Brusel/Washington - Tři až pět dnů by ruským vojákům trvalo dosažení svých cílů při případné invazi do ukrajinského vnitrozemí. Během schůzky ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu to dnes prohlásil vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě Philip Breedlove. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena by další intervence na Ukrajině byla pro Rusko historickou chybou. Spojené státy proto uvažují, že v rámci snahy NATO o posílení ochrany východoevropských členů před Ruskem vyšlou do Černého moře válečnou loď.
Rusko může obsadit cíle na Ukrajině do pěti dnů, varoval velitel NATO
Podle politického geografa Martina Riegela se za tyto „ruské cíle“, o kterých hovořil generál Breedlove, dají považovat oblasti jihovýchodní a východní Ukrajiny a tamní regionální a průmyslová centra s převažující rusky mluvící menšinou. „Ukrajinsko-ruská hranice je z geografického hlediska velmi otevřená. Invaze by zde probíhala velmi snadno,“ poznamenal odborník na mezinárodní vztahy.
Moskva podle amerického generála disponuje v pohraničních regionech dostatkem vojenských sil, aby invazi uskutečnila. Severoatlantická aliance sice v noci na dnešek zaznamenala pohyby několika jednotek u hranic, známky ústupu vojsk do kasáren ale patrné nejsou.
Agentura AP dnes s odvoláním na vojenské experty NATO uvedla, že Rusko udržuje při hranicích s Ukrajinou 35 000 až 40 000 vojáků. Informace o údajném stahování vojsk, které v minulých dnech šířila ukrajinská a ruská média, činitelé Aliance nepotvrdili. Podle AP jsou na hranicích motostřelecké a tankové jednotky a podpůrné letectvo. Generál Breedlove tuto situaci označil za „neuvěřitelně znepokojivou“.
Ruští vojáci na Krymu
Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena by případná další intervence Ruské federace na Ukrajině byla historická chyba. „Kdyby Rusko dále zasahovalo na Ukrajině, neváhal bych to označit za historickou chybu. Vedlo by to k další mezinárodní izolaci Ruska. Mělo by to dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Ruskem a… západním světem. Byl by to špatný odhad s obrovským strategickým dopadem,“ prohlásil tajemník po schůzce ministrů zahraničí členských států NATO.
Moskva: Ukončení spolupráce je kontraproduktivní
Ministři se v úterý v Bruselu dohodli, že „na praktické úrovni“ přeruší veškerou civilní a vojenskou spolupráci s Ruskem kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi. „Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko své vojáky stahuje. Nic podobného jsme nezaznamenali. Masivní vojenská přítomnost Ruska u ukrajinských hranic v žádném případě nemůže přispět k uklidnění situace,“ zdůraznil včera Rasmussen.
Rusko dnes protiopatření aliance označilo za kontraproduktivní. NATO se podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí uchyluje k rétorice studené války, což poškozuje obě strany. „Pozastavením spolupráce nezíská nic Rusko ani členové NATO,“ prohlásil mluvčí Alexandr Lukaševič.
Ilustrační foto
Připomněl podobný krok aliance z doby před šesti lety, kdy NATO zmrazilo styky s Moskvou po rusko-gruzínské válce. „Jak to tehdy skončilo, je v dobré paměti. NATO samo spolupráci s Ruskem obnovilo,“ prohlásil Lukaševič.
Podle šéfa tuzemské diplomacie Lubomíra Zaorálka by zastavení řady společných projektů Alianci ani Moskvě nic nepřineslo. „Nemusí to nutně znamenat, že se v některých věcech, které se týkají třeba Sýrie nebo Afghánistánu, budeme nutit do toho, že neuděláme ani krok společně,“ sdělil ČT Zaorálek v Bruselu. „Tam to nemá smysl, protože obě strany mají zájem na tom, aby se ty věci měnily. Rusko nemá zájem na tom, aby se například v Afghánistánu posiloval vliv al-Káidy,“ dodal Zaorálek.
Analytik Riegl: Západ konečně vystřízlivěl
Politický geograf Martin Riegl přerušení atlanticko-ruské spolupráce označil za politický symbol. „Znamená to určitý zlom po trochu naivním konci 90. let, kdy bylo Rusko vnímáno jako potenciální, i když částečně nespolehlivý partner. Nyní je Rusko znovu vnímáno jako nepřítel,“ zdůraznil analytik z Fakulty sociálních věd UK.
