Separatisté demonstrují proti volbám, v Luhansku prý zastřelili členy komise

Kyjev – Ukrajinci volí nového prezidenta. Proruští separatisté se snaží hlasování na východě země zmařit. Víc než polovinu volebních místností násilně obsadili. „Snažili jsme se najít nějakou otevřenou volební místnost, ale vše nasvědčuje tomu, že z 2 500 volebních místností nemá v Doněcku otevřeno žádná,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas. V Doněcku a Charkově proruští radikálové demonstrují. Pokusili se napadnout rezidenci oligarchy Rinata Achmetova, ovšem bez úspěchu. Kvůli atmosféře teroru opouštějí východ země evropští pozorovatelé.

Lidé prý k volebním místnostem přicházejí, snaží se otevřít, ovšem marně, popisuje situaci Karas. Na místo ihned dorazí ozbrojení separatisté a volební místnost, včetně uren, likvidují. „Lidé tu vyjadřovali znepokojení nad tím, že nemohou volit. Poprvé byli svědky toho, že není otevřená volební místnost. Řada lidí ale pak přišla na demonstraci svolanou vedením Doněcké lidové republiky namířenou proti konání voleb,“ uvedl Karas s tím, že dotyční považují volby za nelegitimní a ozbrojence mají za hrdiny. „Prý chrání obyvatele Doněcku před Ukrajinci,“ dodává. 

Co jsou ozbrojenci vlastně zač? „Prý jde o místní obyvatele, kteří se chtějí postavit kyjevské vládě a bránit nezávislost nedávno vzniklé Doněcké lidové republiky. “Nikdo z nich neříká, odkud pocházejí, prý přijeli z okolních vesnic a měst, jsou novou armádou, která vzniká v nové republice. Jsou slušně zorganizováni, všichni mají samopaly, pušky či revolvery. Lidé je oslavují jako hrdiny, kteří se vracejí z boje," říká Karas. 

Na vlastní oči: Separatisté zapálili statisíce volebních lístků

Asi dvacet kilometrů od Doněcku vykopali vzbouřenci hlubokou jámu a naházeli do ní lístky z více než poloviny volebních místností Doněcké oblasti. Podle Karase jich musely být statisíce. „Před námi je zapálili s tím, že v Doněcké oblasti v žádném případě nejde hovořit o konání prezidentských voleb, protože jich většina shořela přímo před našima očima,“ konstatoval Karas.

Členové volebních komisí byli v některých místech vypuzeni. „Zástupci takzvané doněcké lidové republiky přišli se zbraněmi. Vyhrožovali členům komisí, ničili počítače a další technologie, zabavovali volební lístky. Některé pracovníky zřejmě taky unesli,“ uvedl mluvčí centrální volební komise. Prudká přestřelka se strhla u volebního okrsku ve městě Novoajdar severně od východoukrajinského Luhanska. Podle ruské agentury RIA Novosti tam ozbrojenci postříleli členy volební komise.

Východ Ukrajiny v důsledku „atmosféry teroru“ opustila i velká většina evropských pozorovatelů. „Ukrajinská vláda je bezzubá vzhledem k tomu, co se děje na východě země. Není schopná vést efektivně operace. Obyvatelé z východu země vidí, že vláda není schopná zajistit pořádek. Jde o stát, který je nefunkční,“ tvrdí odborník na Rusko Karel Svoboda.

Kličko: „Doufám, že už budeme moci začít s reformami“

Bývalý profesionální boxer Vitalij Kličko doufá, že prezidentské volby přinesou rychlý výsledek. Případné druhé kolo za tři týdny by těžkou situaci v zemi jen dál destabilizovalo, varoval Kličko při odevzdávání hlasu v Kyjevě. Kromě toho by prý země stojící takřka na pokraji bankrotu musela znovu vynaložit mnoho peněz na přípravu voleb, o nebezpečí dalších obětí na životech ani nemluvě. 

Kličko byl původně považován za favorita prezidentských voleb, kandidatury se ale vzdal ve prospěch favorizovaného oligarchy Petra Porošenka. Místo toho se dnes uchází o post primátora hlavního města Kyjeva a jsou mu přisuzovány dobré šance na vítězství.  

Zhruba 3,5 milionu lidí bez možnosti odvolit

Vyřazena z hlasování tak bude podstatná část z víc než čtyř milionů voličů východoukrajinského Donbasu. Na Ukrajině má volební právo celkem 35 milionů lidí. Podle odhadů médií možná až desetina z nich nebude mít možnost se do voleb zapojit.

ckécké oblasti. Hlasovat nemají možnost voliči v řadě velkých měst včetně Doněcka, Kramatorska, Slavjanska, Horlivky, Jenakijeva, Charcyzka nebo Artemivska. Příznivější je údajně situace na jihu oblasti, v Mariupolu například fungují prakticky všechny volební okrsky, i když účast voličů je nízká.

Žádný volební okrsek nepracuje v Luhansku, ovšem celkově dosahuje v nejvýchodnější oblasti země volební účast zhruba 18 procent. Podle ukrajinských médií je to více, než se vzhledem ke složité bezpečnostní situaci čekalo. Volit ale nemohou lidé ve městech Antracyt, Lysyčansk, Severodoněck a řadě dalších.

Ukrajinské i italské ministerstvo zahraničí dnes potvrdily smrt italského žurnalisty, který spolu se svým ruským tlumočníkem zahynul v sobotu u východoukrajinského Slavjanska. Podle italského ministerstva třicetiletý Andrea Rocchelli zahynul při minometném ostřelování. Spolu s ním zemřel jeho tlumočník Andrej Mironov, zraněn byl francouzský fotograf William Roguelon.

Volby doprovázejí žhářské útoky i uplácení

Policie už také zaznamenala v jihoukrajinské Oděse dva žhářské útoky na volební místnosti. V dalších městech komplikují volby organizační problémy. Komise si stěžují na špatné volební seznamy, pozorovatelé už zaregistrovali i uplácení, agitace od členů komisí i manipulace s lístky.

Více informací o průběhu voleb se dočtete ZDE

Mimořádně velký zájem voličů zaznamenala média v hlavním městě Kyjevě, kde se před volebními místnostmi tvořily často až hodinové fronty. Zájem o ukrajinské volby je i v Praze, řada Ukrajinců si vyřídila voličský průkaz. Před ambasádou jich čekají stovky.

Ukrajinské volby v Praze
Zdroj: Facebook/Ondřej Urbaník

Podle názoru ukrajinské vlády i vedení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ale bojkot hlasování na východě země platnost volebního aktu neovlivní. Rusko navzdory výhradám hodlá výsledky respektovat. Kdo uspěje v prvním kole, by mělo být jasné už po sedmé večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 4 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...