Washington – Bývalý ministr obrany z Obamovy první vlády je muž, který si nebere servítky, a to ani pokud jde o amerického prezidenta. Robert Gates sepsal své paměti, kde se otevřeně pustil do administrativy Bílého domu. Kongresmany v knize líčí jako provinční a namyšlené.
Afghánistán byl horkou půdou pro americké vojáky, ale nejen pro ně. Robert Gates ve svých memoárech odhaluje, že horko bylo i na politické půdě. Ostře zaútočil přímo na prezidenta Obamu – hlavně proto, že v úspěch amerického tažení v Afghánistánu nevěřil. „Nepovažoval tuto válku za svou. Šlo mu jen o to, aby se odtud dostal pryč,“ napsal v knize.
Spojené státy a Británie vyhlásily válku Afghánistánu hned v říjnu 2001 jako okamžitou odvetu za teroristický útok na New York 11. září. Cílem bylo dopadnout jeho strůjce Usámu bin Ládina a rozprášit al-Káidu. To znamenalo zničit i její základny v Iráku a v Afghánistánu, kde teroristy krylo islamistické hnutí Taliban. Robert Gates jako tehdejší ministr obrany stál prezidentu Bushovi věrně po boku. Obama jejich války zdědil. Nerad. S jeho příchodem do Bílého domu se válečná strategie změnila.
Republikánský Robert Gates k nelibosti demokratů šéfem Pentagonu zůstal, protože ho Obama vnímal jako pravého muže na správném místě. Důstojník amerických vzdušných sil sloužil 26 let u CIA a přes dva roky ji vedl. Kromě kontaktů v tajných službách se dokonale vyznal i ve velení armády.
Pentagon a Bílý dům se ale brzy samy ocitly ve válce. Gatese – podle jeho knihy – uráželo, že Obama kontroloval jeho bezpečnostní politiku, vyčítal mu nedůvěru v generála Petraeuse, který velel spojeneckým jednotkám v Afghánistánu, i to, že nemohl vystát tamního prezidenta Hámida Karzáje, hlavního spojence Američanů v boji proti terorismu. Gates nešetří ani Obamovu pravou ruku – Joa Bidena.
Robert Gates, bývalý americký ministr obrany:
„Joe Biden je čestný muž (…), ale za poslední čtyři desetiletí se mýlil takřka ve všech zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách.“
z knihy Duty: Memoirs of a Secretary at War
Robert Gates ale dokázal ve svých pamětech i pochválit. „Jedno z nejodvážnějších rozhodnutí, které jsem kdy v Bílém domě zažil“ – těmito slovy ocenil odvahu prezidenta, který 29. dubna 2011 schválil útok na dům v pákistánském Abbottábádu. Speciální americké komando vojenského námořnictva tam zabilo nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. To bylo považováno za největší úspěch války, kterou Obama tak nechtěl.
