Američtí vojenští představitelé tvrdí, že nejméně čtyři rakety vypálené z ruských lodí v Kaspickém moři, které mířily na cíle v Sýrii, dopadly na území Íránu. Ruské ministerstvo obrany havárii raket popřelo. Veškeré křídlaté rakety, odpálené směrem na Sýrii, podle Ruska zasáhly cíl.
Ruská armáda vedla palbu novými raketami Kalibr, které v boji nasadila poprvé. Nejméně čtyři z nich měly podle amerických armádních zdrojů nad Íránem havarovat. K nehodě mělo podle agentury Reuters dojít ve středu, kdy ruské raketové útoky začaly. Ministerstvo zahraničí USA v reakci na zprávu Pentagonu oznámilo, že pád ruských raket v Íránu nemůže potvrdit.
Ruské ministerstvo obrany informaci Pentagonu popřelo. Armáda údajně zaznamenává stav zvoleného cíle před i po úderu. „I když je pro naše kolegy v Pentagonu náš středeční útok vysoce přesnou zbraní proti infrastruktuře Islámského státu v Sýrii nepříjemný a nečekaný, všechny naše rakety vypuštěné z lodí našly své cíle,“ citovala mluvčího ruské armády agentura TASS.
Zprávy o údajné havárii nepotvrdil ani Írán. Polooficiální íránská agentura Fars označila americkou informaci za součást „psychologické války“ Západu proti Rusku. Agentura dříve zveřejnila zprávu o explozi v provincii Takáb na severozápadě země, kterou ale podle guvernéra Irádže Saghafího „pravděpodobně způsobilo odpálení nálože v kamenolomu“.
- Ruská armáda ostřeluje cíle v Sýrii raketami typu Kalibr ze čtyř raketových křižníků operujících v jihozápadním sektoru Kaspického moře. Rakety, kterých bylo ve středu odpáleno 26, podle ruského velení přelétávají íránské území, ale vyhýbají se obydleným oblastem.
Západ sleduje ruské údery se znepokojením
Zprávy o možné chybě ruských raket přišly jen několik hodin poté, co americký ministr obrany Ashton Carter na zasedání NATO v Bruselu oznámil, že Rusko „v příštích dnech" utrpí při bojích v Sýrii lidské ztráty.
Spojené státy už oznámily, že s Moskvou nebudou vojensky spolupracovat, protože ruská taktika v Sýrii je „tragicky chybná“. USA jsou ochotny vést pouze rozhovory o technických otázkách, aby zajistily bezpečí pilotů.
Také šéf NATO Jens Stoltenberg považuje ruské vojenské aktivity v Sýrii za problematické. „Budeme tento vývoj studovat a stanovíme, jaké důsledky to má pro NATO,“ řekl.
Znepokojení vyvolalo zejména několik vzdušných incidentů, při nichž se Rusové dostali do vzdušného prostoru člena NATO Turecka. „NATO je připraveno a schopno bránit proti jakýmkoli hrozbám všechny své spojence včetně Turecka,“ dodal Stoltenberg.
Syrská armáda útočí na strategické planině
Syrská armáda s pomocí šíitských milic a ruského letectva během čtvrtka zahájila ofenzivu proti rebelům na strategické planině Sahl al-Gháb na západě Sýrie. Těžké boje zuří také v blízké hornaté oblasti, jejíž dobytí by syrské armádě usnadnilo ostřelování bašt islamistů na planině.
Armáda zahájila mohutný útok s cílem osvobodit města a vesnice, které se dostaly do rukou teroristů, uvedl podle státní televize generálporučík Alí Abdulláh Ajúb s tím, že ruská intervence oslabila Islámský stát (IS). Asadovy jednotky přitom válčí nejen s IS, ale i s umírněnou opozicí.
Povstalci se probojovali na planinu Sahl al-Ghab počátkem tohoto roku. Jejich zisky představují ohrožení pobřežních oblastí ovládaných režimem. Podle Ramiho Abdulrahmana ze SOHR jednotky útočí na rebely raketami země – země a Rusko jim pomáhá ze vzduchu.
Podle aktivistů vojsko postupuje z provincie Latákíja, kterou ovládá. Planina leží severně od města Hamá. Operuje tam několik povstaleckých skupin včetně fronty An-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě. Na místě je podle agentury AP také mnoho zahraničních bojovníků, zejména z Asie.
Při středečních ruských náletech přišlo podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) o život v provincii Hamá 13 syrských vojáků a sedm povstalců. Rusko se při minulých úderech zaměřilo kromě Hamá i na Idlíb, které chrání pobřežní Latákíju z východu. Observatoř tvrdí, že středeční ruské nálety na tyto dvě provincie přitom nemají žádný strategický význam.
- Mezinárodní koalice pod vedením USA uskutečňuje letecké údery proti IS v Sýrii i v Iráku už více než rok. Umírněná opozice podporovaná Západem ale bojuje s Asadem už od roku 2011.
- Zatímco Washington a jiné západní země chtějí syrského prezidenta odstranit, Moskva za ním stojí. Politika uplatňovaná Západem v Sýrii podle Kremlu selhala – zasahovat začali Rusové v zemi poté, co je o to požádal sám Asad.

