Pákistán si připomíná rok od nejhoršího teroristického útoku posledních let. Radikálové z hnutí Taliban zavraždili ve vojenské škole v Péšávaru více než 150 lidí, hlavně dětí. Vláda sice zpřísnila protiteroristické zákony, podle příbuzných obětí ale nedělá dost. Tajné služby navíc varují před dalším útokem v této oblasti. Školy proto v rámci státního smutku zůstaly zavřené.
Dětské oběti dostaly od armády posmrtně medaile za hrdinství. Jejich příbuzní musejí žít s těmi nejhoršími vzpomínkami. Někteří mají potíže s psychikou.
Smutný osud potkal i Aurangzéba Chána, který přišel o šestnáctiletého syna. Chán nechal jeho ložnici ve stejném stavu jako v den útoku. Opustil zaměstnání a nyní tráví většinu času buď v synově pokoji nebo v přístřešku, který přeměnil ve svatyni zasvěcenou Hasanovi.
Učitel mohl zachránit dceru, rozhodl se ale postavit teroristům
Učitele angličtiny Altafa Husajna Talibanci pouze zranili, jeho šestiletá dcera ale nepřežila – stala se nejmladší obětí a zároveň jedinou zabitou dívkou. „Byli jsme v počítačové učebně v prvním patře, když jsme uslyšeli střelbu,“ vzpomíná Husajn.
Nejprve si myslel, že jde o armádní cvičení, najednou ale přiběhla učitelka s tím, že někdo vraždí děti. Husajn jí svěřil dceru do péče a vydal se čelit teroristům, zasáhly ho ale dvě kulky a skončil v nemocnici. Dceru už od té doby neviděl – prý ji trefili do hlavy.
„Mohl jsem ji vzít do bezpečí. Věděl jsem, kde se ozbrojenci pohybují, ale místo toho jsem se snažil zabránit vrahům, aby se dostali na schody,“ popisuje učitel těžké rozhodování.
Někteří měli větší štěstí. Syna podnikatele Kazima Husajna trefili útočníci hned dvakrát, ale přežil. Pákistánec stále vzpomíná na hrůzné okamžiky, kdy prohledával místní pohotovost. „Leželi tam chlapci – všichni byli stejně staří a stejně velcí, všichni zkrvavení. Mlčeli, neplakali, jen sténali. Slzeli, byli v šoku a měli strach,“ uvedl podnikatel. „Přál bych si, aby nikdo nemusel vidět takovou scénu jako já,“ dodal.
Rodiny chtějí víc peněz na léčbu
Husajn je členem sdružení rodičů, kteří se snaží pomoci přeživším studentům po duševní i fyzické stránce. Chování některých dětí se po útoku změnilo – některé mají záchvaty vzteku, rozbíjejí věci a nedaří se jim při studiu.
Ti, kdo byli zranění, dostali částečnou finanční pomoc na léčbu a psychologa. Co neutratili, teď, ale mají vracet. „Spousta dětí byla zmrzačena a potřebuje dlouhodobé léčení. Především ale potřebují péči psychologů,“ řekl otec sedmnáctiletého Umara, kterého islamisté střelili do levé paže.
Husajn jako řada dalších rodičů dal syna raději do jiné školy. Studenti, kteří se do školy přece jen vrátili, ale tvrdí, že studují pilněji než dřív. Někteří dokonce vystupují ve vzpomínkovém videu, které k výročí vydala pákistánská armáda. Zpívají v něm, že je důležité znát své nepřátele a mstít se.
Úřady v tomto roce zatkly 100 tisíc lidí
Vláda vyhlásila 16. prosinec dnem vzdělání. Na oběti se vzpomíná na pozadí nových teroristických hrozeb. V možném nebezpečí je podle tajných služeb areál školy i celé město. Vláda ale tvrdí, že má vše pod kontrolou. „Ty, kdo chtějí zhasnout plamen moudrosti a šířit tmu, zničíme. Pochodeň vzdělání rozzáří každé město,“ prohlásil premiér Nawáz Šaríf.
Úřady za loňský rok zatkly asi 100 tisíc lidí. Stovky z nich po obnovení výkonu trestu smrti popravily. Sliby, že terorismus z Pákistánu zmizí docela, jsou ale podle odborníků naivní. „Jsou tu místa vzdoru a hranice mezi Afghánistánem a Pákistánem je tak prostupná, že je nelze úplně eliminovat,“ konstatoval bezpečnostní expert Talat Masood.
