Prvním vesmírným turistou byl Američan Dennis Tito

Bajkonur (Kazachstán) – Kdo by kdy tušil, že se obyčejný člověk někdy podívá do vesmíru jako „vesmírný turista“. Sen mnoha lidí ale není nereálný. Dnes si totiž svět připomíná okamžik, kdy se jako první „vesmírný turista“ do kosmu podíval americký milionář Dennis Tito. Na svůj výlet se vydal 28. dubna 2001 na palubě ruské kosmické lodi Sojuz. Na počátku nového tisíciletí se tak začala rozvíjet vesmírná turistika, avšak jako projekt čistě individuální. O tom, že má ale budoucnost, svědčí záměry vědců i řady podnikatelů například na velkolepé hotely na oběžné dráze.

Šedesátiletý Dennis Tito snil o letu čtyři desetiletí, od doby, co vystudoval na univerzitě letecké inženýrství. Pět let také pracoval v laboratoři amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Když v roce 1972 založil investiční firmu Wilshire Associates, podařilo se mu vydělat velké jmění. Díky němu si mohl zaplatit svůj sen, protože za pobyt na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) zaplatil dvacet milionů dolarů.

Expedice na ISS vyvolala značné napětí mezi NASA a ruskou kosmickou agenturou RAKA. Američané totiž dlouho odmítali dát souhlas k pobytu Tita na orbitální stanici a argumentovali tím, že nezkušený amatér může ohrozit její bezpečnost. Po Titově úspěšném návratu se ale NASA začala vysíláním cestovatelů do kosmu vážněji zabývat. Vydala dokonce příručku pro potenciální zájemce, v níž se například psalo, že turistou se nikdy nemohou stát opilci, lháři a lidé s temnou minulostí.

Tito byl prvním turistou, který si let financoval ze svého

Tito však nebyl úplně prvním neastronautem ve vesmíru. Pár lidí, jako například saúdskoarabský princ nebo zaměstnankyně britské čokoládovny Mars, se do vesmíru podívalo před ním. To vše ale bylo z peněz daňových poplatníků. Tito si celý výlet financoval sám.

Pohled na Zemi z kosmu si zatím mohlo včetně Tita vychutnat sedm turistů, z nichž Američan Charles Simonyi dokonce dvakrát. Primát vesmírné turistky patří Američance íránského původu Anousheh Ansariové. Posledním návštěvníkem byl v roce 2009 Kanaďan a „vesmírný klaun“ Guy Laliberté, zakladatel Cirque du Soleil.

Lety všech movitých zájemců zprostředkovala americká společnost Space Adventures společně s ruským Roskosmosem, který k jejich dopravě na oběžnou dráhu poskytl rakety Sojuz.

Ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru má firma Virgin Galactic

Britský miliardář Richard Branson vidí ve vesmírné turistice velký potenciál. Jeho firma Virgin Galactic tak má ambiciózní plány s podnikáním ve vesmíru. Na podzim její kosmická loď SpaceShipTwo již absolvovala první samostatný klouzavý let, přičemž další úspěšné testy by měly vést k prvním letům turistů. Ti budou vynášeni pouze na suborbitální lety, při nichž zažijí pár minut stav beztíže. Letenky Branson nabízí za „lidových“ 200 000 dolarů (3,5 milionu korun), zatím si je koupilo kolem 400 zájemců. Dopravu astronautů by mohl zajišťovat i americký Boeing, který uzavřel se společností Bigelow Aerospace smlouvu v hodnotě 18 milionů dolarů na předběžný vývoj a testy modulu pro sedm pasažérů.

Přehled vesmírných turistů (jméno, věk, národnost, délka pobytu, cena)

1. Dennis Tito (60), USA, 2001, 9 dní, 20 mil. USD

2. Mark Shuttleworth (28), JAR, 2002, 11 dní, 20 mil. USD

3. Gregory Olsen (59), USA, 2005, 11 dní, 20 mil. USD

4. Anousheh Ansariová (40), USA/Írán, 2006, 12 dní, 20 mil. USD

5. Charles Simonyi (58), USA/Maď., 2007, 15 dní, 25 mil. USD a 2009 14 dní 35 mil. USD

6. Richard Garriott (47), USA/Brit., 2008, 12 dní, 35 mil. USD

7. Guy Laliberté (50), Kanada, 2009, 12 dní, 35 mil. USD

  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250280.jpg
  • Americký miliardář, vesmírný turista Dennis Tito zdroj: Getty Images http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2503/250279.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily obnovení diplomatických styků s Venezuelou

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.
před 2 hhodinami

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odmítla demokraty prosazovanou rezoluci, která měla zabránit dalším úderům na Írán bez souhlasu Kongresu, informují tiskové agentury. Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump rozpoutal válku bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala Trumpovy republikány disponující sněmovní většinou. Obdobné usnesení o den dříve neprošlo Senátem.
před 4 hhodinami

Izrael útočí na Teherán, Emiráty hlásí zraněné. Katar vyhlásil stav nouze

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 6 hhodinami

Noemová skončí ve funkci ministryně vnitřní bezpečnosti USA

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí. Nahradit ji chce senátorem z Oklahomy Markwaynem Mullinem. Potvrdit ho ve funkci ještě musí Senát, do té doby však může Mullin začít pracovat jako úřadující ministr.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chci být osobně zapojen do výběru příštího lídra Íránu, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Šéf Bílého domu to řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...