Rusko poprvé udeřilo proti Asadovým odpůrcům v Sýrii

Rusko zahájilo nálety na pozice odpůrců Assadova režimu v oblasti Homsu a Latákije. Cílem útoků mají být podle Kremlu „teroristé“, podle syrských povstalců přitom Islámský stát (IS) v této oblasti neoperuje.  O vojenskou pomoc prý Moskvu požádal syrský prezident Bašár Asad, přímou vojenskou operaci ale Rusko zatím vylučuje.

Poblíž Homsu nemá IS žádnou baštu. Objevují se proto zprávy amerických zdrojů o tom, že Rusko místo na IS cílilo na jiné radikální skupiny a umírněné rebely. Podle Telegraphu se mluví o islamistické alianci Džaíš al-Fatah a skupině rebelů patřící k Syrské svobodné armádě. K jednomu úderu mělo údajně dojít v Talbišehu.

Ruské ministerstvo obrany však uvedlo jednoznačně, že cílem náletů byly výlučně pozice Islámského státu. Zdroj ze syrských bezpečnostních sil agentuře AFP řekl, že bombardování se po boku Rusů účastní rovněž syrská armáda. Letecké útoky jsou podle tohoto zdroje vedeny v provinciích Hamá, Homs a Latákíja.

Moskva chtěla vykázat Američany ze syrského vzdušného prostoru

Rusové předem upozornili Spojené státy, aby nechaly bojové letouny na zemi, ale neuvedli, kde přesně hodlají udeřit, řekl CNN vedoucí americký představitel s tím, že mise USA normálně pokračují. „Uvítali bychom konstruktivní roli Ruska, dnešní ukázka to ale nenaznačuje. V žádném případě nebudeme měnit naše operace. Jen to posiluje nutnost začít brzy s nekonfliktní a smysluplnou debatou,“ konstatoval zdroj z amerického rezortu obrany, jehož citoval server BBC News.

O možném zapojení Moskvy do náletů proti Islámskému státu (IS) v Sýrii, které uskutečňuje mezinárodní koalice více než rok, se mluvilo několik týdnů. K úderům se o víkendu nově přidala i Paříž. Francouzská letadla cílila na tábor IS, kde zabila třicet lidí.

„Letecké údery už v Iráku a v Sýrii uskutečňuje řada států, včetně USA, nedávno se přidala Francie. Tyto akce ale porušují mezinárodní právo. Aby byly v souladu, musela by být splněna jedna z těchto podmínek – buď rezoluce OSN, nebo žádost o vojenskou pomoc od státu, na jehož území k náletům dochází. V této souvislosti chci oznámit, že syrská vláda požádala vedení Ruska o vojenskou pomoc,“ prohlásil šéf Putinovy kanceláře Sergej Ivanov.

Hlavním cílem je boj proti terorismu a pomoc legitimním autoritám v Sýrii v boji proti terorismu a extremismu.
Dmitrij Peskov
mluvčí Kremlu

Ruské nálety mají trvat jen určitou dobu. „Ruské letecké síly nemohou operovat donekonečna, tato operace má samozřejmě své časové limity. Přesné načasování, druhy zbraní a sil, které mají být použity, ale nemohu v tomto okamžiku komentovat. Všichni naši partneři budou znát detaily ještě dnes,“ konstatoval Ivanov.

CNN: Na syrské základně je 600 ruských vojáků

Rusko dodalo nedávno Asadově armádě stíhací letadla, bezpilotní stroje, obrněné transportéry i vrtulníky. Na vojenské základně u syrské Latákíje už přistála podle syrských vojenských zdrojů řada ruských nákladních letadel s výzbrojí a personálem. Podle CNN je na místě 600 ruských vojáků.

Jak řekl šéf Putinovy kanceláře, nejde o uspokojení vlastních ambicí nebo dosažení zahraničně-politických cílů, ale jde o obranu národních zájmů Ruska. To má v oblasti strategickou základnu v Tartúsu.
Miroslav Karas
zpravodaj ČT

Koordinace vojenských aktivit má podle Moskvy probíhat přes centrum v Bagdádu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že chce informace o leteckých úderech sdílet se Spojenými státy přes nedávno vzniklé centrum v Bagdádu, díky němuž se budou efektivně koordinovat akce ve vzduchu a na zemi.

„Pokud vznikne společná koalice, o čemž pochybuji, nebo budou dvě koalice - jedna americká a druhá ruská - stejně budou muset své akce koordinovat,“ řekl agentuře Reuters vojenský expert Ivan Konovalov. „Aby byly tamní akce ruských sil legitimní, byl zapotřebí zákon,“ dodal.

Rusko se snaží vrátit do hry – za poslední rok a půl se nachází v rostoucí mezinárodní izolaci, zejména kvůli svým krokům na Ukrajině bylo vyloučeno z řady diplomatických fór a byly na něj uvaleny sankce. Toto je jedna z možností, jak dát najevo, že s Rusy je potřeba nadále počítat.
Jan Šír
Institut mezinárodních studií

Radikálům se poslední dobou daří připravovat syrský režim o rozsáhlá území. Asadův režim přitom bojuje od roku 2011  i s umírněnými povstalci.

Mapa Sýrie
Zdroj: ISW/BBC.com

Co s Asadem? USA se s Kremlem neshodnou

Syrský prezident je spojencem Moskvy, která ho chce udržet u moci. Putin v pondělí na půdě OSN uvedl, že by nálety měly probíhat s mandátem OSN, a vyzval k vytvoření protiteroristické koalice v čele s muslimskými zeměmi.

Západ ale žádá Asadův odchod. Spojené státy dokonce pomáhají s výcvikem umírněným rebelům - ovšem nepříliš úspěšně, protože část z nich po absolvování výcviku zběhla.

Naposledy Putin žádal zákonodárce o svolení k vyslání armády do zahraničí, když chtěl anektovat ukrajinský Krym v roce 2014.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Itálie si připomíná osmdesát let od pádu fašismu

Itálie si připomíná výročí pádu fašismu. Před osmdesáti lety vydal Národní osvobozenecký výbor výzvu k všeobecnému povstání a partyzáni začali osvobozovat Janov, Turín a Milán. Do odboje se jich zapojilo až čtvrt milionu. Jedním z hlavních center partyzánského velení se stalo Palazzo Marino v Miláně, odkud byl i vydán příkaz k popravě Benita Mussoliniho. Vzpomínkové akce se konají po celé zemi. Kvůli sobotnímu pohřbu papeže Františka však mají oslavy střízlivější charakter.
před 5 hhodinami

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 10 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 15 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 17 hhodinami
Načítání...