Vatikán - Poprvé od roku 731 si katolická církev do svého čela zvolila muže z jiného kontinentu než z Evropy. Šestasedmdesátiletý Argentinec Jorge Mario Bergoglio určitě nepatřil mezi favority konkláve. A to ani přesto, že při poslední volbě papeže v roce 2005 údajně skončil „druhý“ za Josephem Ratzingerem. Papeže Františka provází pověst muže, který má silný vztah k nemajetným a nemocným lidem. „Je to člověk určité naděje,“ řekl pater Fiala na adresu pontifika s přezdívkou „Hlas chudých“.
Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires jako jedno z pěti dětí italských imigrantů. Jeho otec pracoval jako železniční dělník. Ačkoliv František není historicky prvním neevropským papežem, několika prvenstvími se argentinský arcibiskup pyšnit může. Vedle toho, že je prvním Jihoameričanem, je také prvním členem jezuitského řádu, který bude vládnout Vatikánu. Ještě než v 21 letech do řádu vstoupil, stihl dokončit chemicko-průmyslovou střední školu.
Navzdory tomu, že papež pochází z Latinské Ameriky, mohou být němečtí a rakouští katolíci s volbou Františka nadmíru spokojeni. Bude na ně moct stejně jako německý rodák Benedikt XVI. snadno promlouvat v jejich rodném jazyce. Ten se Bergoglio naučil během svých dalších studií v Německu.
Papež a „špinává válka“ Skandál na obzoru?
Bergoglio v minulosti otevřeně kritizoval porušování lidských práv v Argentině za bývalého diktátorského režimu a chování levicových partyzánů. V roce 2005 byl ale obhájci lidských práv obviněn ze spiknutí s vojenskou juntou a z toho, že se v roce 1976 údajně podílel na únosu dvou jezuitských kněží. Žádný důkaz, který by potvrdil toto obvinění, však nebyl předložen a Bergogliův mluvčí vše kategoricky popřel.
Podle odhadů během tzv. „špinavé války“ od počátku 70. let do roku 1983 v Argentině zemřelo či „zmizelo“ devět až 30 tisíc lidí. Oběťmi státem podporovaného násilí byli nejčastěji levicoví aktivisté včetně odborářů, studentů, novinářů a členů a sympatizantů marxistických a perónistických guerill.
Papež chudých a nemocných
Nově zvolený pontifik, jemuž věřící přezdívají „Hlas chudých“, bude podle odborníků ve své funkci akcentovat funkci církve v sociální oblasti. Velmi blízko má k vlivnému latinskoamerickému hnutí Comunione e Liberazione, které se sociálními otázkami zabývá.
Svůj vřelý vztah k postiženým dokázal například před dvěma lety, když navštívil hospic, kde políbil a omyl nohy dvanácti lidem trpícím onemocněním AIDS. Častokrát zdůrazňovanou spiritualitu a svátost, která by podle něj měla vést k většímu zájmu o chudé a nemocné, papež vyjádřil i volbou svého jména. Franišek z Assisi, k jehož odkazu se Bergoglio přihlásil, doporučoval chudobu a pokoru, oddanost Bohu a lásku k bližnímu.
Podle agentury AP je nejznámější argentinský kardinál strohým jezuitským intelektuálem a pokorným člověkem vyznávajícím prostý životní styl. Když byl v roce 2001 jmenován kardinálem, odrazoval své příznivce, aby utráceli peníze za cestu do Říma. „Je to člověk asketického typu, má skrytou energii ve svých rysech,“ popsal nového papeže ve vysílání ČT24 pater Miloslav Fiala. Až dosud žil v malém bytě, sám si vařil a ve městě se přepravoval hromadnou dopravou. Často navštěvoval chudinské čtvrti Buenos Aires.
Jezuitou po celý život
Práce pro jezuitský řád se do Františkova života zapsala nesmazatelně. Vysvěcen na kněze byl 13. prosince 1969. Poté v letech 1973 až 1979 působil jako představený noviců, profesor teologie a argentinský provinciál jezuitů. Již tehdy zaujal svými vůdčími schopnostmi. V letech 1980 až 1986 byl rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v argentinském San Miguel a poté sloužil v jezuitském řádu jako duchovní v Córdobě.
V květnu 1992 ho papež Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem v Buenos Aires. Arcibiskupem se stal 28. února 1998 po smrti tehdejšího kardinála Quarracina. Kardinálem byl jmenován opět papežem Janem Pavlem II., a to 21. února 2001. V posledních letech rovněž zastával funkci předsedy Argentinské biskupské konference. „Má určité manažerské schopnosti,“ komentoval to římskokatolický kněz Vladimír Málek.
Jako vystudovaný filozof a teolog Bergoglio v minulosti napsal několik knih, mimo jiné spisy Meditace pro řeholníky či Reflexe o naději. „Zdá se, že máme před sebou vzdělaného muže, který je zasazen duchovně i prakticky,“ domnívá se Málek.
Čerstvá hlava katolické církve v sobě přesto nezapře konzervativce. Když byly v roce 2010 v Argentině jako v první latinskoamerické zemi zlegalizovány sňatky homosexuálů, Bergoglio to silně kritizoval jako „destruktivní záměr proti plánu Boha“ a adopce dětí gayi označil za „formu diskriminace dětí“.
