První jezuita v čele katolické církve nebyl favoritem

Vatikán - Poprvé od roku 731 si katolická církev do svého čela zvolila muže z jiného kontinentu než z Evropy. Šestasedmdesátiletý Argentinec Jorge Mario Bergoglio určitě nepatřil mezi favority konkláve. A to ani přesto, že při poslední volbě papeže v roce 2005 údajně skončil „druhý“ za Josephem Ratzingerem. Papeže Františka provází pověst muže, který má silný vztah k nemajetným a nemocným lidem. „Je to člověk určité naděje,“ řekl pater Fiala na adresu pontifika s přezdívkou „Hlas chudých“.

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires jako jedno z pěti dětí italských imigrantů. Jeho otec pracoval jako železniční dělník. Ačkoliv František není historicky prvním neevropským papežem, několika prvenstvími se argentinský arcibiskup pyšnit může. Vedle toho, že je prvním Jihoameričanem, je také prvním členem jezuitského řádu, který bude vládnout Vatikánu. Ještě než v 21 letech do řádu vstoupil, stihl dokončit chemicko-průmyslovou střední školu.

Navzdory tomu, že papež pochází z Latinské Ameriky, mohou být němečtí a rakouští katolíci s volbou Františka nadmíru spokojeni. Bude na ně moct stejně jako německý rodák Benedikt XVI. snadno promlouvat v jejich rodném jazyce. Ten se Bergoglio naučil během svých dalších studií v Německu.

Papežem je kardinál Bergoglio z Argentiny
Zdroj: ČTK/AP/Natacha Pisarenko

Papež a „špinává válka“ Skandál na obzoru?

Bergoglio v minulosti otevřeně kritizoval porušování lidských práv v Argentině za bývalého diktátorského režimu a chování levicových partyzánů. V roce 2005 byl ale obhájci lidských práv obviněn ze spiknutí s vojenskou juntou a z toho, že se v roce 1976 údajně podílel na únosu dvou jezuitských kněží. Žádný důkaz, který by potvrdil toto obvinění, však nebyl předložen a Bergogliův mluvčí vše kategoricky popřel.

Podle odhadů během tzv. „špinavé války“ od počátku 70. let do roku 1983 v Argentině zemřelo či „zmizelo“ devět až 30 tisíc lidí. Oběťmi státem podporovaného násilí byli nejčastěji levicoví aktivisté včetně odborářů, studentů, novinářů a členů a sympatizantů marxistických a perónistických guerill.

Papež chudých a nemocných

Nově zvolený pontifik, jemuž věřící přezdívají „Hlas chudých“, bude podle odborníků ve své funkci akcentovat funkci církve v sociální oblasti. Velmi blízko má k vlivnému latinskoamerickému hnutí Comunione e Liberazione, které se sociálními otázkami zabývá.

Svůj vřelý vztah k postiženým dokázal například před dvěma lety, když navštívil hospic, kde políbil a omyl nohy dvanácti lidem trpícím onemocněním AIDS. Častokrát zdůrazňovanou spiritualitu a svátost, která by podle něj měla vést k většímu zájmu o chudé a nemocné, papež vyjádřil i volbou svého jména. Franišek z Assisi, k jehož odkazu se Bergoglio přihlásil, doporučoval chudobu a pokoru, oddanost Bohu a lásku k bližnímu.

Podle agentury AP je nejznámější argentinský kardinál strohým jezuitským intelektuálem a pokorným člověkem vyznávajícím prostý životní styl. Když byl v roce 2001 jmenován kardinálem, odrazoval své příznivce, aby utráceli peníze za cestu do Říma. „Je to člověk asketického typu, má skrytou energii ve svých rysech,“ popsal nového papeže ve vysílání ČT24 pater Miloslav Fiala. Až dosud žil v malém bytě, sám si vařil a ve městě se přepravoval hromadnou dopravou. Často navštěvoval chudinské čtvrti Buenos Aires.

Jezuitou po celý život

Práce pro jezuitský řád se do Františkova života zapsala nesmazatelně. Vysvěcen na kněze byl 13. prosince 1969. Poté v letech 1973 až 1979 působil jako představený noviců, profesor teologie a argentinský provinciál jezuitů. Již tehdy zaujal svými vůdčími schopnostmi. V letech 1980 až 1986 byl rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v argentinském San Miguel a poté sloužil v jezuitském řádu jako duchovní v Córdobě.

Jorge Mario Bergoglio v roce 1973
Zdroj: ČTK/AP/Courtesy of Sergio Rubin, ho

V květnu 1992 ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. Arcibiskupem se stal 28. února 1998 po smrti tehdejšího kardinála Quarracina. Kardinálem byl jmenován opět papežem Janem Pavlem II., a to 21. února 2001. V posledních letech rovněž zastával funkci předsedy Argentinské biskupské konference. „Má určité manažerské schopnosti,“ komentoval to římskokatolický kněz Vladimír Málek.

Jako vystudovaný filozof a teolog Bergoglio v minulosti napsal několik knih, mimo jiné spisy Meditace pro řeholníky či Reflexe o naději. „Zdá se, že máme před sebou vzdělaného muže, který je zasazen duchovně i prakticky,“ domnívá se Málek.

Čerstvá hlava katolické církve v sobě přesto nezapře konzervativce. Když byly v roce 2010 v Argentině jako v první latinskoamerické zemi zlegalizovány sňatky homosexuálů, Bergoglio to silně kritizoval jako „destruktivní záměr proti plánu Boha“ a adopce dětí gayi označil za „formu diskriminace dětí“.

Papežem je kardinál Bergoglio z Argentiny
Zdroj: ČTK/AP/Pier Paolo Cito

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 17 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...