Rusko projektuje supertěžké rakety pro let na Mars

Moskva - Ruští vědci pracují na vývoji supertěžkých raket. Jejich cílem bude Mars. Na projektu pracují experti moskevského Chruničevova kosmického centra. Nové rakety mají vzniknout na bázi raketového nosiče Angara, kterým nyní Rusko dopravuje na oběžnou dráhu kolem Země náklady až do váhy 35 tun. Raketové projekty, pro něž vědci zvolili označení Amur a Jenisej, mají být schopné vynést do vesmíru dokonce až 120 tun nákladu, řekl ruským novinářům náměstek ředitele ústavu Anatolij Kuzin.

Podle představ ruských vědců bude „útok“ na rudou planetu probíhat po etapách - od nasazení dálkových automatických kosmických aparátů až po vybudování vědecké základny na povrchu planety. Podle pracovníků Chruničevova centra bude nová raketa osazena motorem na jaderný pohon. Zdroj energie bude pohánět jak sám motor, tak i všechny palubní přístroje. Nový supervýkonný motor je prý už v „předprojektové fázi“.

V Moskvě je zároveň v plném proudu experiment se simulovanou cestou mezinárodní posádky na Mars. Šest kosmonautů, kteří svou „cestu“ nastoupili loni, má nyní za sebou téměř polovinu své mise. Cílem experimentu je simulace vlivu dlouhodobého meziplanetárního cestování na lidské zdraví. Účastníci výpravy komunikují s okolním světem elektronickou poštou a videozprávami. Stravují se pouze z konzerv a sprchují se jednou týdně. Projekt Mars-500 společně zorganizovaly moskevský Institut pro lékařské a biologické problémy, Evropská vesmírná agentura a čínské vesmírné školicí centrum.

Rusko má být na Měsíci dřív, než se čekalo

Rusko má v plánu i podrobnější zkoumání Měsíce, které by se ale podle pracovníků Chruničevova výzkumného střediska mělo urychlit. Rusko by mělo podle nich už v letech 2025-36 na oběžné dráze kolem Měsíce zřídit orbitální stanici a později i vybudovat stálou základnu na měsíčním povrchu. Ruští kosmičtí experti se podobnými plány už zabývali, nicméně jejich realizaci předpokládali až v pozdější době.

Účastníci mise Mars 500
Zdroj: IMBP/Oleg Vološin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Dealeři si kupují mlčení“. Ve Francii přibývá násilí spojeného s drogami

Ve Francii narůstá obchodování s drogami i násilné činy, které s jejich prodejem, užíváním a distribucí souvisí. Problém mají zejména velká města – třeba Marseille. Podle francouzského centra boje proti drogám zkusí kokain alespoň jednou za rok víc než milion lidí v zemi. Překupníci navíc zavádějí nové způsoby distribuce narkotik a na policejní zátahy pružně reagují.
před 23 mminutami

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 25 lidí

Nejméně 25 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou nejméně čtyři turisté. Dalších šest lidí je zraněných. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok.
před 1 hhodinou

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 10 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...