Diplomatická krize mezi Saúdskou Arábií a Íránem se může promítnout i do toho, co by muslimové měli za všech okolností mít společné – tedy pouti do Mekky. Íránští muslimové by totiž podle vlivného teheránského poslance nemuseli mít na příští pouť přístup. Jde o jeden z možných dopadů sobotní popravy saúdskoarabského šíitského duchovního Nimra Bákira Nimra. Obě země se vzájemně obviňují z využívání Nimrovy smrti ke stupňování napětí.
Rijád se zatím k účasti íránských poutníků nevyjádřil. Letos se bude pouť, již má aspoň jednou za život vykonat každý muslim, konat v září. V období krize mezi Íránem a Saúdskou Arábií v letech 1988 až 1991 Írán svým občanům nedovoloval jezdit do Mekky.
„Jestliže s námi nějaká země přeruší diplomatické vztahy, pak je nepřátelská. Zdá se, že kvůli bezpečnostním ohledům nebude možné účastnit se pouti do Mekky,“ řekl íránský poslanec Mohammad Alí Esfahání, který je členem parlamentního právního výboru.
Poutníci jsou u nás stále vítáni, tvrdí Rijád
V návštěvě posvátných míst ale podle Saúdské Arábie íránským poutníkům nic nebrání, jak uvedl saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Letos se bude pouť, kterou má alespoň jednou za život vykonat každý muslim, konat v září. V období krize mezi Íránem a Saúdskou Arábií v letech 1988 až 1991 Írán svým občanům nedovoloval do Mekky jezdit.
Krize vztahů obou zemí se může podle odborníků promítnout do řešení regionálních konfliktů, zejména toho v Sýrii. Rusko se nabídlo, že bude-li požádáno, pomůže zprostředkovat řešení. Vysoce postavený diplomat citovaný agenturou RIA řekl, že Rusko má dobré vztahy s oběma zeměmi z vídeňské skupiny, tedy skupiny, která se snaží najít diplomatické řešení syrské krize a k níž patří také Írán a Saúdská Arábie. Moskva je podle něj připravena sehrát roli prostředníka mezi Rijádem a Teheránem.
Mluvčí německé vlády Steffen Seibert vyzval obě země, aby nepřerušovaly vzájemný dialog. „Vyzýváme obě země, aby využily všechny prostředky ke zlepšení vztahů,“ řekl. Berlín hrdelní tresty označil za nelidské a nehumánní, ministerstvo zahraničí zároveň uvedlo, že kvůli popravám žádné sankce vůči Saúdské Arábii nechystá, nicméně nevylučuje zpřísnění podmínek vývozu zbraní a vojenského materiálu do Saúdské Arábie.
Po Saúdech vyklízí ambasádu také Bahrajn či Súdán
Rijád nicméně už v neděli přerušil diplomatické vztahy s Teheránem - podobně se vůči Íránu zachoval také Súdán nebo Bahrajn, který dal iránským diplomatům na opuštění svých postů 48 hodin. Stejnou lhůtu Íránci dostali v neděli v Saúdské Arábii, která už svůj diplomatický sbor z Íránu stáhla.
Spojené arabské emiráty oznámily, že vztahy s Íránem zredukují na úroveň chargé d´affaires a že se omezí na obchodní kontakty. Abú Zabí už povolalo zpět z Íránu velvyslance. Krok zdůvodnilo „trvalým vměšováním Íránu“ do záležitostí arabských zemí Perského zálivu.
Írán je v Saúdské Arábii stejně jako v Bahrajnu považován za strůjce rozněcování nespokojenosti šíitů, kteří jsou v Saúdské Arábii v menšině, avšak v Bahrajnu ve většině. Vládne jim tam ale sunnitský rod Chalífů, který se marně šíity snažil zklidnit rozšířením pravomocí parlamentu.
Šíité proti Nimrově popravě protestovali od soboty v celém regionu, na východě Saúdské Arábie, odkud duchovní pocházel, je třídenní smutek. Írán Nimrovu popravu ostře odsoudil, duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Saúdskou Arábii za ni čeká boží odplata. Íránci při protestu v noci na neděli vnikli do velvyslanectví Saúdské Arábie v Teheránu a zapálili je. Policie sice 40 lidí zatkla a prezident Hasan Rúhání nařídil viníky potrestat, ale Rijád se s tím nespokojil.
- Šestapadesátiletý Nimr prosazoval odtržení Východní provincie, v níž žijí saúdskoarabští menšinoví šíité, od zbytku království.
- Rijád na něj vydal zatykač, v roce 2012 byl při přestřelce postřelen a zatčen. V roce 2014 byl odsouzen k trestu smrti za „neposlušnost vůči panovníkovi, za odpadlictví a držení zbraní“.
