Praha – Světoznámý český virolog Jan Svoboda, který letos získal ocenění Česká hlava za studium retrovirů, se domnívá, že i díky objevům jeho týmu bude možné dostávat nádory pod čím dál větší kontrolu. Objevitel reverzní transkripce přiznává, že cesta k výsledkům výzkumu, které pomáhají ve vývoji léčby rakoviny, nebyla snadná, své sehrála také intuice. Hřeje ho však pocit, že práce se vydařila a jeho celoživotní dílo mělo smysl.
Retrovirolog Svoboda: Nádory budou pod větší kontrolou
„Každé ocenění znamená určité pochopení významu toho, co člověk dělá,“ říká Svoboda, ale přeceňovat jakoukoli cenu nechce. „Ocenění si vážím, ale myslím si, že to není ve vědě rozhodující motivační faktor,“ zdůraznil.
Vývoj v léčbě rakoviny je podle Svobody proces a studium retrovirů v něm hraje velmi důležitou roli. „Retroviry nám ukázaly cestu, jak rakovinu léčit,“ řekl Svoboda. Léčba je však i nadále velmi problematická, zdaleka ne všechny nádory jsou způsobeny jedním onkogenem. „U mnohých nádorů je ve hře více genů, které se podílejí na nádorovém procesu, které zahrnují další funkce. Proto je situace mnohem složitější, ale jsem přesvědčen, že krok za krokem různé druhy nádorů budou pod čím dál větší kontrolou,“ zdůraznil.
11 minut
Rozhovor s Janem Svobodou
Jan Svoboda:
„Ze zásady mám vždy nejlepší pocit, když k něčemu mohu významně přispět. Vážím si světové vědecké komunity, ve které máme velice dobrou pozici. Vážím si toho, že mám výborné spolupracovníky, kteří přebírají pochodeň. Můj nejlepší pocit je dán tím, že obor, kterému jsem věnoval celý život, má smysl a k něčemu je. To je případ retrovirologie.“
Svoboda objevil takzvanou reverzní transkripci. Je to proces, pomocí kterého retroviry přepisují svůj genom do podoby dvouřetězové DNA, a tu pak začleňují do chromozomu hostitelské buňky. Sám virolog připouští, že cesta k důkazům byla trnitá. Metody, jak proces prokázat, hledal jeho tým dlouho, ale nakonec byl úspěšný. „Kus intuice v tom byl. Problémem bylo to prokázat,“ uvedl.
Jako student chtěl Svoboda studovat buňky. Jenomže tehdy se zkoumaly pouze na řezech, tedy zabité buňky. „Mě strašně přitahovala představa, že bychom mohli buňky kultivovat,“ vzpomínal Svoboda. Ještě jako student začal zkoumat kuřecí nádorový virus. „Fascinovalo mě, že virus během jednoho týdne udělal z buňky normální buňku nádorovou. Předpokládal jsem, a to právem, že virus musí mít nějaké geny, které jsou za to odpovědné. To bylo hlavním motivačním faktorem, proč jsem se této problematice věnoval i přes fakt, že mnozí ze spolupracovníků si nemysleli, že je to správná cesta,“ připomněl Svoboda.