Ruský armádní mluvčí: Naše stíhačka nechtěla americký letoun nad Sýrií „vystrašit“

Americko-ruské vztahy jsou kvůli Sýrii napjaté. Velmoci nyní jednají o letové bezpečnosti v syrském vzdušném prostoru. V sobotu se dostaly letouny obou zemí do vizuálního kontaktu. Ruský armádní mluvčí Igor Konašenkov ale tvrdí, že ruská stíhačka nechtěla Američany „vystrašit“, nýbrž identifikovat. Moskva si stěžuje, že Washington odmítl vyslat vojenskou delegaci k projednání koordinace bojů v Sýrii, jak Rusko navrhovalo.

V sobotu měly vizuální kontakt celkem dva ruské a dva americké stroje, prohlásil mluvčí Pentagonu Steve Warren. Letouny byly od sebe 15 až 30 kilometrů. Podle Warrena Rusové navíc sledují americké drony.

Vizuální kontakt není nic výjimečného, říká ruský armádní mluvčí

Konašenkov zmínil jeden ruský letoun Su-30, který se v sobotu přiblížil k americkému bitevnímu stroji na vzdálenost dvou až tří kilometrů. 

„Varovný systém, jímž jsou vyzbrojena všechna naše letadla, upozornil na zaměření cizím radarem. Naše stíhačka proto změnila kurz a ve snaze identifikovat, nikoli zastrašovat, se přiblížila k americkému stroji. Pak se vrátila do bojové sestavy a pokračovala v plnění bojových úkolů,“ vysvětlil armádní mluvčí.

Ruská letecká základna v Sýrii
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/TASS

Podle Konašenkova dochází k případům přiblížení ruských a amerických letadel nad Sýrií často. „Ruští piloti často vizuálně zaznamenávají americké letouny, ale i bezpilotní aparáty včetně útočných,“ konstatoval mluvčí.

  • Evropská agentura pro leteckou bezpečnost už minulý týden rozeslala leteckým společnostem bezpečnostní upozornění, že ruské rakety odpálené na Sýrii z Kaspického moře přetínají vzdušný prostor Íránu a Iráku v nižších letových hladinách, než užívají dopravní letadla.

Dohoda o bezpečnosti leteckého provozu je podle Pentagonu na spadnutí

„Děláme pokroky v konkrétní záležitosti profesionálního postupu a respektujeme přitom ruské síly ve vzduchu. Předpokládám, že diskuse budou dál postupovat kupředu a brzy dojdou k závěru,“ uvedl americký ministr obrany Ashton Carter.

Zdůraznil ale, že Američané „nejsou schopni s Ruskem víc spolupracovat, protože přístup Ruska k Sýrii je zarputilý a strategicky krátkozraký“.

„Kdyby došlo k nějaké kolizi, rozhodovalo by, jestli převáží chladné, nebo horké hlavy. To znamená, jestli by se to bralo jako pracovní incident, nebo jako záminka k dalšímu vystupňování kontroverzí mezi oběma velmocemi. Myslím si, že obě strany ale jsou pragmatické,“ podotkl analytik Břetislav Tureček s tím, že větší krizi neočekává.

Ashton Carter
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Šéf Kremlu Vladimir Putin v úterý obvinil Spojené státy z toho, že při řešení konfliktu v Sýrii spolupracují nedostatečně a nemají jasno v tom, čeho vlastně chtějí v zemi dosáhnout.

„Moskva žádala své západní spojence o informace o společných cílech, zvláště o těch, na které udeřit, a nedostala žádnou odpověď. První věc, co teď slyšíme, je, že s námi nejsou připravení spolupracovat,“ podotkl Putin.

Washington odmítá jednat o koordinaci útoků, postěžoval si Lavrov

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova USA nechtějí vyslat vojenskou delegaci do Ruska, aby společně s ruskými zástupci probrala koordinaci náletů. Ruský prezident to navrhl při návštěvě New Yorku koncem září.

Dalším krokem mělo být vyslání ruské delegace v čele s premiérem Dmitrijem Medvěděvem do USA, sdělil Lavrov. Washington ale prý oznámil, že ji případně nepřijme.

Mluvčí Pentagonu označil ruské nálety za bezohledné a nezodpovědné

Rusko začalo s nálety v Sýrii na konci září. Podle Pentagonu mají ale útoky zcela opačný efekt, než Kreml proklamuje. „Veřejně říkají, že chtějí bojovat proti Islámskému státu, ale ve skutečnosti tyto lehkomyslné, bezhlavé a nezodpovědné nálety jen prodlužují utrpení syrského lidu,“ míní Warren.

Za krátkozraký označil postup Ruska v Sýrii také zvláštní pověřenec pro boj s organizací Islámský stát a vysloužilý generál John Allen. „Rusko vynaložilo nemalé úsilí, aby napadlo prakticky každou opoziční skupinu v Sýrii - vyjma Islámského státu, který měl být hlavním důvodem, proč vůbec intervence začala,“ tvrdí generál.

Evidentně není prioritou útočit na Islámský stát. Nemůžeme tak říci, do jaké míry je tato organizace oslabována. Důležité je si uvědomit, že Američané se při hodnocení ruských akcí soustředí jen na dopady na IS, zatímco Rusové se netají tím, že mu jde o řadu jiných skupin, které považují za teroristické.
Břetislav Tureček
analytik

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Je absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v jednostranné podpoře NATO

Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v tom, co on sám pokládá za jednostrannou podporu Severoatlantické aliance. Summit NATO se přitom za méně než týden uskuteční v turecké metropoli Ankaře.
před 22 mminutami

Moldavský premiér překvapivě oznámil rezignaci, důvod neupřesnil, píše Reuters

Moldavský premiér Alexandru Munteanu v pátek překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
09:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA se obávaly, že Izrael spáchá atentát na íránské vyjednavače, píší NYT

Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN upálil tibetský aktivista

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel za nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl, informovala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled