů, píše britský Guardian. Tamní region se už od léta potýká s epidemií antraxu a chce předejít dalším nákazám. V srpnu po konzumaci masa z infekčního soba zemřel dvanáctiletý chlapec. Tradiční hony na soby se na Sibiři pořádají na přelomu listopadu a prosince, letos tedy bude počet zastřelených zvířat několikanásobně vyšší.
Přes 250 tisíc sobů chtějí na přelomu listopadu a prosince usmrtit na severozápadě Sibiře. Cílem je zamezit šíření sobího antraxu, který sužuje Jamalský poloostrov už několik měsíců. Místní začali chorobě přezdívat „zombie“ nemoc.
Sněť slezinná neboli antrax se pravděpodobně znovu objevila v důsledku nezvykle vysokých teplot. Kvůli tomu roztály pozůstatky sobů zahynulých na antrax před několik desítkami let a do vzduchu se rozšířily bakterie.
Podle informací sibiřského deníku Siberian Times teď na antrax zahynulo 2 350 sobů a minimálně čtyři psi. Stav ohrožení byl vyhlášen v červenci - tehdy zemřel dvanáctiletý chlapec poté, co snědl maso z - pravděpodobně infekčního - soba.
Záměr usmrtit čtvrt milionu sobů oznámil na konci září Dmitry Kobylkin, guvernér Jamalo-něneckého regionu. Několikanásobně se tak zvýší každoroční počet zastřelených sobů v rámci tradičního lovu před Vánoci.
Jamalo-něnecký region se nachází na severozápadě Sibiře, ve střední části arktického Ruska. Pyšní se druhou největší sobí populací na světě. V tak husté populaci je podle místních veterinářů vysoká pravděpodobnost epidemie.
Přes 700 tisíc sobů v regionu je podle nich příliš vysoké číslo. V někdejším Sovětském svazu zde žilo 300 až 400 tisíc sobů, dnes jich stejný počet žije jen na Jamalském poloostrově, kde sobi bojují o potravu dostačující asi pro 110 tisíc z nich. V minulosti se proto objevily snahy část zvířat přesunout do sousedních oblastí.
Antropoložka Olga Murašková ale varuje, že náhlý pokles sobí populace může znamenat šok a ztrátu smyslu života pro místní obyvatele. Něnci, žijící v místě, kde 260 dní v roce sněží a mrzne, se většinou živí pastevectvím a žijí nomádským způsobem života.
Podle Muraškové navíc záměr snížit sobí populaci vznikl v době, kdy narůstá počet vydaných licencí na těžbu plynu v oblasti. Jamalo-něnecký region totiž se zásobami zemního plynu a zdroji ropy patří ke strategické oblasti Ruska.
