Rakousko zatím hraniční kontroly v Brennerském průsmyku nezavede

Rakousko zatím nezavede hraniční kontroly v Brennerském průsmyku. Po společné schůzce to oznámili ministři vnitra Rakouska a Itálie Wolfgang Sobotka a Angelino Alfano. Podle Sobotky nyní kontroly na hranicích ve snaze zabránit přívalu migrantů nejsou potřeba.  Právě Itálie se znovu stala pro migranty nejčastější vstupní zemí do Evropy, ještě v březnu to bylo Řecko. Situace se změnila po uzavření dohody mezi Bruselem a Ankarou o vracení migrantů zpět do Řecka.

Rakousko v dubnu oznámilo, že je připraveno v případě nutnosti zcela uzavřít hranici s Itálií. K úplnému uzavření hranice by podle tehdejšího prohlášení rakouského ministra obrany Hanse Petera Doskozila mohlo dojít „v extrémním případě“, kdyby Itálie umožnila běžencům putovat svým územím svobodně dál do střední Evropy.

Nyní ale rakouský ministr vnitra uvedl, že se v posledních týdnech počty uprchlíků díky práci italských úřadů dramaticky snížily a kontroly v Brennerském průsmyku proto nejsou potřeba.

Plány Vídně na přísnější hraniční kontroly na klíčové spojnici mezi Itálií a Rakouskem kritizovala mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by byl takový způsob řešení chybný, nebo předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který hovořil dokonce o „politické katastrofě pro Evropu“.

Hlavní migrační trasa se z Řecka vrací do Itálie

O 90 procent poklesl v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem počet migrantů, kteří z Turecka dorazili na řecké ostrovy. Uvedla to agentura Frontex s tím, že k takto „dramatickému“ snížení množství běženců přispěla nejen dohoda mezi EU a Tureckem, ale také přísné kontroly na makedonsko-řecké hranici. Více migrantů než do Řecka v dubnu opět mířilo přes Středozemní moře k italským břehům, i tam se ale v dubnu počty snížily.

Měsíc po začátku platnosti dohody Unie a Turecka tak na řecké ostrovy nově připlulo ani ne 2700 migrantů, nejčastěji ze Sýrie, Pákistánu, Afghánistánu a Iráku. Podle březnové dohody mezi osmadvacítkou a Ankarou by ale měli být - byť po posouzení případných žádostí o azyl - všichni vráceni zpět do Turecka. „Celkový součet lidí za duben je nižší než počty, které jsme v nevytíženějších měsících loňského roku často viděli připlouvat denně jen na ostrov Lesbos,“ poznamenal šéf Frontexu Fabrice Leggeri.

Pokles příjezdů v Řecku znamená, že ačkoliv se proti březnu i v meziročním srovnání snížily i počty migrantů v centrálním Středomoří, dostala se tato oblast ve statistice poprvé od června 2015 opět na první místo. V dubnu tuto cestu, kde je cílovou zemí zejména Itálie, zvolilo 8370 migrantů, proti březnu je to o 13 procent méně a je to také o polovinu méně než ve stejném měsíci loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 6 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 27 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 43 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 7 hhodinami
Načítání...