„Z hlediska Washingotnu a dalších evropských vlád je to vystřízlivění a probuzení se do reality,“ dodal s tím, že by členské státy mohly začít znovu navyšovat své klesající výdaje na obranu. „Vnější hrozba z Ruska nyní bude působit jako tmel,“ myslí si Riegl. Spolupráce Moskvy a zemí NATO v Afghánistánu či jiných oblastech přesto podle něj i přes krizi přetrvá.
Namísto spolupráce s Moskvou hodlá Severoatlantická aliance zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Spojené státy proto uvažují, že za tím účelem vyšlou do Černého moře válečnou loď. Agentuře AP to v úterý řekl nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany. Ve hře je prý i vyslání malého týmu vojáků.
Rozmístění nových jednotek, intenzivnější cvičení
Pentagon rovněž povzbuzuje evropské spojence, aby posílili letecké hlídky v oblasti Baltu a zvýšili vojenskou podporu Polska, což už Washington udělal. Vojenští plánovači mají v příštích týdnech připravit návrh, jak zlepšit ochranu východoevropských aliančních zemí. Některé státy, například USA, Polsko, Německo, Británie, Portugalsko, Turecko či Francie, už nabídly konkrétní příspěvky.
To může znamenat nejen posílení či nové rozmístění pozemních, námořních nebo leteckých jednotek, ale také intenzivnější výcvikové aktivity, vyšší úroveň připravenosti sil rychlé reakce a prověrku a případné změny již přichystaných plánů obrany. Rasmussen upozornil, že předložené návrhy budou před jejich uvedením v život muset probrat a schválit političtí zástupci členských zemí.
GALERIE
Americký bojový letoun F-16 na polské vojenské základně Lask autor: GRZEGORZ MICHALOWSKI, zdroj: ČTK/PAP
Generál Breedlove včera ministrům popsal opatření, která už Aliance k ochraně svých členů přijala. Známé je posílení ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a Polsku, hlídkování strojů AWACS či vyšší námořní aktivita v Černém moři. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho přispěly USA šesti stíhačkami pro misi v Pobaltí a 12 stroji F-16 v Polsku. V Černém moři NATO již nyní reprezentují americká plavidla a další americká podpora je podle Kerryho slov na cestě.
Vstup Gruzie do NATO není na pořadu dne
NATO v Bruselu nejedná pouze o ukrajinské krizi a vztazích s Ruskem, ale také o spojenectví s Gruzií. Ministři členských zemí se dnes setkali s jejich gruzínskou kolegyní Pandžikidzeovou. Rozšíření obranného spolku o tuto kavkazskou zemi ovšem není podle Lubomíra Zaorálka na pořadu dne.
„Není shoda mezi členskými zeměmi navzdory výkonům, které (Gruzie) podává, že by se jí dostalo nabídky, jako je členství,“ podotkl český ministr. Připomněl, že problémem je okupace části jejích území Ruskou federací. Aliance by se tak v případě přijetí Gruzie mohla rychle stát součástí nevyřešeného a případně rychle se vyvíjejícího konfliktu. „Je to věc do jisté míry vůči Gruzii nespravedlivá, protože Gruzie teď nemá sama možnost ten problém vyřešit,“ připustil Zaorálek. Rusko je navíc nyní součástí daleko většího problému okolo ukrajinské krize, připomněl.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen
S Aliancí ale Gruzie i tak dobře spolupracuje, její vojáci se podílí na mezinárodních misích. „Je to opravdu země, která je v tomto téměř vzorová. Nelze než ocenit, že je tak poctivá v přípravě,“ připustil český ministr.
Podobně se vyjádřil také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který poznamenal, že Aliance si cení politického dialogu i praktické spolupráce s Gruzií. Rasmussen také připomněl, že Gruzie má ze zemí mimo NATO nejvíce svých vojáků v misi ISAF v Afghánistánu a hodlá se podílet také na operaci, která by ji mohla od příštího roku nahradit.
GALERIE
videogallery_432166