Přes patnáct tisíc lidí se v Soluni zapojilo do demonstrace proti dohodě o změně názvu Makedonie. Řecká policie proti nim použila slzný plyn. Demonstrace ve druhém největším městě Řecka byla svolána na protest proti dohodě mezi Skopjí a Aténami, která řeší spor o název bývalé jugoslávské republiky kompromisem Republika Severní Makedonie.
Řecká státní televize odvysílala záběry, na kterých pořádková policie vyháněla demonstranty z okolí bezpečnostních bariér u komplexu, kde se koná každoroční mezinárodní veletrh obchodu, na kterém měl promluvit premiér Alexis Tsipras. Skupina demonstrantů se podle agentury Reuters od davu odtrhla a začala na policii házet kamení, bezpečnostní složky reagovaly použitím slzného plynu.
Makedonsko-řeckou dohodu o změně názvu Makedonie již navzdory vetu, které v záležitosti využil makedonský prezident Ďorge Ivanov, schválil makedonský parlament.
Konečné slovo ale mají mít při schvalování dohody makedonští občané v referendu, které se bude konat 30. září. Voliči v něm budou odpovídat na otázku, zda si přejí členství v EU a NATO a zda souhlasí s makedonsko-řeckou dohodou, tedy změnou názvu státu na Republika Severní Makedonie.
Průzkum: V Makedonii asi změna projde
Z výsledků průzkumu veřejného mínění, který zorganizoval Mezinárodní republikánský institut (IRI), vyplývá, že většina Makedonců by změnu mohla podpořit.
V celostátním průzkumu, kterého se od 28. června do 15. července zúčastnil reprezentativní vzorek 1100 respondentů, podpořilo 57 procent účastníků vstup země do EU a NATO s novým názvem Republika Severní Makedonie.
Naprostou podporu v uvedené věci dalo najevo 37 procent dotázaných a dalších 20 procent uvedlo, že spíš budou pro. Rovněž 57 procent účastníků sondáže věří, že výhody členství v unii a v alianci odůvodňují přijetí nového názvu země.
Pokud jde přímo o referendum ohledně schválení nebo odmítnutí názvu Severní Makedonie, které je vypsáno na 30. září, pak 49 procent dotázaných hodlá hlasovat pro nabídnuté vyřešení sporu s Řeckem. Jednoznačně proti chce být 22 procent, 13 procent neví nebo nechtělo odpovědět a 16 procent hlasovat nebude.
K účastí v referendu vyzvala Makedonce během své sobotní návštvy Skopje i německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je nadcházející referendum „historickou šancí“, protože jeho úspěch by otevřel Makedonii dveře na mezinárodním poli. Skopje by mimo jiné mohla pokročit ve své snaze o vstup do Severoatlantické aliance, což kvůli sporu o název země blokuje Řecko.
V Řecku se dohoda nelíbí opozici ani části koalice
Otázkou je, jak dopadne ratifikace dokumentu v řeckém zákonodárném sboru. Výsledek se zatím zdá být otevřený. Proti dohodě se staví nejen většina opozičních stran, ale i koaliční partner Tsiprasovy formace SYRIZA, strana Nezávislí Řekové. S dohodou není spokojena ani značná část jak makedonské, tak řecké veřejnosti.
Název Makedonie Skopje přijala po rozpadu Jugoslávie v roce 1991, čímž vyvolala mnohaletý spor s Řeckem. Řekové totiž považují současný název Makedonie za zásah do své suverenity a za skrytý územní nárok na severní část své země. V mezinárodním styku, včetně OSN, se nyní používá název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM, příp. BJRM).
