Moskva - Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly. V projevu o stavu Ruské federace to dnes prohlásil prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval před budováním amerického protiraketového deštníku v Evropě a před novými závody ve zbrojení. Na druhou stranu ujistil, že Rusko chce spolupracovat s Evropskou unií a USA. Má také zájem o zahraniční investice, a proto zůstane otevřené světu.
„Prošli jsme zkouškami, které zvládá jen silný stát a národ. Rusko dokázalo, že je schopno ubránit své krajany, pravdu a spravedlnost,“ prohlásil dnes Putin na začátku svého bilančního projevu před zákonodárci a představiteli ruské společnosti. Poděkoval obyvatelům země za to, že chápou smysl a význam ruských celonárodních zájmů. „Naše armáda je bojeschopná, připravena chránit naši svobodu. Máme k tomu dostatek odvahy,“ ujistil prezident.
Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly, prohlásil Vladimir Putin v očividné narážce na nynější vyhrocené vztahy mezi Moskvou a Západem. Bez bližšího upřesnění řekl, že některé státy se v 90. letech snažily o rozpad Ruska krvavou jugoslávskou cestou. „Pamatujeme si, kdo u nás v 90. letech podporoval teroristy, které označoval za povstalce,“ řekl šéf Kremlu. Putin v minulosti opakovaně kritizoval mocenské oslabení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Rozpad SSSR považuje za geopolitickou katastrofu 20. století.
Putin rovněž kritizoval nynější vztahy se Západem. Přístup USA a jeho spojenců označil za „nervózní reakce“ a řekl, že politika sankcí a zadržování není vůči Moskvě ničím novým. „Kdyby jich (sankcí) nebylo, tak by si vymysleli další cesty, jak Rusko omezit,“ dodal. Rusko jim prý čelí desítky až stovky let, a to vždy poté, když síla země vzroste. „Mluvit s Ruskem z pozice síly je ale nesmyslné,“ zdůraznil Putin. Připomněl, že to byla Moskva, kdo ve druhé světové válce i přes prvotní neúspěchy rozdrtil nepřítele a osvobodil Evropu. Podíl USA a dalších spojenců nezmínil.
Při této kritice odsoudil americké plány na protiraketový deštník, jehož komponenty mají být rozmístěny i v Evropě. „Protiraketová obrana je hrozbou pro Rusko,“ řekl Putin. Dodal také, že deštník bude škodlivý i pro USA, které se systémem nechají ukolébat iluzí své vlastní nezranitelnosti.
„Nechceme se nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení,“ řekl Putin. Zároveň dodal, že modernizace armády, která je schopná Rusko ochránit, bude pokračovat. Také varoval, že Moskva má ke své obraně i „nestandardní metody“. Jejich povahu však neupřesnil.
Vladimir Putin: „Pokud jsou pro řadu evropských zemí suverenita a národní hrdost zapomenutými myšlenkami a luxusem, tak pro Ruskou federaci znamená skutečná suverenita naprosto nezbytnou podmínkou existence. Chci zdůraznit: buď budeme suverénní, nebo se ve světě rozpustíme. Ostatní země to samozřejmě musí také pochopit.“
Připojení Krymu k Rusku bylo zcela legitimní
Připomněl, že Rusko jasně prokázalo, že dokáže bránit své krajany. „Historický akt opětovného znovusjednocení“ Krymu a Ruska byl podle něj založen na svobodné volbě krymských obyvatel a legitimním rozhodnutí tamního parlamentu. Šéf Kremlu také upozornil, že Krym je jednou z kolébek ruské státnosti a „duchovní pramen“ jednotné země i národa.
Západ předvádí na Ukrajině „čistý cynismus“
To, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je podle Putina tragédie, na které Rusko nemá zájem. „Odsoudili jsme státní převrat a převzetí moci v únoru. A tragédie na východě Ukrajiny naše stanovisko podporuje,“ podotkl Putin s tím, že řeči Západu o lidských právech a suverenitě Ukrajiny jsou v této situaci „čistým cynismem“.
Připomněl, že celá krize vznikla loni na podzim odmítnutím tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče podepsat asociační dohodu s EU. Rusko v té době hájilo své ekonomické zájmy na Ukrajině, které mohly být přiblížením země k EU poškozeny. Putin prohlásil, že se Rusko snažilo vést se západními partnery dialog, nebylo ale vyslyšeno. Asociační dohoda byla nakonec podepsána, její ekonomická část je ale odložena. „Takže celkově jsme měli pravdu. A vzniká tedy otázka: Kvůli čemu to všechno bylo na Ukrajině uděláno? Proč se odehrál převrat? Proč se střílelo do lidí a dosud se do nich střílí? Proč byla zničena ekonomika?“
Podle Putina je teď třeba poskytnout ukrajinskému hospodářství pomoc, a ne politikařit. „Ale nějak nevidím, že by naši západní kolegové hořeli touhou to dělat.“
Rusko si cestu izolace nevybralo, upozornil Putin
Putin zdůraznil, že Rusko si cestu izolace nevybralo a že chce se Západem i přes ukrajinskou krizi dále spolupracovat. Má také zájem o zahraniční investice, proto bude otevřené světu. Svá slova doprovodil návrhy opatření, která by znovu přitáhla kapitál do Ruska, například vyhlášení amnestie na kapitál vracející se do Ruska (o ekonomických aspektech Putinova projevu více ZDE).
„V tomto roce náš lid prokázal celonárodní rozkvět, životní pevnost a vlastenectví. Jsme připraveni přijmout jakoukoli výzvu doby a zvítězit,“ ukončil Putin svůj projev. Rusku vládne - jako prezident či premiér - už 14 let. Srdce Rusů si získal stabilizací země po velké krizi, kdy v roce 1998 přišli o úspory. Osmdesát pět procent mu dál věří.
Putin to chtěl mít rychle za sebou, míní tlumočník
„Putin mluvil ještě rychleji, než má ve zvyku. Připadalo mi, že za tím sebevědomým tónem, který měl ve slovech, byla snaha mít to co nejrychleji za sebou. Problémy, které Rusko má, zřejmě doléhají až na tu nejvyšší úroveň,“ podotkl ve Studiu ČT24 rusista Milan Dvořák, který Putinův projev simultánně tlumočil.
