Sergej Sobjanin novým starostou Moskvy

Moskva - Moskevský městský sněm schválil novým starostou ruské metropole dosavadního vicepremiéra Sergeje Sobjanina - získal 32 ze 34 platných hlasů, jeden lístek byl znehodnocen. Sobjanin byl jediným kandidátem na místo po odvolaném Juriji Lužkovovi, který v čele ruské metropole stál víc než 18 let. Sobjanin se těší pověsti člověka stoprocentně oddaného premiérovi Vladimiru Putinovi, jehož strana Jednotné Rusko má v 35členném moskevském sněmu 32 poslanců. Hlasování pro muže dosazeného Kremlem tak byla v podstatě formalita. Sobjanin je 85. starostou Moskvy od roku 1709, kdy byla zřízena funkce moskevského gubernátora.

Opoziční komunisté v rozpravě, přenášené v přímém televizním přenosu, označili výběr nového šéfa Moskvy za „parodii voleb“, protože starostu si režim předem zvolil za „zavřenými dveřmi“. Přímé volby hlav regionů, mezi něž se počítá i šéf desetimilionové metropole, byly zrušeny v éře Putinova prezidentství. Naposledy si přímo Moskvané mohli vybrat starostu v roce 2003. Dnes na hlasovacím lístku měli poslanci k dispozici pouze varianty ano a ne.

Sobjanin byl od počátku považován za nejpravděpodobnějšího nástupce Lužkova, kterého prezident „pro ztrátu důvěry“ odvolal koncem září po více než 18 letech vlády nad metropolí. Lužkov si totiž troufl otevřeně oponovat hlavě státu. Prakticky současně se schvalováním nového starosty dnes Lužkov prohlásil, že se nechystá ucházet příští rok o žádné funkce. Sobjanin byl od začátku jeho nejpravděpodobnější nástupce a jediný kandidát.

Sergej Sobjanin:

„Udělám všechno pro to, abych splnil požadavky, které jsou na mě kladeny. Už pár let v Moskvě žiju, a tak vím, co toto město trápí.“

Média sice Sobjanina vykreslují jako „šedého muže v šedém obleku“, ale svého času dokázal oslovit sibiřské voliče, kteří jej v roce 2001 zvolili gubernátorem Ťumenské oblasti. Odtud o čtyři roky později odešel dělat šéfa Putinovy prezidentské kanceláře a s Putinem odešel i do vlády, kde měl na starosti vládní aparát. Podle Medvěděva má dostatek zkušeností a kvalit potřebných pro řízení Moskvy. Má také pověst schopného a nenápadného manažera.

Úkolem Sobjanina bude udržet kontrolu nad Moskvou. Ta je totiž důležitým ekonomickým centrem a především voličskou základnou pro Putinovo Jednotné Rusko, kterému tak má napomoci k vítězství v dalších volbách. Zároveň by se měl zabývat korupcí, kterou je moskevská radnice takřka prolezlá a také neudržitelnou dopravní situací. Jeho dalšími prioritami má být řešení dopravních problémů desetimilionové metropole, jejíž ulice bývají často beznadějně ucpané čtyřmi miliony automobilů, a nalezení východiska ze sociálních problémů metropole, kde například nové bydlení je nedostupné pro drtivou většinu Moskvanů.

Sergej Semjonovič Sobjanin

Narozen 21. července 1958 ve vesnici Ňaksimvol v Chantymansijském autonomním okruhu na Sibiři

Vystudoval Kostromský technologický institut (1980) a práva na Všesvazovém právnickém institutu (1989); v 80. letech pracoval jako zámečník a mistr ve válcovnách plechu v Čeljabinsku a byl také aktivní v Komsomolu. V letech 1990-1991 působil jako šéf daňové služby ve městě Kogalyma, kde následující dva roky starostoval. V letech 1993-1994 byl náměstkem šéfa úřadu hlavy Chantymansijského autonomního okruhu a od roku 1994 do roku 2000 byl předsedou chantymansijského oblastního sněmu a členem Rady federace, horní komory ruského parlamentu. Poté byl rok zvláštním zmocněncem ruského prezidenta v Uralském federálním okruhu a následující čtyři roky gubernátorem naftařské Ťumenské oblasti.

V roce 2005 se stal vedoucím prezidentské kanceláře, kam ho povolal tehdejší prezident a současný premiér Vladimir Putin, který Sobjanina později vzal do vlády. Od května 2008 je Sobjanin ruským vicepremiérem a vedoucím aparátu vlády. Od roku 2004 je členem Nejvyšší rady prokremelské strany Jednotné Rusko.

Křeslo moskevského starosty, spadající do úrovně gubernátorů a jiných hlav regionů, bývá pokládáno za jedno z nejdůležitějších v Rusku. „Starosta Moskvy je druhý nejdůležitější post ve státě, víc než členové vlády. Jmenovat jím silnou figuru, která by mohla usilovat o moc nad celou zemí, by bylo pro Putina a Medveděva krajně nebezpečné,“ komentuje výběr nového starosty analytik Konstantin Sonin.

V Moskvě vzniká pětina výkonu ruské ekonomiky, přes metropoli prochází většina financí země a moskevští voliči sehrávají důležitou roli i v celostátních volbách - po parlamentních volbách v příštím roce bude Rusko v roce 2012 volit nového prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 9 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 15 hhodinami
Načítání...