Rusové chtějí vřelejší vztahy se Západem. Vše změnil Trump, míní experti

Více než dvě třetiny Rusů by si přály sblížení se Západem. V průzkumu nezávislého centra Levada by takový vývoj přivítalo 71 procent dotázaných, což je o pětinu více než loni v červnu. Podle sociologa Alexeje Graždankina zřejmě současný stav vyvolala média, která zmiňují možnost oteplení rusko-amerických vztahů po zvolení Donalda Trumpa šéfem Bílého domu.

Lepší vztahy se Západem si přeje nejvíc Rusů od března 2000, kdy to bylo celých 76 procent, připomněl podnikatelský list RBK. Současně ale nadpoloviční většina dotázaných zastává negativní postoj vůči USA i Unii.

Podle politologa Igora Budina to vystihuje dvojznačný vztah k Západu: na jedné straně si Rusové uvědomují ruské zaostávání a potřebu spolupráce, na druhou stranu vnímají západní země jako nepřátele. Hlubší změna v postojích by podle něj potřebovala více času.

Rusové sice touží po normalizaci vztahů se západními státy, ale myslí si, že iniciativa v tomto směru by měla vzejít od Západu, upozornil sociolog Alexej Graždankin.

Vladimir Putin
Zdroj: Reuters

Analytik Jevgenij Minčenko přičítá výkyv v náladách Trumpově zvolení. „Lidé si teď říkají, že Američané jsou chlapíci – zvolili Trumpa, normálního chlapa, přestože proti němu byla veškerá propaganda a celá mašinerie americké elity,“ poznamenal s tím, že Trumpova soupeřka Hillary Clintonová byla Rusy vnímána jako „komunistická byrokratka“ – nenáviděná, prolhaná, falešná a zkorumpovaná.

Socioložka Olga Kryštanovská se domnívá, že vyznění průzkumů ovlivnila i jistá únava zahraniční politikou ve stylu „všechny nenávidíme, všichni jsou zlí“, jakož i ruské vnímání Trumpova zvolení jako vítězství „našeho člověka“ a úspěch ruského prezidenta Vladimira Putina.

„To, že Rusové projevili vřelejší vztah k Američanům, je zásluha výlučně ruských médií,“ odhadla politoložka Jekatěrina Jegorovová, podle které postoj Rusů k jiným zemím „je vždy především dílem propagandy“ ve státních televizích.

List Kommersant připomněl, že při nástupu Baracka Obamy do Bílého domu jen třetina Rusů – oproti nynější polovičce – věřila ve zlepšení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE).
04:30Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 48 mminutami

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 59 mminutami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 1 hhodinou

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 2 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 3 hhodinami

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 4 hhodinami
Načítání...