Chtěl využít klesající podpory socialistů a dostat se znovu na výsluní, zatím ale spíše bojuje s rozpory ve vlastních řadách. Nicolas Sarkozy má za sebou první krok vysněné cesty k znovudobytí Elysejského paláce. Na konci května vedl sjezd obrozené pravicové UMP, nyní pod novým názvem republikáni. Už jen nová značka Sarkozyho strany přitom vzbuzuje odpor – a pro mnohé straníky navíc Sarkozy není ten, kdo by je měl vést do prezidentských voleb v roce 2017.
Byl to jeden z nejočekávanějších návratů do politiky. Když se bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy znovu postavil do čela pravicové opozice, mluvili o něm jeho příznivci jako o spasiteli, který pravici sjednotí. Ta proto začala novým názvem. Ze zavedené značky UMP se stali Republikáni – navzdory protestům vládních socialistů, kteří se také považují za republikánskou stranu. Někteří stoupenci levice mají za to, že Sarkozy se snaží uzurpovat si hodnoty celého národa.
"Chtěl bych se zeptat těch na levici, kdo nám chtějí odepřít název Republikáni, co jste udělali pro Republiku?" prohlásil Sarkozy o víkendu před jásajícím publikem. Opřel se rovněž do svého nástupce, současného francouzského prezidenta Françoise Hollandea, který podle něj projevuje "hrůzostrašnou průměrnost", a vytkl mu, že jel raději "potřást rukou Fidelu Castrovi, než aby vzdal čest ruskému lidu". To je narážka na nepřítomnost socialistického prezidenta na květnových oslavách 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě.
Za pět let v úřadu prezidenta od května 2007 do května 2012 se Sarkozy stal z politické hvězdy jedním z nejméně populárních prezidentů páté republiky. Po porážce od nynější hlavy státu se stal i prvním francouzským prezidentem od roku 1981, který nebyl zvolen na druhé funkční období. Sarkozy se po prohře stáhl z politiky a UMP začala upadat do chaosu a vnitřního rozkladu kvůli rozepřím mezi Sarkozyho potenciálními nástupci a kvůli korupčním aférám.
Přestože chce být Sarkozy sjednotitel, ani na pravici nepanuje shoda nad jeho konfrontačním stylem. Poprask způsobil i prohlášením, že plán Evropy na migrantské kvóty je jako snaha zastavit únik vody tím, že se bude přečerpávat do všech místností v domě.
Strana přesto vyhrává jedny volby za druhými, protože socialisté jsou s oblibou už dlouho na dně. Jakmile začalo být zřejmé, že Hollande a jeho socialisté ztrácejí sympatie voličů kvůli neschopnosti vypořádat se s ekonomickými potížemi, pokouší se právě Sarkozy využít šanci. Všeobecně se očekává, že se bude ucházet o nový mandát ve volbách na jaře 2017. Tento cíl mu ale komplikují aféry kolem sondážních agentur, financování jeho bývalých kampaní a dalších podezření, která jsou s jeho osobou spojována.
Francouzská justice se nedávno začala opět zabývat případem možného zneužití státních peněz a protekce. Elysejský palác za vlády Sarkozyho objednával placené průzkumy veřejného mínění v hodnotě milionů eur u dvou anketních společností, které patřily dvěma prezidentovým poradcům, Patricku Buissonovi a Pierreovi Giacomettimu. Podle vyšetřovatelů z brigády pro ekonomickou trestnou činnost BRDE to bylo nelegální.
Na Sarkozyho se podle listu Le Monde v tomto případu vztahuje prezidentská imunita, na jeho ostatní tehdejší blízké spolupracovnícy však nikoli. V médiích se objevila zpráva, že Buisson má tajně pořízené nahrávky některých důvěrných rozhovorů Sarkozyho a hodlá je dát vyšetřovatelům.
